Lauren Grey je dívka, která si plní sen a dočasně se "stěhuje" se svou nejlepší kamarádkou Anette z České republiky do Los Angeles v Californii. Co se stane, když potká chlapce, se kterým si rozumí, jako nikdy s nikým jiným? Zůstane v LA nebo se vrá...
,,Lauren!" Strčí do mě někdo naposledy a já rychle vystřelím do sedu. Promnu si oči a podívám se na narušitele mého spánku.
,,Co tady děláš, ty ožralo?" Protáhnu se hned po tom, co uvidím Harryho sklánět se nad mou postelí.
,,Ne tak nahlas, prosím." Zakňučel a promnul si spánky.
,,A co je tak důležitého, že mě musíš budit ze světa splněných přání?" Zeptám se o něco potišeji.
,,Tak za prvé, jdeš do práce a za druhé, chtěl jsem poděkovat." Hned po tom, co to dořekl, jsem se podívala na hodiny, které visely naproti mé posteli. Měla jsem ještě dost času.
,,A za co chceš děkovat?" Nadzvednu jedno obočí a zívnu u toho. Pusu si rychle zakryju rukou. Aby Harry neměl výhled až do mého žaludku a nechám ho mluvit.
,,Za včerejšek. Kluci mi řeli, co se stalo. Měl jsem okno." Poškrábal se na zátylku.
,,To je snad samozřejmost ne? Kdybych tě s nimi nešla hladat, byla bych mrcha." Usmála jsem se na něj. Harry mi úsměv oplatil, ale hned po tom se zase chytl za spánky a zakňučel.
,,Vidíš? Nemáš pít, ty ochlasto." Ukázala jsem na něj prstem a zvedla jsem se s postele.
Nemáš kalhoty.
Sakra! Rychle si zase lehnu a přikryji se dekou, trapně se usměju na Harryho, který má na tváři zase svůj úšklebek.
,,Klidně vylez, mě to nevadí." Zastrčí si dlaně do kapes svých tepláků a pohoupne se ze špiček na paty. U toho má stále svůj perverzní pohled.
,,Harry jestli do pěti vteřin neodejdeš, tak začnu křičet. Bude tě bolet hlava a Anet si bude myslet, že mě tu vraždíš." Podívám se na něj výhružným pohledem a ukážu na dveře, kterými by měl co nejdříve odejít.
,,Jedna" začnu počítal, ale s Harrym to ani nehne.
,,Dva" Nadzvednu obočí, ale Harry pořád nereaguje.
,,Tři" Pořád stál na stejném místě, jako když jsem začala počítat.
,,Čtyři" Harry už trochu vytřeští oči.
,,Pě-" Nedořekla jsem, protože Harry už rychle otevíral dveře a vyběhl pryč.
Vyhrála jsem.
Nad jeho chováním jsem se musela zasmát. Jeho ranní návštěva mi zlepšila den.
V koupelně si jen vyčistím zuby a pleť. Make-up si dneska dávat nebudu. #nomakeupday
Z koupelny jsem se zase vrátila do pokoje. Otevřela jsem skříň, ve které jsem začala šíleně přehrabovat. Tohle ne. Tohle je starý. Fuj! Jak to tady můžu mít? Na tohle je moc teplo. V tomhle budu vypadat jak něco, co chce ukázat svoje špeky, místo toho, aby je zakryl.
,,Nic tu nemám!" Rozmáchla jsem rukama.
Po té mě však do očí udeřil můj dnešní outfit. Konečně. Myslela jsem si, že půjdu na ostro. Vzala jsem si světle modré až šedé skinny jeans a bílý crop top. Wow jak originální Lauren. Sklapni, okřiknu zase své podvědomí. Už je to divné.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seběhnu dolů, kde snídá Anet.
,,Co tak brzo?" Šťouchnu do ní. Na což jako odpověď vydá divný zvuk a zasměje se. Je hrozně lechtivá.
,,Jen jsem se dříve probudila." Videla jsem na ni, že lže, ale než jsem stačila cokoliv namítnout, vyrušil mě další hlas.
,,Hele zlato, kde mám oblečení?" Otočila jsem se na Nialla, který měl kolem pasu jen ručník. Hned jak si všimnul i mé přítomnosti, zrudnul.
,,Co tu děláš?" Poškrábal se za uchem a trapně se usmál.
,,Bydlím tu. Co tu děláš ty?" Pobaveně jsem se podívala na Nialla, i když jsem věděla přesně, co tu dělal. Můj pohled se přemístil na Anet, která byla rudá snad i na zadku a nenápadně se culila.
,,My? Jen jsme si povídali." Překročil z jedné nohy na druhou a usmíval se jako sluníčko na hnoji.
,,Každý tomu říká jinak." Zaculím se na ně.
,,Chtěl jsem se jen vysprchovat." Zkusí jinou lež.
,,Vy snad nemáte sprchu?" Už by mi mohli přiznat, že tu dělali věci dětem nepřístupné.
,,Já-" Anet chce něco říct, ale já ji předběhnu.
,,Je mi jasné, co jste tu dělali, a bylo to naposledy." Ukázala jsem na ně výhružně prstem.
,,Nemůžeš nám nic zakazovat." Zakroutila hlavou Anet.
,,Teď jsi se prořekla! Vyhrála jsem a vždy mám pravdu!" Skákala jsem sťestím jako klokan s vysokou hladinou cukru. Anet s Niallem si jen vyměnili poražené pohledy.
* * * *
V práci jsem skončila a vydala jsem se domů.
Cestou jsem si koupila ovocný fresh, aby mi alespoň jednou přišlo, že žiju zdravým životním stylem.
Konečně vidím náš dům, který stojí vedle domu našich sousedů. Poslední dobou jsou u nás pořád nasáčkovaní. Mají vlastní dům, ne?
Odemknout dveře a vstoupím do domu. Z obýváku slyším známé hlasy. Vešla jsem do obýváku, rozhlédla se po místnosti a v ten moment se to stalo.
Jako by se vše zastavilo a ve mě se něco zlomilo. Ten způsob jak se usmíval, když jsem vešla do místnosti mi rozbušil srdce a sevřel žaludek. Ani nevím co to je. Může to být láska? Láska k Harrymu Stylesi? V tuto chvíli o tom nepochybuji.
Potom jako kdybych se probudila z tranzu. Párkrát jsem zamrkala a nahlas polkla.
Jen jsem tiše pozdravila všechny v místnosti a utekla jsem do svého pokoje, který je teď jediné bespečné místo.
Zavřela jsem za sebou dveře a opřela se o ně zády. Usmívala jsem se tak, jak snad nikdy jindy. Ale hned po tom se mi po tváři skutálela jedna neposedná slza.
Je to zvláštní. Vždy jsem se do kluka zamilovávala postupně. Tedy jen jednou. Teď jen vejdu do věří a BUM! Je to vůbec zamilovanost? Určitě. Ptáte se, jak to můžu vědět? Nevím, já to cítím.
