A je to tu ano nastal den kdy se stanu na pár měsíců nedílnou součástí toho všeho spolu s nimi. Byla jsem strašně nervózní, když jsem tak seděla nebo spíš se pokoušela v klidu sedět v předpokoji Simonovi kanceláře a čekala spolu s Petrem a Niallem na Simona a zbytek managementu, který bude přítomen u podpisu smlouvy. Od rána mám pocit, že to ani nejsem já, že se to všechno děje tak nějak mimo mě. Žaludek mám jak na vodě, a ruce jako vždy při takových situacích jak kus ledu.
Niall se domáhal toho, aby tu mohl být se mnou a to se mu nakonec podařilo. Bez něj a bez Petra, který od včera oficiálně mým zastupujícím manažerem, bych tenhle den asi nepřežila. Pořád ještě mám z toho všeho smíšené pocity, vždyť za pár chvilek se všichni dozví, že jsem se stala součástí skupiny, která pobláznila (ano jak jinak to vyjádřit) doslova celí svět. A já bych měla nahradit někoho, kdo v ní byl od samého počátku. Bojím se lhala bych kdybych řekla, že ne. Ne, jsem přímo vyděšená, protože reakci fanoušků a lidí po celém světě, kteří jsou 1D nakloněni nedokáže odhadnout nikdo.
Myslím, že i kluci si začali pomalu uvědomovat, že by to nakonec mohlo dopadnou, úplně jinak než jsme si představovali. Ale i přes to všechno, je tu dnes se mnou ten který mě miluje a já jsem ochotna to pro něj a ostatní risknout. Už jsem se schovávala hodně dlouho. Je na čase trochu riskovat.
A ještě k tomu malému extempore s mým jménem u bazénu v Dubaii. No tak nakonec jsem chtě nechtě vysvětlovala záhadu mého pravého jména všem. Než jsem totiž stačila cokoliv říct, přiřítila se k nám celá ta horda z bazénu. Naneštěstí si Niall všiml toho jak na sebe s Louisem koukáme, nebo spíš on na mě s otázkou v očích takže byl ihned zvědaví, co jsme řešily. No jak si asi dokážete představit Louis to nenechal být i když jsem ho o toho doslova prosila očima. Prostě ne, někdy je tak strašně umanutý. Tak jsem musela s pravdou ven.
I když pořád nechápu co je tak důležitého na tom že používám své občanské jméno na smlouvy a doklady, ale všichni už si prostě od mala zvykli mi říkat mou přezdívkou. Niall na mě nejdřív nevěřícně koukal a já hledala pomoc alespoň u mamky, ale ta se jen potutelně usmívala *jo zlato to si budeš muset vyřešit sama* a nechala mě v tom vymáchat.
No abych to dopověděla, Niall byl na mě trochu naštvaný (sice pořád nevím proč, je to jen jméno), že jsme mu neřekla další tak zásadní věc, ke všemu když mám tak hezké jméno. A pak mě ještě ke všemu prudil celý večer, když se snažil mě oslovoval Julie i když jsem mu jasně řekla že na to jméno neslyším. Nakonec to teda vzdal asi mu chudákovy došlo, že na to opravdu neslyším.
No a teď jsme tu. Simon právě dorazil, všichni jsme se pozdravily a šlo se na věc. Když jsem se nahnula nad smlouvu a pečetila jsem jí svým podpisem, zároveň jsem si uvědomovala, že tím právě pečetím svojí budoucnost, svůj nový život. Tak hurá do toho.
Kluci se nakonec rozhodly, že se album bude zatím nahrávat v Londýně. Abychom se nemuseli pořád přesouvat letadlem tam a zpět. Přece jenom do L.A. se ještě podívám v rámci turné. Budu teď pracovat na svém prvním singlu a šrotit texty. Jo čeká mě ještě pořád halda práce. Teď už jenom přestát tiskovou konferenci, která je naplánovaná na dnešní odpoledne. Modest právě vypustil tu novinu do světa a ve mě je malá dušička.
Sedíme v obýváku Niallovi, teda vlastně teď už i mé vily a já pozoruju kluky. Snaží se být všichni strašně vyrovnaní, ale myslím si, že jsou úplně stejně nervozní jako já.
ČTEŠ
IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*
FanfictionPříběh o odvaze, lásce, hudbě, zpěvu a hlavně o nové šanci na nový život... Nathalii dívka z krutou minulostí snažící se žít svůj život, když se jí do cesty postaví výzva v podobě turné její oblíbené skupiny. Sledujte spolu se mnou neuvěřitelné dobr...