Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️

33.Kapitola

,,Ami! Proč si ho sem poslala?!" zabručela jsem jen co jsem její odraz uviděla v zrcadle před kterým jsem do teď stála.
,,Koho?" nechápala a přešla až ke mě, prohlížela si mě a oči jí při tom zářily spokojenými světélky.
,,Azraela, byl tu a říkal že jsi ho poslala."
Zmateně se na mě dívala a já už nepotřebovala odpověď, ona ho sem neposlala, přišel sám. Tohle mu nedaruju, slíbila jsem si a pak se na ní omluvně usmála, protože to vypadalo že jí v tu samou chvíli došlo to samé co mě.
,,Má tě rád Ariel, dej mu šanci." zamumlala při uhlazování mých šatů a já se na sebe stále nejistě dívala. Jestli mám být v tomhle v jeho blízkosti, bude to hodně těžká výzva.
,,Ami, řekni mi všechno. Chci vědět co mezi námi bylo." zeptala jsem se jí a ona si sedla na malý taburet který byl v šatníku.
,,Ariel, já...nevím jak ti to popsat, bylo to...hodně složité. Když jsme vás potkaly na pláži, něco uvnitř něho se změnilo, už tehdy se to zlé v něm zlomilo a on měl potřebu chránit tě. To proto byl ten večer u vás a i pak druhý den a když jsi byla u domu toho démona. Nespustil tě z očí. Když jste pak přijely na tu párty, věděla jsem že je něco jinak. V tom stavu ve kterém byl jsem ho už dlouho neviděla, sám se sebou bojoval, jestli tě k sobě pustit a riskovat tvůj život, nebo tě nechat být. Jenže na to aby tě nechal být jsi mu až moc přirostla k srdci. Zní to hloupě já vím, je zvláštní že se zrovna on dokázal zamilovat do dívky které se ani nedotkl, ale bylo to tak. Pak přišli ti démoni a všechno bylo naruby, nedokážu ti přesně popsat co všechno se mu honilo hlavou, ale když tě ta démonka chtěla zasáhnout, prostě tě zachránil, bez ohledu na to jestli se tě dotkne nebo ne. Tehdy poprvé ses ocitla v náruči smrti a on myslel že tě nadobro ztratil, a ještě než ztratil vědomí tě pohladil po tváři. To že jsi se probrala už neviděl. Ale tys mu jeho záchranu opětovala tím, že jsi u něj byla když trpěl, a on se díky tomu vrátil a je tady. Ještě jsem ti za to nestihla dostatečně poděkovat. Děkuju Ariel, žes při něm stála i po tom co ohrozil tvůj život." na chvíli se odmlčela abych mohla vše zpracovat a já se pod tíhou těch informací raději posadila. Všechno jsem si pamatovala, ale to jediné co chybělo byla láska. Nic jsem necítila, brala jsem to tak, že jsem prostě zachránila jednoho z andělů.
,,Co bylo dál?" zeptala jsem se a Ami se usmála.
,,Když se po dlouhé době probudil, pohádaly jste se protože s tebou byl Michael, Azraelovi ještě pořád vadí to že se tě Michael dotýká, a tehdy mu to vadilo opravdu hodně, protože on sám se tě dotknout nemohl. Naštval se a tys odešla, ale vrátila ses ve chvíli kdy se Azrael chystal Michaela praštit, tys ho chytla za ruku a zhroutila ses na zem, mrtvá." zadržela jsem dech, a pohledem jí pobízela k pokračování.
,,Ariel, tehdy...když si znovu myslel, že tě zabil, tehdy jsem ho znovu viděla zlomeného. A veř mi že ani po smrti Diny neprolil ani jednu slzu. U tebe...já...bylo to vážně hrozný, jenže...políbil tě a ty ses znovu probudila. Musím říct Ariel, že jsi nám tím všem vyrazila dech, políbil tě po tom co jsi byla opravdu mrtvá a tys ožila. Bylo to vážně neskutečné."
,,On mě políbil?" vydechla jsem a ruka mi vystřelila ke rtům.
,,A ne jednou Ariel, takhle šťastného jsem ho snad nikdy neviděla, jenže pak se tě musel vzdát, protože tě chtěl ochránit, tehdy z něj šel opravdu strach, rozmlátil celý svůj pokoj a ve finále si zlámal křídla a by se dostal do temnoty. Jo a taky zničil auto. Najel s ním do stromu když jen od tebe."
,,Cože?!" vykřikla jsem a vzpomněla si jakou rychlostí ode mě odjel. Toho auta mi bylo opravdu líto, bylo nádherný.
,,No jo, jenže on je smrt, on jen tak zemřít nemůže a zranit ho je taky celkem složitá věc, proto si vybral svá křídla, a...taky kvůli tobě, byl to jeho trest za to že ti ublížil." řekla potichu a mě bodlo u srdce, takovou bolest si nikdo nezaslouží.
,,Co se stalo dole si pamatuješ?" zeptala se mě a já se zamyslela, všechno bylo zahalené mlhou.
,,Pamatuju si jen to jak mě odvedli, vím že Michaela zranila Dina a já jsem dostala ránu do hlavy, probudila jsem se až dole. Azrael byl připoutaný ke stěně silnými řetězy a ze zad mu odkapávala krev. Pak mám prázdno a pamatuju si až to jak mi Dina zlomila křídla a pak už vím jen to že jsem se probudila tady."
,,Víš proč ti Dina zlomila křídla?"
,,Ano...Lu jí řekl, že mě Azrael miluje víc než kdy miloval jí, záviděla mi protože jsem měla větší křídla než ona."
,,Aha. Ariel, já jen vím že Azrael Dinu zabil a že když se vrátili, zmizel. Nedokázal tu být protože věděl co ti Dina udělala, věděl že ho budeš nenávidět. Myslely jsme si že už se nevrátí, ale vrátil se. Michael mi pak řekl že Azrael mluvil s Jayem." znovu jsem přišla o dech. S Jayem?
,,Nevíš o čem mluvili? Neměli se moc v lásce pokud vím." odpověděla jsem jí a ona zavrtěla hlavou.
,,Vím jen to, že Jay vyplítval poslední návštěvu země na něj, potřeboval s ním mluvit, prý mu vymlouval to aby to vzdal. Vlastně to Jay ho přemluvil k tomu aby se vrátil."

Tomu se snad ani nedalo uvěřit, Jay? Ten Jay co mě chtěl odvést? Ten Jay co se ke mě zachoval tak hnusně? Všechny ty informace ve mě vyvolaly ještě větší zmatek než jaký panoval v mém nitru doposud. Tohle budu muset co nejdřív vyřešit.
,,Ariel, chci abys věděla, že ať už se rozhodneš jakkoliv, budu tady. Chci aby byl Azrael tase takový jako byl s tebou."
,,Já vím Ami, uvidím co se s tím dá dělat." hned jak jsem to dořekla se ke mě naklonila a objala mě.
,,Díky Ariel, mám tě ráda." zašeptala mi do vlasů a já se usmála.
,,I já tebe Ami, neuděláš mi něco i s vlasy?"
V tu chvíli jsem stála na nohou a veselá Ami mě táhla k toaletnímu stolku.