Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️

19.Kapitola

,,Ahoj Azraeli." pozdravila mě a pomalým, plouživým krokem prošla kolem mě a postavila se vedle Lucifera. Nevěřil jsem vlastním očím, je to dlouho co jsem jí viděl naposledy, vlastně je to šíleně dlouho a ona teď stojí přímo přede mnou?
,,Lu, to je nějakej blbej vtip nebo co?" otočil jsem se k chlapovi na trůně a on se křivě usmál.
,,Jak vidíš tak ne. Myslel jsem, že ti tím udělám radost." promluvil a já se neubránil úšklebku. Zrovna teď? To jí nemohl oživit předtím, když jsem jí zabil? Když jsem kvůli ní chtěl zemřít?
,,Radost? Radost? To si děláš prdel ne?!" vykřikl jsem na něj a přemáhal nutkání jednu mu vrazit.
,,Omlouvám se že mi to tak trvalo, ale měla jsem nahoře jistou práci." promluvila Dina a otočila se na Lua. Práci?
,,To je v pořádku drahá, vím jak důležité to pro tebe je." odpověděl jí a mě oči přeskakovaly z reinkarnace mojí lásky na Lucifera. Jakou sakra práci?
,,O čem se to bavíte? Jakou práci?" promluvil jsem a ta plavovlasá dívka se na mě zlomyslně usmála. Cítím problém.
,,Víš, tehdy když si mě svým dotekem zabil, vím jak moc si trpěl, ale to tě neopravňovalo k tomu mého démona zabít..." promluvila tiše a já si vzpomněl. O ano, ten den byl krásný. Našel jsem si ho a vychutnal si to jak prosí o svůj démonský život.
,,...milovala jsem ho Azraeli, a tys mě o něj připravil." mluvila dál a já se znovu zašklebil. Jasně, hned po tom cos milovala mě.
,,Rozhodla jsem se proto, oplatit ti tvůj skutek a přivedla jsem si novou hračku." hned jak to dořekla mě polilo horko. Doufám, že neudělala to co mi na mysl přišlo právě teď.
,,O ano Azraeli, myslím že přesně vím na co myslíš." řekla jako kdyby mi viděla do hlavy a já zatínal pěsti. Byla pryč ta krásná, milá dívka kterou jsem znal. Tuhle osobu jsem neznal. Byl to někdo jiný v jejím těle.
,,O čem to sakra mluvíš?!" vykřikl jsem na ní skrz zatnuté zuby a ona se na mě znovu usmála.
,,Lu, mohl by ses o něj postarat, aby neudělal nějakou hloupost? Víš jaký je." promluvila na Lua a on jen přikývl, v tu chvíli se daly do pohybu dvě věci. Dina která ke mě ladným kočičím krokem sestupovala a skupina démonů za mými zády. Co chtěj sakra dělat?

