Drnčení, které se jako v každé škole po určitých intervalech ozývá, mě neuvěřitelně vyleká. Celá sebou trhnu a učebnice, kterou jsem právě vkládala do skříňky, mi skoro vypadne z ruky. Povzdechnu si, jsem ve škole první den po týdnu, co jsem byla doma. Ashton se k nám potom stavil ještě jednou, kdy jsme probrali zbytek materiálů na písemku, takže můžu říct, že jsem na ní připravená snad nejvíc, co jsem kdy byla.
Zabouchnu skříňku a zamířím ke třídě, do které vcházím jako poslední.
"Rose, tady!" ozve se Calumův hlas z našeho obvyklého místa. Usměju se na něj a mávnu rukou jeho směrem.
"Ahoj Cale, jak se to daří?"
"Skvěle, co tobě?"
"Jo, může být hůř..." ušklíbnu se a položím tašku na židli. Vyndám si na lavici materiály na literaturu a unaveně se složím na židli vedle Caluma.
"Ashton?" Na odpověď se zavřenýma očima přikývnu.
"Ta nejistota a všechno okolo. Je to hrozně vyčerpávající." povzdechnu si.
"Víš, tohle bych neměl říkat, protože to tě může přivést jen do problémů, ale jestli jsi do něj opravdu zamilovaná, prostě do toho běž. Sice mě neučí, ale fakt se zdá jako fajn chlap a... přeci jen tu studuješ poslední rok, takže by se na to nemuselo přijít. A navíc... ty si zasloužíš být šťastná jako nikdo na světě." usměje se.
"Jsi skvělý kamarád." natáhnu se k němu a obejmu ho kolem krku. Políbí mě přátelsky na tvář a přitiskne si mě na svůj hrudník. Odtáhnu se od něj když uvidím učitelku vcházet do dveří. Celá třída se za stálého ruchu postaví a učitelka nás samozřejmě musí nechat stát, dokud všichni neutichnou. Znuděně se na ní dívám, kdy už tuhle šaškárnu ukončí a po nekonečných dvou minutách nás konečně nechá sednout. Vezmu do ruky materiály a snažím se nevzpomínat, co se dělo, když jsem se na ně dívala naposledy.
"Stacy, rozdej papíry. Z celé dvouhodinovky budete mít tolik času, kolik budete potřebovat. Taháky vám nedoporučuju, je to důležitá písemka, takže si budu procházet lavice často. Nikdo zatím neotáčejte papíry, dokud je nebudete mít všichni." řekne suše Ashton. Za těch celých 5 minut, co je ve třídě neprojevil absolutně žádnou emoci. A pohledem o mě ještě ani nezavadil.
Když okolo mě projde Stacy, skoro si až musím zaspat nos. Lít na sebe celý flakón s parfémem není úplně zdravé... Ze Stacy se stala něco jako nová Rachel. Ne úplně, ale ve vtírání se Ashtonovi se jí rovná dokonale.
Položím otočený papír s písemkou před sebe a do tašky schovám materiály.
"Dobře, můžete otočit. Hodně štěstí." sedne si ke katedře a konečně se podívá směrem ke mně. Naše pohledy se střetnou, ale jeho výraz se nemění. Zahanbeně sklopím pohled, otočím papír a začnu psát.
Uprostřed druhé hodiny se už někteří začínají zvedat, aby odevzdali test, a potom opustí třídu. Těsně před koncem hodiny si ještě kontrolně procházím papír. K mému obrovskému překvapení jsem věděla téměř všechno. V otevřených otázkách jsem mu napsala co nejvíce, dokonce jsem popsala obě strany listu. S hrdým pocitem se zvednu s papírem v ruce a taškou na rameni. Rozhlédnu se po třídě a zarazí mě, když zjistím, že jsem tu jako úplně poslední. Sklopím pohled a rozejdu se ke katedře.
Opravdu doufám, že se mnou nebude chtít mluvit, absolutně na to nejsem připravená. Pohled mám přilepený na podlaze, když dojdu k jeho stolu. Položím papír na hromadu ostatních a otočím se směrem ke dveřím. V dalších krocích mi zabrání teplá dlaň, která se obmotá okolo mého zápěstí. Mým tělem projede už skoro známý hřejivý pocit. Stisknu víčka a zatnu čelist. Ne... tohle ne.
