* Last concert *

644 27 2
                                    


Uplynul skoro 24 hodin od našeho posledního polibku s Niallem a já mám stále pocit, že se vznáším. Vím, někomu to bude znít jako děsné klišé, ale já to tak prostě cítím. Koncert v Bangkoku je úspěšně za námi a my se přesouváme do Hongkongu, kde se koná poslední koncert v Asii a taky poslední koncert se Zaynem v sestavě.

Tentokrát se bude vše přesouvat letecky, máme na to 4 dny, takže si myslím, že se to všechno stihne tak jak má. Po koncertě jsem byla s klukama chvilku v jejich šatně, protože mě tam zatáhl Harry. Kluci chtěli vědět, jak je to mezi mnou a Niallem, protože on sám jim nic neřekl a tak to chtěli vytáhnout alespoň ze mě.

No nakonec jsme oba povolily, protože na ty jejich psí oči se nedalo koukat, a přiznaly jsme barvu. Kluci byli k mému velkému překvapení nadšení, a hned se ke mě všichni vrhli aby mě objali. Jelikož byl v mé blízkosti Niall opět mi to nedělalo žádný problém (opravdu má za těch pár dní na mě velký vliv, kdo by to řekl). Vědělo to tedy jen pár lidí skupina jako taková, Petr s Davidem a Paul a pár lidí z ochranky.

Nechtěla jsem to ještě moc vytrubovat, protože to pořád bylo nové a hlavně Niall o mě pořád nevěděl hodně věcí. Já stále nevím jak mu to všechno povědět, protože momentálně na to není vhodná doba. Ale jednou mu to budu muset říct a té chvíle se dost děsím.

Z přemýšlení mě opět vytrhl zvuk mobilu ohlašující zprávu. Byl to Niall jak jinak, už by měli nastupovat do letadla oni letí svým soukromím opět napřed, mi poté za nimi běžnou linkou. Niall si chtěl prosadit, abych letěla s nimi, ale to jsem razantně zamítla. Byl chvilku naštvaný (je tak roztomilý když se zlobí) ale kluci ho nakonec přesvědčily. Hlavně já jsem tu ještě pořád zaměstnaná, a taky by to vypadalo dost divně, nechtěla jsem zbytečně působit rozruch.

Niall: „Už jsme v letadle, moc mi chybíš. Dávej na sebe pozor, nebo se mnou kluci nevydrží, už teď jim lezu na nervy :-) myslím. Miluju tě pusu Ni." Bože je tak sladkej pousměju se a radši mu hned odepíšu, je schopný mi okamžitě volat.

Já: „Neboj budu opatrná, jsou to jen dvě hodiny letu brzy se uvidíme. Taky mi moc chybíš. Musím pracovat, ještě pořád jsem, dá se říct tvůj zaměstnanec :-) Miluju tě pusu Nat."

Vzápětí mi ale přijde další sms tentokrát od Liama. Co mi proboha chce Liam?

Liam: „Nat prosím tě, hned jak přistanete tak se mu ozvy nebo z něj zešílíme. Zamilovanej Niall je časovaná bomba :-) Liam"

Začnu se smát, protože tohle mě opravdu rozesmálo, Niall a časovaná bomba. Bože kam ten Liam na to chodí. Kluci se na mě udiveně podívají, co je tu jako k smíchu, když máme práce až nad hlavu. Ukážu jim zprávu od Liama a oni se začnou smát se mnou. Petr si neodpustí poznámku na mou adresu, abych samým štěstím nezapomněla kde sem a radši pohnula kostrou, ale poťouchle se u toho usmívá. Haha opravdu sranda drcnu ho do ramene a vrátím se k práci.

Konečně letadlo, máme za sebou úspěšný přesun na letiště, odbavení a nástup. Poletíme po částech, ale i tak zabere přesun týmu skoro celí den a noc. Právě jedeme po dráze a chystáme se vzlétnout. Petr, který se prozřetelně nechal posadit vedle mě, mi podá ruku a já se jí ihned chytím. Ne tohle prostě nebude moje oblíbená část letu, vydechnu si, když jsme konečně ve vzduchu. Ještě že letíme jen nějaké dvě hodiny.

IT TAKES ONLY COURAGE *Niall Horan*Kde žijí příběhy. Začni objevovat