To co chtějí udělat mi došlo vzápětí, uslyšel jsem řinčení řetězů a když jsem se otočil dva z démonů mi kolem hrudi přehodily dva těžké řetězy.
,,Co to kurva..." začal jsem ale musel jsem se soustředit na to aby mě nemohly svázat. Snažily se, opravdu se snažily aby se mě nemusely dotknout, ale je těžký držet si odstup od člověka kterého máte svázat. Když mi omotaly řetězy kolem hrudi pevně je utáhly, ale já jsem se z nich vyvlíkl a tak musely začít nanovo.
,,Lu, sakra o co tu jde?" křičel jsem na něj a snažil se od sebe odehnat ty idioty co se mě pokoušeli svázat.
,,Hm, koukám že vám budu muset pomoct, chlapci." řekl a já ztuhl. No do prdele, on jediný se mě mohl dotknout bez následků.
,,Lu, podívej, nemusíš to dělat!" snažil jsem se vyjednávat zatím co jsem před ním ustupoval. To by ale nebyl samotný ďábel, kdyby se na mě jen nezašklebil a nepřenesl se za má záda. Vzápětí mě chytl za obě ruce a držel mě tak pevně, že jsem neměl šanci na útěk.
,,Nevzpouzej se nebo to bude ještě horší." promluvila znovu Dina a mě se zatmělo před očima. Tak tebe jsem kdysi miloval. Bože jaký tupec jsem byl.
,,Lu, okamžitě mě pusť nebo zničím všechno na co narazím, to ti slibuju." zavrčel jsem, ale to už se ke mě znovu blížili čtyři démoni s řetězy v rukách. Bály se mě, viděl jsem jim to na očích.
,,Šetři síly Azraeli." řekl posměšně a já se mu znovu snažil vykroutit, neúspěšně. Ten chlap měl sílu.
,,Ještě jednou se mi postavíš Azraeli a budeš litovat že máš nějaká křídla." zavrčel když jsem sebou znovu zaškubal.
,,Jdi k čertu Lu." zavrčel jsem mu nazpět a on bez milosti vzal má křídla a prudce s nimi škubl dozadu. Vykřikl jsem a měl jsem co dělat abych neklesl na kolena.
,,Ty bastarde." vydechl jsem a on se zasmál.
,,Tak dělejte idioti." zakřičel na ty čtyři a oni na nic nečekali a omotaly mou hrud řetězy, nemohl jsem se hýbat a bolest v křídlech mi tepala až v hlavě. Teprve až když jsem byl spoutaný mě propustil ze svého sevření a já se svezl na kolena. Zatraceně, tohle mám za všechno co jsem pro něj udělal.
,,Omlouvám se Azraeli, ale je to nutné." promluvila znovu ta holka které jsem nemohl přijít na jméno a já k ní zvedl hlavu.
,,Nevyslovuj mé jméno." zavrčel jsem a snažil se potlačit bolest která mě držela u země.
,,Taky bych ti ty křídla mohl vytrhnout, tak mě neprovokuj." zasmál se Lu samolibě a já se sám pro sebe zamračil.
,,Tak, a když už tě máme hezky připraveného, myslím že by jsme mohli přivést naší vzácnou návštěvu."
Do prdele dvakrát, jestli je to opravdu Ariel tak je všechny bez milosti pozabíjím. Démoni co drželi řetězy jako kdyby to tušili a připoutaly mě pevně k železným okovům ve stěně. Tak super, teď se můžu klidně zbláznit a nezmůžu nic. Ke všemu mě oslabovala ta šílená bolest.
,,Přiveďte jí." uslyšel jsem znovu Luciferův hlas a v tu chvíli se otevřeli hlavní dveře. Moje nejhorší obavy se potvrdily. Opravdu to byla Ariel, a byla v bezvědomí.
,,Ariel..." vydechl jsem a sledoval jak jí po zemi táhnou přímo před tři schody u trůnu. Byla bledá, a na straně hlavy měla zaschlou krev.
,,Co jste jí udělaly!" zavrčel jsem a přesunul pohled na Lua, odpověděla mi ale Dina.
,,Trošku se nám vzpouzela, i když, dost nám to usnadnila, byla v tvém domě. Škoda že ti andělé nic nezmohly, bez tebe jsme neměli skoro co dělat. Byl s ní jen jeden a ten si to ošklivě odnesl, doufám že nezemře." řekla teatrálně a mě hned došlo kdo s ní byl. Michael...

♥♥♥

Ahojky lidičky :)

Tak máme tu trochu drama, tak doufám že mě nazaškrtíte :D

Mimochodem, včera večer jsem si uvědomila že tenhle příběh bude mít asi i třetí pokračování...jste rádi? :D :D

Jinak přikládám fotky Lua a Diny.

btw. jo vím že je to Aro...ale když ten chlap se mi na něj přesně hodí :D :D

Tak se mějte krásně a ještě jednou moc děkuju za všechnu podporu :*

♥♥♥