Lauren Grey je dívka, která si plní sen a dočasně se "stěhuje" se svou nejlepší kamarádkou Anette z České republiky do Los Angeles v Californii. Co se stane, když potká chlapce, se kterým si rozumí, jako nikdy s nikým jiným? Zůstane v LA nebo se vrá...
Když jsem se ráno probudila, přešla jsem po chvíli přemlouvání z postele ke zrcadlu na skříni. Na to, že včera měli sousedi celkem slušnou párty, tak nevypadám tak, jak bych očekávala. Mám jen kruhy pod očima, které zakryju korektorem. Po té zajdu do koupelny, kde si vyčistím zuby a zakryju korektorem kruhy pod očima, pak si jen nanesu trochu řesenky, rozjasňovač a mám hotovo, jako poslední si na rty nanesu balzám a můžu se jít dolů najíst. ,,Dneska se jdu podívat po nějaké práci." Oznámím Anet, mezi tím co si dělám těsto na palačinky. ,,Tak něco hlavně najdi" Zasmála se a já s ní. Snad něco vážně najdu. Palačinky jsem snědla i když ne v klidu a sama. Anet mi na to pořád šmatala a užírala mi. Ani mi to tak moc nevadí. Ale skoro od nikoho jiného bych si do jídla šáhnou nenechala. Lidé si musí zasloužit to, aby mi mohli šahat do jídla. Okay...to znělo divně.
,,Jdu se nahoru převléknout a už vyrazím" Oznámila jsem blondýně, která dojídala zbytek mých palačinek. Když jsem stála u skříně nastal ten jediný a pravý problém...Co na sebe? Nakonec jsem na sebe hodila černé legíny, do nich jsem si zastrčila bílé tílko, okolo pasu si uvázala béžovorůžový svetr. A do ruky vzala černou kabelku. Nebudu vymýšlet žádný outfit na fashion show nějakého slavného návháře.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
U dveří jsem si na nohy nasadila tenisky a vyšla jsem do ulic Los Angeles. Všude kolem mě jezdily auta, procházela jsem okolo palm a hledala nějaký obchod, kavárnu nebo cukrárnu, kde bych mohla třeba stát za kasou a prodávat. Z prohlížení budov na ulici mě vyrušil černý Range Rover, který za mnou zpomalil. Panebože teď umřu. Hrozně se bojím aut. Ne aut jako aut, ale aut jako aut, jako lidí v nich. Co když mě někdo unese a nebude mi dávat najíst? Bože ne. Přidala jsem do kroku, ale autu asi neuteču, že slečno Grey...Ani se nesnaž. ,,Lauren! Počkej!" Ozvalo se z otevřeného okénka auta. Otočila jsem se a neseděl tam nikdo jiný než sám Harry Styles v celé své kráse. Oh...škující. Kdo by to čekal, že? ,,Ty seš ale Tupá palice! Víš jak jsem se bála?" Vyčítala jsem mu a on se mi smál. Jak jinak. ,,Chceš odvést?" Zeptal se a stále seděl v autě, které stálo vedle mě. ,,Možná, kdybych věděla kam...hledám nějaký podnik nebo něco, kde hledají výpomoc nebo bych tam prostě mohla pracovat."
,,O něčem bych možná věděl, jestli ti teda nevadí, dělat lidem kafe a občas jim přinést nějaký zákusek." Ozval se můj strážný anděl nazývaný "Mám pro tebe práci. Nejspíš tě vezmou" ,,Budu se u toho muset moc hýbat?" Zanaříkala jsem. Harry se zasmál bez odpovědi. ,,Tak tam chceš hodit?" Zaptal se. ,,Ne...chtěla bych tam vysadit prosím. Z toho auta mě házet nemusíš." Dělala jsem hloupou. Jsi hloupá. Sedáš si do auta kluka, kterého ani moc neznáš. Ozvalo se svědomí. Ty buď radši ticho. Celou cestou jsem si s Harrym o něčem povídala. Je hrozně fajn, ale nedám to najevo. Radši ho budu pořád provokovat a škádlit. To je větší sranda.
,,Tak tady to je" Usmál se Harry a já na něj. ,,Děkuju" Poděkovala jsem, rozloučila se a vydala se ke kavárně, která měla na dveřích vážně napsáno. " Hledáme výpomoc. Na zkušenost, nebo nezkušenost nebereme ohledy. Spěchá." Četla jsem. Vešla jsem do kavárny jménem "Siesta". Název byl napsaný nad vchodem do kavárny. Přešla jsem ode dveří k dlouhému pultíku, kde stála mile vypadající postarší paní. ,,Dobrý den" Usmála jsem se. ,,Dobrý den. Co by jste si dala?" Úsměv mi oplatila. ,,Nic děkuji. Já jsem tady kvůli té práci." Objasnila jsem jí to. ,,To jste moje záchrana" Usmála se s jemným smíchem. ,,A kde je majitel? Nebo někdo s kým bych se domluvila?" Zeptám se. ,,Já jsem majitelka." Usmívala se pořád. ,,Oh...aha. No...nevím jak to tu chodí, takže mohla by jste mi prosím nějak pomoci, paní?" Nevěděla jsem, jak se jmenuje. ,,Martinsonová. A Zajisté drahoušku." Usmála se. ,,Jen se tě na něco zaptám. Vyplníme nějaké papíry a budeš moct nastoupit hned příští týden." Oznámila mi a začala se mě na něco ptát. Poté jsme jen něco vyplnili jak řekla a mohla jsem jít. ,,Jsem ráda, že jsi přišla. Za tak pěknou holkou sem zákazníci budou běhat jedna báseň" Zasmála se. Nevím jak mám tohle pochopit, tak jsem se s ní zasmála taky, pak se rozloučila a odešla.
Heyyy🙌🏼 Jenom info. Nevím, jestli nějaká kavárna Siesta existuje😂 A také doufám, že všichni znáte Madison Beer, protože je to anděl❤️ Mohla bych diskutovat o tom. Jestli se s Jackem G. Rozešli nebo ne, ale je mi to líto a já kvůli tomu nechci nikoho otravovat, takžeee BYE❤️
