Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️

29.Kapitola

[Official] Apocalyptica - Not Strong Enough (Feat. Brent Smith)

Nedokázala jsem ten pohled vydržet už ani o vteřinu déle, něco na jeho očích mi připadalo tak známé a zároveň jiné. Tělo se pralo s rozumem, vždyť ho nenávidím a zírám na něj jako nějaká puberťačka. Odvrátila jsem pohled a podívala se zpět na Michaela. Už jsem věděla co mám udělat abych se od Smrti odpoutala.
,,Michaeli, kde je Gabriel?" zeptala jsem se a on se na mě zvídavě zadíval.
,,Bude někde v domě, proč?"
,,Díky." řekla jsem a rázným krokem jsem vešla zpět do domu.
,,Gabrieli!" zakřičela jsem do domu a hned na to se nad schody objevily tři postavy. Znovu jsem se zadívala na toho který mě spoutával svým temným pohledem, ale hned za jeho zády jsem uviděla toho koho jsem hledala.
,,Co se děje?" ptal se mě zatímco ke mě sestupoval ze schodů. Vím, že se mu to nebude líbit, ale buďto to udělá on nebo to udělám sama. Nelíbilo se mi, že nás Azrael sleduje, ale alespoň bude vědět že já nechci mít s jeho láskou nic společného.
,,Gabrieli, chci abys mě jich zbavil." řekla jsem a on mi zbledl před očima. Nejvyšší z andělů přišel o veškerou řeč a mě neunikl ani pohled těch co stály nahoře. Ami a Azrael. Stáli tam a Ami neměla daleko k osobnímu omdlení. Azrael, ten se na mě dál díval a v jeho očích se objevilo něco co jsem nedokázala popsat.
,,To nemyslíš vážně že ne?!" vykřikl na mě skoro hystericky a já se jen zašklebila.
,,Myslím to naprosto vážně Azraeli! Michael mi to řekl, a já s tím nechci mít nic společného! Nechci mít nic společného s tebou!" zbledl, i on naprosto přišel o řeč a já jsem se znovu obrátila na Gabriela.
,,Buďto to uděláš ty, nebo to udělám sama." řekla jsem chladně a Gabriel se na mě dál pátravě díval. Zkoumal můj obličej a já si teď nebyla ničím jistá. Nemohl mě zastavit, znal mě, ale to jak se zachová jsem nemohla ovlivnit.
,,Gabrieli! Udělej něco sakra!" vykřikl na něj znovu Azrael a já s Gabrielem jsme se na něj podívaly. Drtil v rukách zábradlí a v jeho očích jsem teď konečně poznala nějakou emoci. Vztek.
,,Ariel...to nemůžu..." vydechl nakonec Gabriel a mě to zklamalo.
,,Fajn!" vyprskla jsem na něj a šla do kuchyně pro cokoliv co by mi mohlo pomoct zbavit se těch hnusných, černých křídel.
,,Ariel, tohle nemůžeš!" přihnala se ke mě Ami a já zavřela jednu z mnoha zásuvek a podívala se na ní.
,,Nemůžu?! Řekni mi jeden důvod!" udeřila jsem na ní a vrátila se k hledání něčeho ostrého.
,,Nemůžeš mu to udělat Ariel, nevíš co děláš, prosím...poslechni mě." prosila mě a já se na chvilku zarazila, její hlas byl tak upřímný, prosebný a naléhavý. Ne, nesmím podlehnout.
,,Ariel!" vykřikl někdo a já se otočila za hlasem, ve dveřích stál Michael.
,,Nech mě být Michaeli." vydechla jsem a dál pokračovala. V tom mě chytla za ruku jiná silná ruka a já k té osobě zvedla oči.
,,Ariel, nedělej to, zničíš ho..." zašeptal Michael blízko mého obličeje.
,,To je mi jedno! Nechci nic co je s ním spojené!" odpověděla jsem mu a sama se mu vytrhla z rukou.
,,Nedovolím ti to." řekl pevným hlasem a já se jen zašklebila. Jako kdyby mě mohl zastavit.
,,Nezastavíš mě." odpověděla jsem mu a on se obrátil někam za sebe. Následovala jsem jeho pohled a znovu ho uviděla. Zatnula jsem čelisti a odvrátila od něj pohled.
,,Ariel." promluvil na mě a já se na chvíli pozastavila na tónem jeho hlasu. Něco uvnitř mě volalo po tom abych ho poslouchala, ale já jsem nechtěla, neměla jsem důvod poslouchat.
,,Vypadni odtud!" zavrčela jsem Azraelovým směrem aniž bych se na něj podívala.
,,Prosím nedělej to..." zaprosil tichým hlasem a já se znovu na malý okamžik zastavila ve hledání něčeho ostrého. Spolkla jsem to co se snažilo poslechnout ho a otočila se k němu čelem, stál kus ode mě, tak metr víc ne. Vím, že se ho nesmím dotknout, ale momentálně jsem měla chuť ho něčím praštit, aby mi dal konečně pokoj.
,,Neříkej mi co mám dělat! Nemáš na to žádné právo!" řekla jsem zvýšeným hlasem a on sklopil hlavu k zemi. Tohle gesto mě vyvedlo z míry. Nejsem bezcitný člověk abych nepoznala že ho to zraňuje, ale ta nenávist ve mě byla tak obrovská, že jsem myslela, že mě to roztrhá zevnitř. Čím víc jsem byla v jeho vlivu, tím víc jsem ho nenáviděla.
,,Vím, že ne to nemám žádné právo, ale prosím tě abys to nedělala." zašeptal do země a pak se na mě znovu podíval. Svět kolem mě utichl a já jsem byla znovu spoutaná a uvězněná v jeho temném světě. Ten bolestný pohled který na mě upíral mě lámal, opravdu jsem měla chuť vzdát to, vzdát to hledání a utéct z jeho vlivu. Sakra co mi to dělá, jak to že na mě má takový vliv?
,,To máš smůlu, pokud si to Gabriel nerozmyslí a já myslím, že nerozmyslí, udělám to sama." řekla jsem po chvíli koukání do těch temných, smutných očí a odvrátila od něho pohled. Nedovolím aby mě zlomil zrovna on.
,,Gabriel souhlasil, je v obýváku." ozvalo se za Azraelovými zády a mě spadl kámen ze srdce. Byl to Michael a díval se na mě skoro stejně jako Azrael, Ami stála vedle mě a mlčela.
,,Fajn." kývla jsem, oba je obešla a šla do obýváku kde na mě Gabriel čekal.
,,Ariel, chci abys věděla, že...sakra, já tohle nemůžu Ariel, nevíš co tě čeká, nevíš jak neuvěřitelná bolest to je!" promluvil ke mě Gabriel a i on na mě zkoušel smutný pohled.
,,Vím co chci Gabrieli." řekla jsem a ohlédla se za sebe. Podle mého očekávání tam stál Azrael a prosebně se na mě díval.
,,Nechci nic co je jeho!" řekla jsem Azraelovi přímo do očí, on se otočil na místě a vyběhl bůh ví kam.