Pomsta • [Harley Quinn]

41. Kapitola

**(O týden později)**

"Co jsi to říkal, že budeme dělat?" zeptala jsem se znovu. "Půjdeme na večírek." usmál se. "To by mě zajímalo, co tím večírkem myslíš." dala jsem mu na stůl talířek s buchtou. "Odkdy umíš péct?" zeptal se udiveně a kousl si do buchty. "No, nevím. Tak od jakživa.." sledovala jsem jeho reakci. "To je výborný!" pochválil mě a hladově snědl zbytek porce. "Hlavně, že ti chutná." políbila jsem ho na čelo a odešla se podívat do šatníku na nějaké šaty.

"Mám to!" zajásala jsem a vzala si modré šaty ke kolenoum.

"Co myslíš?" přešla jsem již oblečená v šatech před Jeroma. "Och, moc ti sluší zlatíčko." mile se usmál. "Nechal jsi mi aspoň kousek buchty?" nadzdvihla jsem obočí. "Ty jsi chtěla nechat?" pobaveně se usmál. Zakroutila jsem nad tím hlavou. "A v kolik vyrážíme?" zeptala jsem se. "Za hodinku, takže je čas na přípravy." zvedl se z gauče.

***

Právě se chystáme vyjít do velkého sálu, plného lidí. Samozřejmě nejsme s Jeromem sebevrazi a aby jsme byli nenápadní máme škrabošky. "Tohle teprve bude show." usmál se Jerome. "To doufám." oplatila jsem mu úsměv.

Vešli jsme ruku v ruce dovnitř. "Dobrý den." pozdravil nás starší pán. "Dobrý." usmála jsem se na něj. "Mohu Vás požádat o tanec?" nastavil mi svou ruku. S úsměvem jsem i přes Jeromův nesouhlasný pohled jeho žádost přijala. Jeden tanec nikoho nezabije, i když...

"Smím znát Vaše jméno?" zeptal se po chvilce tance. "Eh, Rebeka." zpanikařila jsem a tak jsem plácla první blbost, která mě napadla. "Pěkné jméno." řekl mile. "A smím já vědět Vaše?" zeptala jsem se pro změnu já. "Theo Galavan." odpověděl. V tu chvíli jsem si vzpoměla na to, co říkal tučňák- Oswald.

Theo Galavan- muž, který naplánoval vraždu mých rodičů. Tohohle chlapa zabiju.. dneska chci vidět, jak se prolije jeho krev.

Po tanci jsem přešla k Jeromovi. "Už vím, kdo bude první mezi mrtvými." šeptla jsem mu do ucha.

Jerome pomalu přešel k pódiu a potom na mě pokývnul na náznak, že hra začala. S elegantní otočkou uchopil mikrofon.

"Vítejte drazí návštěvníci." usmál se. "Chcete vědět nemilé tajemství?" zeptal se. Všichni návštěvníci přikývli. "Ale napřed by to chtělo nějakou asistentku." zavřel oči a začal prstem kolovat po publiku. Bylo nečekané, že ukázal na mě, ale dělala jsem překvapenou a přešla na pódium.

"A teď k tomu tajemství, které za chvilku nebude tak tajné..." odmlčel se. "Hádejte! Kdo jsem?" zeptal se pobaveně. Mezi ostatními vznikl rozruch, protože nechápali. "Tak fajn, já to řeknu." povzdychl si. "Jsem Jerome Valeska!" sundal si škrabošku a následně ji odhodil do publika. "A moje asistentka je?" dělal jakože nic neví. "Harley Quinn!" zajásala jsem pro změnu já. Mezi lidmi vznikla panika, ani se jim nedivím. Asi vědí, že polovina z nich se nedožije rána.

"Ráda bych na pódiu uvítala Theo Galavana!" šibalsky jsem se usmála. Pohledem jsem ho našla v publiku a ukázala na něj prstem.

Když přistoupil na pódium, tvářil se dost šokovaně, ale za nedlouho to nahradil úsměv. Do sálu vnikli policisté a namířili na nás zbraně načež jsme je s Jeromem také vytáhli.

"Opravdu jsi si myslela, že tě nepoznám? Harley Quinn, ta malá nevinná holčička, která o všechno přišla..." odmlčel se Theo a začal různě chodit po pódiu. "Ale tady Jerome mi překazil všechno. Měla jsi se zhroutit a následně být má loutka." řekl naštvaně. Viděla jsem v pódiu plno detektivů včetně Gordona. Začala jsem pochybovat, že se s Jeromem dostaneme pryč. "Ale já tě hodlám připravit úplně o všechno!" zařval. Až teď jsem si všimla malého nože, který svíral v rukách a do teď ho schovával za zády.

Využil momentu, kdy se na mě Jerome podíval a zabodl mu nožík do krku a tak se Jerome skácel k zemi. "Ne!" zařvala jsem. "Jerome prosím." dosápala jsem se k němu. Jerome jen z těžka oddychoval. Po tvářích mi stékaly slzy. Hladila jsem ho po tvářích a brečela jako dítě. "Neopouštěj mě." šeptla jsem. Bezmocně jsem se dívala na to, jak naposledy vydechuje. Políbila jsem ho na čelo a svalila se vedle něj. Byla jsem naprosto bezmocná.. tak moc to bolelo..

"Harley Quinn, vzdejte se nám!" promluvil Gordon když jsem v ruce svírala zbraň. Zvedla jsem se ze země a se vztekem a uslzenýma očima se podívala na Gordona. "Nikdy!" zařvala jsem. Střelila jsem do Thea a ten se následně svalil mrtvý k zemi.

"Pomsta! To bylo to jediné po čem jsem prahla, ale Jerome mi ukázal jiný život- lepší! Teď už je ale pryč všechno, co jsme tu s Jeromem tak dlouho budovali. Je pryč všechno na čem mi záleželo!" brečela jsem. "Harley.." povzdychl si Gordon. "Opustím tenhle pitomej Svět!" přiložila jsem si zbraň ke spánkům. "Jdu za tebou Jerome!" naposledy jsem se podívala na jeho mrtvé, bezvládné tělo a stiskla spoušť. Teď už budeme navždy spolu..

The End

Neukřižujte mě prosím :D

Chtěla bych všem moc poděkovat za přečtení, vote a komenty. Jsem moc vděčná za všechnu podporu. S psaním knih nekončím, ba naopak mám v hlavě spoustu nápadů, které bych chtěla napsat do dalších knih. Tuhle knihu se mi ukončovat vůbec nechtělo, ale zároveň jsem na psaní dalších kapitol až moc líná. :D

Ještě jednou všem moc děkuji:)))

*IceMuffins*