Twilight - Edward and Bella - Piano ballad
Musel jsem být sám, všechno co se za posledních pár hodin na mě dolehlo jako lavina. Myslel jsem si že jsem silný, že bych to mohl zvládnout, ale čím víc jsem vzpomínal na ty krátké okamžiky kdy jsem byl s ní, kdy jsem byl šťastný, tím víc bezmocný a slabý jsem si připadal.
Kdybych tak mohl změnit osud, kdybych v tom Dině mohl zabránit. Všechno by bylo jinak. Kdybych Ariel nikdy neopustil, mohla by být tady, v pořádku a pořád by mě milovala. Nikdy jsem nevěřil, že se znovu dočkám toho že se zamiluji, ale stalo se a teď jsem na všechno sám, znovu. Připadalo mi, že jsem jí svými skutky zabil, bude to tak? Bude to tak jako kdyby vůbec nebyla? Ne, vím že to bude tisíckrát horší. Vím jak se předtím dívala na Jaye, teď se tak bude dívat i na mě?
Nesnesu to, nesnesu pomyšlení na to že jediná bytost kterou miluji mě nenávidí.V hlavě se mi pořád opakují Luova slova, že mi věří, že si její lásku znovu získám, ale já sám si nevěřím. Kdo by mohl milovat někoho jako jsem já? Jsem smrt, jsem nejhorší anděl který kdy byl stvořen. Možná, možná jsem nikdy neměl dovolit abych se do ní zamiloval. Měla by krásný život, krásný život beze mě. Jenomže kdo by jí odolal? Její překrásný úsměv, oči a srdce. Nedokážu bez toho být. Nedokážu snést tu nenávist se kterou se na mě teď bude dívat, a ke všemu ani nebude vědět proč mě nenávidí. Nevím co vše jí Dina navykládala, ale to že mě moje Ariel bude nenávidět...to bohatě stačilo k tomu abych si znovu přál zemřít.
Seděl jsem sám na mém a Michaelově místě v lese a díval se na zapadající slunce. Tolik bych si přál aby tu byla Ariel se mnou, abych jí mohl vzít za ruku a konečně jí říct co k ní cítím, ale teď by to mělo asi stejný účinek jako kdybych se pokusil zabít. Absolutně žádný. Možná by se mi ještě vysmála.
,,Azraely?" ozvalo se zpoza stromů a já se ohlédl. Okamžitě jsem byl na nohou.
,,Jayi, co tu chceš?!" zavrčel jsem na něj a on se nepatrně usmál, ale nebyl to zlomyslný smích, spíš byl přátelský.
,,Přišel jsem si promluvit." řekl jen a sedl si na místo na kterém jsem ještě před malou chvílí seděl já.
,,Nemám ti co říct a ocenil bych kdybys vypadl." zabručel jsem a on se zadíval na slunce.
,,Hele, vím že jsem se choval jako pitomec, ale miluju jí stejně jako ty. Mrzí mě co udělala Dina. Já s Ariel už být nemůžu a chci aby byla šťastná. Když to bude s tebou, jsem ochotný to překousnout, jen nechci aby se trápila."
,,Teď je to už stejně jedno Jayi, nenávidí mě a to se ještě ani neprobudila." vydechl jsem pokořeně, znovu jsem si sedl do trávy a díval se společně s ním na slunce které se sklánělo k obzoru.
,,Souhlasím s Luem Azraely, neměl by ses už takhle předem vzdávat. Zamilovala se do tebe předtím, zamiluje se do tebe podruhé." neubránil jsem se úšklebku, opravdu mě tady bude poučovat zrovna on?
,,Věděl jsi že je její otec?" zeptal jsem se a on jen tiše přikývl.
,,Jo věděl, taky proto s ní nemůžu být, i já jsem jeho syn. Bylo by to divný, už jen to že jsem s ní spal..."
,,Ne Jayi, to mi fakt neříkej ano?" přerušil jsem ho, vážně mě myšlenka na něj a na Ariel v posteli nelákala.
,,Promiň. Asi jí hodně miluješ viď?"
,,Zemřel bych pro ní Jayi...kdybych mohl." odpověděl jsem mu bez rozmýšlení.
