Vládkyně-II.Díl-Andělský dům✔️

22.Kapitola

Ariel

To co jsem viděla po tom co jsem se probudila se nerovnalo žádné z mých nočních můr, tohle bylo peklo, temnota a to doslova. Hned jak jsem otevřela oči uviděla jsem ho, můj anděl byl spoutaný v řetězech a za ruce připoutaný ke zdi. Klečel a já skrz jeho ruce viděla krev co mu odkapávala ze zad. Jestli on je v takovém stavu, co potom chtějí dělat se mnou? Co mám vlastně dělat abych nás odtud dostala? A co Michael? Poslední co si pamatuju je obrázek toho, že má v hrudi zapíchnutý meč. Bože, doufám že je v pořádku.
Bylo celkem komické, že samotný Lucifer mi nenaháněl takový strach jako ta holka co si vedle mě klekla. Dina. Tak tuhle kreaturu Azrael miluje? Nebo miloval? Nebo jak to vlastně je?
,,Ahoj, myslím že bych se ti měla představit ještě jednou. Jsem Dina, Azraelova bývalá." pronesla svým posměšným hlasem a já se koutkem oka podívala na Azraela. Pozorně nás sledoval.
,,Co ode mě chceš?" odpověděla jsem jí a ona se usmála.
,,Po tobě? Celkem nic, jsi jen nástroj k podrobení támhle toho tvrdohlavce."
,,Dino! Nech jí na pokoji!" zakřičel na ní a ona se na něj otočila.
,,Ššššš, tebe se nikdo na nic neptal." řekla jeho směrem a pak se znovu otočila ke mě.
,,Tak co? Myslíš, že tě miluje natolik že tě zachrání, nebo tě nechá v mých rukách?"
Její tón se mi vůbec nelíbil a už vůbec se mi nelíbilo to jak Azrael tahal za řetězy s úmyslem osvobodit se.
,,Podrobení?" vydechla jsem a hledala v její tváři jakoukoliv známku po nějaké jiné emoci, než pobavení.
,,Ano, Lu chce aby se znovu přidal na jeho stranu. Bohužel pro tebe, by raději zemřel a proto jsi tady." vysvětlila mi a mě to konečně všechno došlo. Gabriel ho sem poslal v podstatě na smrt, ano je mi jasn,é že tohle nemohl vědět, ale i tak, jak zatraceně blbej nápad to byl.
,,Nikdy se k vám nepřidám!" promluvil znovu Azrael a Dina se zvedla ze svého místa.
,,Lu, nemůžeš něco udělat s tou jeho pusou? Nemusí se mi míchat do holčičích věcí." řekla směrem k trůnu a Lu si povzdechl. Proč to neudělá sama? Bylo by o jednu otravnou bytost míň.
,,Dobře." řekl jen a zvedl se. Pomalým krokem přešel až před Azraela a bez zaváhání mu omotal kolem hlavy a s skrz pusu kus látky, a tím ho umlčel. On se ho může dotýkat?
,,Ano maličká, můžu, stvořil jsem ho." odpověděl mi a já se zamračila. To i on mi může lést do hlavy? Sakra.

,,Fajn, teď když nám dal pokoj. Pomůžeš mi ho přesvědčit?" promluvila znovu ta holka těsně u mého ucha a já se otřásla. Ne, nikdy nedovolím aby se k nim přidal.
,,Nedovolím aby se k vám přidal." odpověděla jsem pevně a Azrael sebou zaškubal.
,,To je dobře, alespoň si užiju spoustu zábavy." zatleskala Dina po mém boku a znovu si klekla přede mě.
,,Nemohlo mi uniknout to co máš na zádech holka, dotkla ses jeho krve že ano?" zeptala se mě a já zachytila Azraelův vyděšený a překvapený pohled v jednom.
,,Ano." odpověděla jsem jí, ale pořád jsem se dívala do temných očí spoutaného anděla.
,,Ach, to bude ještě víc zábavy!" zašveholila a pak roztáhla svá černá křídla. Démoni mají křídla?
,,Jsou krásná viď? Vysvětlím ti jak jsem k nim přišla. I když...možná bude lepší ti to ukázat, bude to zábava." pronesla a složila svá křídla k tělu, nebyla velká, možná tak metr na každé straně.
,,Co chceš dělat?" zeptala jsem se jí když mě obešla a na zádech mi roztrhla triko. Zkoušela jsem se otočit, ale v tu chvíli ma dala tak silnou ránu do hlavy, že se mi na chvíli zatmělo před očima. Jak moc velkou mají démoni sílu?
,,Dino, nech toho a pusť jí." uslyšela jsem za mými zády známý hlas. To nemůže být pravda. S tlukoucím srdcem jsem se otočila a on tam opravdu stál. Jay.
,,Jayi nepleť se do toho." promluvil Lu, ale Jay se dál díval na mě. Proč mi v jeho pohledu připadalo něco moc dobře známé? Jako kdyby tam stál ten starý Jay, ten který mě opustil, ten který mě miloval.
,,Budu se do toho plést." zavrčel a udělal krok ke mě, Lu ho ale svou rukou zastavil.
,,Řekl jsem nepleť se do toho." zašeptal mu blízko obličeje a Jay se na něj jen zamračil. Zatínal čelisti a pak se na mě podíval.
,,Fajn." vyštěkl a zmizel kamsi do tmy.
,,Ty chlapy, nikdy se nevzdají své hračky." pronesla Dina a já se na ní podívala.
,,Těžko, nenávidí mě." odpověděla jsem jí a vůbec jsem netušila proč jsem jí to řekla.
,,Omyl má drahá, miluje tě. Ještě pořád tě miluje."

Ztuhla jsem, to je hloupost, kdyby mě miloval, nikdy by mě v lese nechtěl zabít.
,,Žárlí maličká."
,,Přestaňte mi lést do hlavy!" řekla jsem Luovým směrem a on se zasmál.
,,Dobře jak chceš." odpověděl mi.
,,Tak fajn, tohle by mělo stačit." zamumlala Dina za mými zády a já svou pozornost znovu zaměřila na ní. Co chce jako dělat?
,,Nech mě být." zavrčela jsem když se dotkla mé kůže na holých zádech. Její dotek se mi ani za mák nelíbil, tím míň když sebou Azrael škubal jako zvíře zavřené v kleci.
,,To nepůjde, tohle bude totiž naprosto fenomenální, chci vidět jeho výraz. To bude zábava." zasmála se a já se znovu podívala na něj. Pohledem mě prosil ať něco udělám, ať jí nedovolím na mě sahat, ale co jsem mohla dělat? Kam jsem mohla utéct? Nenechám ho tu, nikdy.
,,Dobře, asi bych tě měla varovat že to bude trochu bolet. Hm, ne...bude to hodně bolet."
,,Cože?!" řekla jsem jejím směrem protože jsem jí sotva vnímala, ale neodpověděla mi. Místo toho jsem na svých zádech znovu ucítila její ruce, tedy konkrétně prsty.
,,Aááá tady to máme." vykřikla po chvíli co mi jezdila po zádech a hned na to jsem ucítila jak mi z kůže něco tahá. Byl to opravdu nepříjemný pocit, ale nebolelo to. Ošila jsem se a hned na to ten nepříjemný pocit povolil.
,,Krása!" zahlásila a natáhla mi přes rameno ruku s krvavým perem, černým perem, takovým jako byly na tom lapači co mi dal Michael.