Pomsta • [Harley Quinn]

29. Kapitola

"Prosimtě, rozbí tu výlohu. Já nemam mojí věrnou baseballku." ukázala jsem na výlohu s oblečením. Jak jsem řekla, tak udělal. Rychle jsem z tý blbý figurýny sundala kraťasy a tričko a běžela s Jeffem pryč.

"Ehh, otoč se." přikázala jsem mu. "Jo, sorry." řekl a rychle se otočil. Byli jsme nějde v lese, takže to, že se tu oblíkám asi nikdo nepostřehne.

"Dobrý." řekla jsem a urovnala si tílko. Zvuky policejních aut se začali ozývat všude okolo a to, že se přibližovaly nás popohánělo pryč. "A jak plánuješ všechny dostat z Arkhamu?" zeptala jsem se ho. "Jako jste dostali ven mě." usmál se. "Takže tam s mojí smůlou zůstanu trčet." povzdychla jsem si. "Nezůstaneš, slibuju." podíval se na mě s vážným pohledem. "Ale všechno to naplánovat.. zabere to spoustu času a myslím si, že ostraha se jim zvýšila." zastavila jsem se. "To je ono. V Arkhamu by ostrahu zvýšit nemohli, protože nemají lidi. Pokud si to nepamatuješ, tak jsi půlku vystřílela." zasmál se. "Pravda, ale jak to uděláme?" přemýšlela jsem. "Využijeme tohle." vyndal si z batohu jakousi věc. Když jsem zaostřila pohled došlo mi, že je to věc podobající se plechovce. "A co to je?" zeptala jsem se a znovu se dala do kroku. "Bomba, ale ne výbušnina. Je v tom uspávací plyn." zandal to zpět do tašky. "Omráčíme s tím strážníky." dodal. Chápavě jsem přikývla.

"Takže je deset hodin. Chceš do toho Arkhamu?" podíval se na hodinky. "Můžeme to zkusit." usmála jsem se. Jeff se na mě s nejistým pohledem podíval. "Jsi si jistá?" zeptal se. "Víc, než kdy jindy." odpověděla jsem a přešla k silnici.

"Zase stopuješ?" zeptal se. "Máš snad lepší plán?" zamračila jsem se. "Ne, dobrý." zvedl ruce na náznak, že se vzdává.

Za nedlouho se zastavilo jedno z aut. Vítězně jsem se usmála. Udělala jsem to, co vždy.. udělala dojem na řidiče, zastřelila ho a vesele si vzala jeho auto.

"Potřebovala bych přijít na originálnější způsob kradení aut." zasmála jsem se. "Teď to neřeš." zakroutil hlavou. "Nějakej vážnej." mihla jsem po něm pohledem. "Bojím se, že to nevyjde." povzdychl si. Tohle mě značně znervóznilo a tak jsem pro zvýšení adrenalinu šlápla na plyn. "Hned je to lepší!" zajásala jsem.

Vystoupila jsem z auta a s úsměvem zírala na Arkham. "Takže za chvilku to vypukne." zírala jsem na Arkham. "Tady bych jim odstavil zeď, ale jak to udělat aby to nebylo nápadný." zamyslel se. "Musíme způsobit rozruch v jiné části aby odtud zmizela pozornost." řekla jsem rozhodnutě. "Geniální." usmál se.

"Bum!" ozvala se rána z bomby a za nedlouho i druhá. Ta druhá rána byla ta, která pozornost lákala snad úplně nejmíň, protože byla utlumená tou první. Spokojeně jsem zamířila ke zdi. Překročila jsem jí a s Jeffem v patách se začala potulovat Arkhamem.

"Kde jsou?" šeptla jsem. Schovala jsem se za sloup a podívala se na obří celu s asi pěti vězni. Všimla jsem si zrzka, který se otočil mým směrem s širokým úsměvem. "Jerome." šeptla jsem. "Cože?" zeptal se Jeff. Všimla jsem si i Kitty, Lea a Jasona. Byl tam i nějaký obtloustlý týpek, ale tomu jsem pozornost nevěnovala, věnovala jsem ji pouze Jeromovi. "Hoď to tam." ukázala jsem na plechovku, která by měla uspat strážníky. "Neuspí to i nás?" zeptala jsem se. "Ne, téměř okamžitě se ten plyn vypařuje." odhodil plechovku k několika strážníkům. "Pow." usmála jsem se, když se namodralý plyn začal drát z plechovky..