Pomsta • [Harley Quinn]

20. Kapitola

"Notak Tino." plácala jsem ji po tvářích. "Jsi amatérka." usmál se Jerome. Vzal do ruky zbraň a vystřelil. "BANG" ozvalo se ze zbraně. Tina sebou cukla a rychle zamrkala očima.

"No hurá!" zajásala jsem. "C-co se to děje. Kde to jsem?" ptala se Tina. "No, právě jsi přivázaná k židli a jsi v našem bytě. Rozhodli jsme se s Jeromem, že ti ukážeme náš obývák. Líbí?" usmála jsem se na ní. "Pusť mě. Zavolám policii!" zařvala. "A jak?" zasmál se Jerome. Mám tak 'inteligentní' sestřenku, že to dál nejde..

"Prosím." vzlykla. "Prosím?" vysmála jsem se jí do obličeje. "Má milovaná sestřenko.. Tady je slovo 'prosím' zakázané." oddálila jsem se od ní. "Chce to nějakou originální hru." zamračila jsem se na Jeroma. Zapřemýšlel se.

"Mám to!" zajásal. Jeho pohled směřoval na minci. "Pana nebo orel? Uděláme to originálněji.. Rychlá smrt nebo pomalá?" zazubil se. "Tak?" otočila jsem se zpět na Tinu. Tázavě se na mě podívala. Protočila jsem očima a dala jí facku. "Ještě jsme ani nezačali." okřikl mě Jerome. Jen jsem si odfrkla a čekala na Tiny odvoděď. "R-rychlou." vykoktala ze sebe. Jerome hodil mincí a otočil ji. "Smůla zlatíčko." zasmutněl. "Ach ty máš ale pech." podívala jsem se na ní s úsměvem na tváři. "Ale nedomyslel jsem to.. jak ji zabijem?" řekl mi Jerome. "Nevim. Jak ti jde lukostřelba?" zeptala jsem se Jeroma. "Kde mam vzít luk?" "Och, tak bude stačit normální zbraň, toho si nikdo nevšimne." zvedla jsem obočí. Jerome se usmál a vzal si zbraň. "Začínám!" rozšířil svůj úsměv. "Ale ne počkej!" zastavila jsem ho. Tina se na mě vděčně podívala. Asi čekala, že jí mám v plánu pomoct. Huh.. "Zavři oči." přikázala jsem Jeromovi. Odstoupila jsem od Tiny a dala Jeromovi pokyn, že může vystřelit.

"BANG!" ozvala se rána z pistole. "Au!" zaječela Tina. "Vždyť to nic není! Trefil tě jenom do ruky. Ty toho naděláš." zamračila jsem se na ní. "Teď já." zajásala jsem. Vzala jsem Jeromovi zbraň z ruky a zavřela oči. "BANG!" ozvala se rána z pistole. "Já se netrefila!" zasmutněla jsem. "Teď je ale moje kolo!" zamtačil se Jerome. Povzdychla jsem si a podala Jeromovi zbraň.

Stříleli jsme další dvě kola a Tina měla postřelenou nohu a trochu ruku. Divila jsem se, že ještě nevykrvácela.. "Moje kolo!" řekla jsem Jeromovi. Jerome mi nedobrovolně podal zbraň. Teď už jsem oči nezavřela. "BANG!" ozvalo se ze zbraně. Tina jen stěžka dýchala, protože jsem se trefila do krku. "To je, ale pěkný konec!" zajásala jsem. "A co budeme dělat teď?" podívala jsem se na Jeroma. "Nevím. Půjdeme do pizzerie?" navrhnul. Přikývla jsem. "Sbohem sestřenko moje milovaná." zašeptala jsem ji do ucha před jejím posledním vydechnutím.

"Jen tě chci upozornit, že to tělo neuklízím." zasmála jsem se na Jeroma. "Je to tvoje sestřenka." namítal. "No a ?" nahodila jsem vražedný pohled. "Zavolam Oswaldovi." zasmál se. "Všechno vyřeší Oswald." pobaveně jsem se na něj podívala.

***

"Ty jsi v televizi?" ukázala jsem na obrazovku mezi tím, co jsem jedla pizzu. "Starý! Tohle tam běželo už minulý týden!" řekl Jerome znuděně. "Uvědomuješ si, že si tě tu může někdo všimnout?" podívala jsem se na něj s vážností v obličeji. "Kdo tady kouká na televizi?" svráštil obočí. "On." nenápadně jsem poukázala na jednoho z číšníků. "Si mě nevšimne." uchechtl se. Touhle větou to všechno zakřikl.

Číšník se na nás podíval a rychle zaběhl do kuchyně. "Jdeme improvizovat." šeptl. Rychle mě táhl z obchodu, ale stál tam ten detekiv...Jim Gordon. Všiml si nás a namířil na Jeroma zbraní. Jerome nebyl pozadu a taky vytáhl svou zbraň. "Už sem jede policie." řekl Jim sebevědomě. Uslyšela jsem výstřel, který Jima zasáhl a všimla si skupinky lidí za ním. Byla tam Kitty, Leo, Jason a Jeff. Jerome se zamračil. "A teď budeme dělat jako, že nic. Na bratra už se asi nevymluvíme.." šeptl. Jen jsem sledovala přibližující se skupinu a modlila jsem se ať nepraskne, kdo Jerome je..