17.Kapitola

4.6K 371 19
                                    

Azrael

Přiznávám, to jak hnusně jsem opustil Ariel, mě zničilo. Nechtěl jsem jí tak ublížit, ale to že je pryč od tohohle je jen dobře. Gabriel měl pravdu, musím přiznat, že ano, měl pravdu. Ani já nechci aby tohohle byla svědkem, nemám právo jí zničit život. Tohle vyřídím, a pak budu doufat, že mě vezme na milost. Byl jsem vzteky bez sebe, sám na sebe jsem měl zlost, nenáviděl jsem za to co jsem jí řekl, jenže její rty...ty božské rty mě nutily chtít porušit všechno. Mohl jsem se jí dotýkat, věděl jsem jak šťastná je a já jí zlomil.
Abych nějak vybil svou nenávist sám k sobě zdemoloval jsem všechno co mi přišlo do cesty. Začalo to autem které jsem nemilosrdně poslal proti stromu. Věděl jsem, že jestli se chci dostat do temnoty budu si muset hodně ublížit. Jenže náraz do stromu se mnou nic neudělal. Co jsem měl dělat? Byla jediná možnost.
,,Azraeli tohle přeci nemůžeš! Ani mě se to nelíbí, uklidni se a nějak to vyřešíme!" konejšil mě Gabriel a já se mu jen smál. On o temnotě ví tak málo. Tohle nejde nijak jinak vyřešit. Když jsem mu řekl co mám v plánu udělat nechtěl mi to dovolit, ale těžko mě zastaví.
,,Gabriely...kdybych se nevrátil, řekni Ariel pravdu...řekni jí že.."
,,Ne Azraeli...neřeknu, protože ty se vrátíš jasné?" přerušil mě a já se znovu usmál, ale nebyl to příjemný smích, spíš zoufalý...byl jsem zoufalý, a zoufalý lidé dělají zoufalé činy.
,,Gabriely, znáš mě víc než kdokoliv jiný, víš že kdyby byla jiná možnost udělal bych to, ale chceš abych tam šel tak mě nech."
,,Nechci abys to udělal..." vydechl a já místo odpovědi roztáhl svá křídla.
,,Nemám na výběr." odpověděl jsem mu a zavřel oči, nemá mě jak zastavit. Nemůže se mě dotknout, jediný kdo by to dokázal...je Ariel.
,,Azraeli..." řekl ještě, ale já se dál soustředil na to co mám udělat. Bude to bolet, bude to kurevsky bolet.
,,Nedrž se falešné naděje že se vrátím." řekl jsem ještě a se zavřenýma očima jsem si nahmatal začátek křídel. Tolik se mi líbily, celé se opeřily po tom co je ta ženská spálila a já na ně byl pyšný. To teď bude minulost.
,,Vrať se kvůli ní."
Uslyšel jsem ještě jeho hlas a sám pro sebe se usmál. Pro ní bych i zemřel.

Zhluboka jsem se nadechl abych se připravil na to co přijde a pevně chytil obě kosti. Sakra že to bude bolet, ale jde o Ariel, musím jí ochránit. Se vzpomínkou na její slzy které prolévala proto že jsem jí ublížil jsem silou zatlačil křídly proti sobě. Bolelo to, sakra že to slovo bylo slabý, ale oni nechtěly povolit.
,,Azraeli! Zabije tě to." mluvil ke mě dál Gabriel, ale já ho sotva vnímal. Musel jsem to udělat musel jsem to udělat pro ní, pro mou Ariel. Znovu jsem zatlačil křídly proti sobě, ale ani tehdy nepovolily, po zádech mi stékal bolestný pot a já zatínal zuby. Nemůžu křičet, ostatní by poznaly že se něco děje. Tohle bude můj trest za její bolest. Znovu jsem zatlačil, znovu, znovu a znovu a až s posledním zatlačením jsem uslyšel lámání. Ještě jednou, ještě naposledy.
Naposledy jsem zatlačil a v tu chvíli moje silná křídla povolila a já ucítil neuvěřitelnou bolest. Srazilo mě to na kolena a já vykřikl. Ta bolest se nedala snést.
Co všechno jsme ochotni udělat pro ty které milujeme? Já si kvůli ní zlámal křídla.
,,Azraeli!" uslyšel jsem něčí křik, ale nebyl jsem schopný rozeznat kdo to je. Ta bolest přehlušila okolní svět. Propadal jsem se do temnoty, cítil jsem jak mě k sobě volá. Odevzdaně jsem zavřel oči a nechal se vést.