,,To samé bych udělal já věř mi, ale to už je minulost, mohl bych být svině a znovu se jí pokusit získat, ale já takovej prostě nejsem. Nejsem takovej bastard jakýho si mě představuješ. Miluju jí to ano, ale ty jsi pro ní důležitější, nebo si minimálně byl. Viděl jsem to, tady, když jsme přišli, i tehdy kdy jste se poznaly. Před tebou...jen přežívala, trápila se kvůli tomu že jsem odešel a když tě poznala...znovu si jí donutil žít. Po dlouhé době se smála a užívala si život. Takovou jí chci vídat po zbytek života chápeš? Tak se do prdele snaž abys jí zase získal."Měl pravdu, sakra že jí měl. Vím že bych se neměl vzdávat. Miluju jí, ale jakou mám naději na to aby mě znovu milovala?
,,Díky Jayi." zamumlal jsem a on se na mě podíval.
,,Nedělám to pro tebe ale pro ní. Je s tebou šťastná tak to zase neposer. Já jsem si jí získal, to ano, ale když jsem viděl vás, to jak se o tebe bála, to jak s tebou trpěla když tě Jenna zasáhla. Uvědomil jsem si že to co cítila ke mě byl jen slabý odvar toho co cítí k tobě. Neměl bys jí zklamat, ona by to nevzdala. Tu lásku by z tebe klidně vymlátila." zasmál se a já s ním. Jo to by nepochybně udělala.
,,Takže Jenna?"
,,Jo...moje nastávající...je děsná." usmál se a já znovu s ním. Neuvěřitelný, že on byl ještě před chvílí můj nepřítel a teď po mě chce abych to s Ariel nevzdával.
,,Nemusíš dělat co ti Lu přikáže, přidej se k nám." navrhl jsem mu a on jen pokroutil hlavou.
,,To nejde Azraely, já patřím temnotě a tam je moje místo." odpověděl mi a já to tak trochu chápal, vždyť moje místo to bylo donedávna taky.
,,Dobře, ale kdyby sis to kdykoliv rozmyslel, dej vědět."
,,To už asi nestihnu, za hodinu se žením s Jennou, pak už nebude cesty zpět. Už nikdy nebudu moct na zemi." zarazilo mě to, takže on poslední návštěvu země vyplýtval na mě?
,,Proč si nešel za Ariel?" zeptal jsem se ho a on se podíval do země.
,,Chci si jí pamatovat takovou jaká byla, a navíc...potřeboval jsem s tebou mluvit. Nechci abys to vzdal. Dokážeš to, jen to nesmíš vzdát. Někde uvnitř ní ta láska pořád bude, jen si k ní musíš najít cestu."
,,Jayi já nevím jestli to zvládnu..." vydechl jsem v odpovědi a on se na mě podíval.
,,Myslel sis někdy že se zamiluješ tak moc, že bys pro ní zemřel? Myslel sis někdy, že ti to dokonce budu přát? Ne, takže teď zvedni zadek, přestaň se litovat a běž se svým životem něco udělat. Jo a nezabij jí při tom." dodal ještě a zvedl se z místa kde seděl, následoval jsem ho. Měl pravdu, měl bych se přestat litovat a snažit se dostat Ariel zpět.
,,Jayi...díky, dlužím ti to." řekl jsem ještě a on se na mě otočil.
,,Ať je moje sněhová královna šťastná, tím mi to splatíš, a nezapomeň že to uvidím a já rád porušuju pravidla. Mohl bych si to s tebou přijít vyřídit." usmál se a já taky, kdybych ho svým dotykem nezabil možná bych ho i objal.
,,Tak se měj Smrti." řekl ještě a pak se rozplynul v hustou temnou mlhu.
,,Ty taky...Jayi." odpověděl jsem mu a otočil se zpět k domu. Tam na mě čeká nejtěžší úkol mého života. Znovu si získat a zasloužit lásku Ariel.
ČTEŠ
Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️
Viễn tưởng2/5 II. Díl Série //Mezi temnotou a světlem// *DOKONČENO* **************** Dá se přežít dotek anděla smrti? Já ho přežila, přežila jsem dotek samotné smrti a on kvůli mě trpí. Nevím co se stalo po tom co mě zachránil, ale jedno vím jistě...nikdo mu...