IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*

* Skyp *

Tak jsem tu dnes z trochu kratším dílem, omlouvám se , ale musím teď doma něco řešit, tak nemám moc času na psaní. Tak snad se vám to bude líbit☻Dneska mám náladu na Perfect tak proto to video ♥

Když jsem se druhý den ráno probudila byla jsem kupodivu odpočatá, s čímž jsem ani nepočítala z toho důvodu, kdy jsme se s Niallem dostaly do postele. Asi to bude tím, že s ním se mi moc dobře spí. Žádné noční můry, prostě nic. Ale za to mě občas (v poslední době tedy dost často, pokud spíme na hotelu) čeká příjemné ranní probuzení. No prostě Niall.

Abych vám objasnila, co jsem se vlastně předešlí večer dozvěděla od otce. Bylo to pro mě až neuvěřitelné, jelikož těch zvratů v mém životě bylo v poslední době až dost. Tohle bylo spíš jak z nějaké kriminálky, ovšem zřejmě je to opravdu pravda, což mi může potvrdit jedině má matka, až se odhodlám jí dnes nebo zítra zavolat.

No můj otec pracoval jako účetní pro jednu velkou přepravní firmu v české republice. V té době asi jednu z největších. Bohužel přišel na machinace ve firmě a napojení na tehdejší odnož mafie a to se mu stalo osudným. Vyhlédla si ho organizace, která tu firmu sledovala, a snažila se všechny hlavní tehdejší ředitele a nevím koho ještě usvědčit a dostat se tak k tomu kdo to měl všechno pod palcem. Otec se stal hlavním svědkem, ale bohužel musel prostě zmizet, ukrýt se. Tak se dohodly s mámou, že se rozvedou a nám napovídají to, co jsem doposavad považovala za pravý důvod tátova odchodu, že si našel jinou ženu. Ale nebylo tomu tak. Chtěl nás jen chránit, nás a mámu. Jenže po nějaké době ho museli úplně dostat pryč s české republiky a on odjel do Ameriky.

Už se nikdy nesměl vrátit. Nancy našel až tady. Seznámily se díky tátově práci. Nikdy na nás nezapomněl, a Nancy po čase kdy pominulo nebezpečí a on byl relativně volný, pověděl pravdu. Do Čr už se nesmí vrátit, i když už je to tolik let, pořád je tu reálné nebezpečí že by ho našly, protože to co udělal se jen tak neodpouští a pořád je tu někdo kdo se bude chtít pomstít. Jsem ráda, že je naživu a mohla jsem se s ním setkat. Ano možná vám to zní neuvěřitelně, ale Nancy mi většinu těch věcí potvrdila.

Pokud mi to stejné řekne matka, nebo mi alespoň potvrdí tu část, kterou zná, budu se muset smířit s tím, že je můj život jedno velké nebo spíš obří dobrodružství. Už nikdy neřeknu, že mám nudný život.

Právě teď míříme do mikrobusů a přesouváme se na zvukovou zkoušku, málem jsem ohluchla, před hotelem opět dav fanoušků. No myslím, že jsme trochu zastavily dopravu, ale nevím nějak jsme se asi propojily s klukama, jelikož když jsme vylezli před hotel jen jsme se na sebe podívali, ve vteřině jsme se rozdělily, a šli se podepisovat a fotit.

Myslím, že ochranka z nás měla trochu infarkt, ale já měla prostě dneska chuť je potěšit a myslím, že kluci taky. Po asi dvaceti minutách jsme se konečně nacpali do mikrobusu, a odjeli směr hala. Stále mi koluje v hlavě myšlenka jak to všechno vybalit na mámu a jak bude reagovat brácha. On nesl špatně, že táta odešel, ale nikdy to ze sebe nedostal. Nedával najevo své pocity a o to to bylo horší. No myslím, že mě čekají ještě krušné chvilky.

„Nat na co zase myslíš, jsem tu" slyším vedle sebe Louisův hlas a dloubnutí do ramene. Zase jsem se ztratila v myšlenkách, musím se začít soustředit, jinak to dneska dopadne katastrofálně, pomyslím si a vrátím mu dloubanec. „Ale jen jsem se tak zamyslela" usměju se na něj a konečně se vyškrábu s auta. Venku mě opět ohromí jekot fanoušků a tak se chytám Niallovy ruky (což ten jekot snad ještě zvětší) a mizím za ním v útrobách stadionu.

Tak máme za sebou zvukovou zkoušku a Lou mi právě dodělala vlasy miluju, když mi rozčesává vlasy, mohla bych u toho i spát (až na jeden případ, kdy jsem nechala malou Lux, aby mě česala a Lou pak moje vlasy nemohla rozčesat. Měla jsem na hlavě opravdu vrabčí hnízdo a myslela jsem že Hazzu zabiju, protože se smál až mu tekly slzy).

Do začátku koncertu zbývá ještě skoro pět hodin a za dvě hodiny nás čeká focení s VIP fanoušky. Myslím, že ten čas využiji a spojím se s mámou rozhodnu se a oznámím Niallovy, že potřebuju klid a jdu se uklidit do jedné ze šaten. Niall na mě povzbudivě mrkne a daruje mi polibek, když se skláním vedle něho pro noťas. Polibek mu vracím a jak jinak to by nebyl Niall kdyby si mě nepřitáhl k sobě a já neskončila na jeho klíně. Jemu se nedá odolat. Byla bych pokračovala (samozřejmě jen v tom polibku) kdyby nás nevyrušil Liamův smích (sakra kde ten se tu vzal) do té doby jsme byli v místnosti sami.

Odtrhnu se od Nialla, který se nepřestává uculovat, hodím na Liama vražedný pohled čemuž on se jenom směje a zvedá ve srandě ruce na obranu. Haha opravdu vtipné Liame. Radši se zvednu a mizím, ale musím se taky usmát, když za sebou slyším Niallův hlas „Jseš mrtvej Payne" a Liamovo „auu" a smích, když po něm hodí asi jeden z polštářů.

Zavřu za sebou dveře od šatny a zapínám počítač a přihlašuji se na Skyp. Doufám, že třeba máti nebude doma, ale moje přání není vyslyšeno, když můj hovor přijme a navíc se za ní objeví hlava mého drahého brášky. Tak to bude hodně zajímavé.

„Ahoj mami, ahoj Lukáši ráda vás vidím" pozdravím je a oni mi pozdrav oplatí. „Co se děje zlato, ani jsem nečekala, že dnes budeš volat, když máte koncert" usměje se máti a bratříček za ní se jen kření. Jejich výraz se ale trošku změní, když jim oznámím kvůli čemu jsem se s nimi vlastně spojila.

„ Mami, brácha musíme si promluvit".....

Tak doufám, že jsem vás alespoň trochu potěšila. Další díl snad zítra, uvidím jak to stíhám. Stejně jste zlatý, že to čtete. Děkuji za komentáře a hvězdičky. Miluju vás všechny...

With love...♥♥♥

Nathalii...