Ariel

,,Michaely, co jsi to teď řekl?!" vykřikla jsem skoro hystericky a postavila se.
,,Slyšela si, nenuť mě to opakovat..." řekl a já jsem jen pohodila rukama.
,,A to mi říkáš teď? Kdy se to stalo?"
,,Hned druhý den."
,,Takže už je pryč čtyři dny? A to ho nikdo nehledal? Nikdo za ním nešel? Co když už se nevrátí?!"
,,Ariel, uklidni se, vrátí se." řekl pevně a stoupl si přede mě. Já jen pokroutila hlavou.
,,Vždyť se nemá proč vracet!" vykřikla jsem na něj, ale hned jsem si uvědomila, že on si to nezaslouží.
,,Promiň Michaely...vezmeš mě k vám?" zeptala jsem se hned a on se na mě trochu pochybovačně zadíval.
,,Jsi si jistá Ariel...ten pokoj...víš...i jeho krev má v sobě moc zabíjet. Všechno je tak jak to nechal..."
,,Ano jsem si jistá, chci něco dělat, ne tu jen sedět." řekla jsem rozhodně a on se sotva viditelně usmál.
,,Gabriel mě zabije." vydechl a já si na sebe oblékla bundu, ještě jsem stačila zamknout a vzít si mobil. Babička by asi nebyla moc ráda kdyby mi volala a já jí to nebrala.
,,Jak se dá vlastně zabít nejvyšší anděl? Třeba takový Gabriel?" zeptala jsem se když jsme nasedly do auta. Rozesmálo ho to.
,,Na něj bys potřebovala dost silnej kalibr holka, ale neřeknu ti jak ho zabít. Nechci přijít o velkého bráchu." zasmál se a já částečně s ním.
,,Vlastně...něco pro tebe mám. Trochu jsem ti šmejdil v hlavě, vím že máš noční můry. Tohle by mohlo pomoct." řekl a natáhl ruku ke skřínce u mých nohou. Když ruku znovu vytáhl držel v ní lapač snů. Zadrhl se mi dech...ty pera...byla černá.
,,To jsou..."
,,To jsou ty tři které jsem si od tebe vzal. Slíbil jsem ti že budou v trochu lepší formě."
,,Můj bože Michaely...to je dokonalý." vydechla jsem a vzala lapač do rukou. Byl překrásný, a navíc to byl kousek Azraela.
,,Děkuju." poděkovala jsem mu a dala mu pusu na tvář.
,,Ehm, tohle nedělej, nechci aby mě zabil až se vrátí." řekl vážně a já si vzpomněla na to jak Azrael vyváděl jen proto že mě Michael objal.
,,To mu už nebude vadit...po tom co mi řekl v autě..." řekla jsem smutně a setřela si slzu která se mi skutálela po tváři.
,,Ariel, Gabriel mě zabije, ale já tě takhle nemůžu vidět. Azrael ti lhal." řekl když nastartoval.
,,Cože? Jak jako že mi lhal? V čem?"
,,Ve všem...on a Gabriel se na tomhle domluvily, chtěli tě držet pryč od všeho, pryč od temnoty, ale já se nemůžu koukat na to jak trpíš jasný? To kvůli tomu jsem odešel. Když jsem se to dozvěděl, nejradši bych ho vlastníma rukama zabil. Neměl právo ti tohle udělat, ne když to právě kvůli tobě šel tam." ihned jak to vyslovil se zarazil a ztuhl.
,,Cože?!" vykřikla jsem nepříčetně.
,,Sakra, tohle je právě věc co jsem ti neměl říkat..." řekl tiše a zabočil na příjezdovou cestu kde jak jinak čekal Gabriel.

Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat