Dreaming? h.s

25. Roses

Dnes je to přesně pět dní od té doby, co mě pozval Mark na rande. Za tu dobu jsem mu volala a domluvili jsme se na datu i čase, ve kterém pro mě přijede.

Teď zrovna ale sedím v obýváku na gauči s Anet a jím popcorn.

     ,,Stejně si myslím, že bys s ním nikam neměla chodit." Vymlouvá mi rande s Markem.

     ,,Proč? Sama si říkala, že bych si měla někoho najít."

     ,,Víš, po té fotce, co dal Harry na instagram tě může kdokoli poznat a myslet si o tobě bůh ví co." Předměří si mě pohledem.

     ,,Takže to si o mně myslíš?" Uchechnu se. Má Nialla, nechápu, proč mě nedopřeje jedno jedno blbé rande.

     ,,Tak jsem to nemyslela." Zakroutí hlavou.

     ,,Jen jsem si myslela, že bys mohla někam zajít s Harrym. Ptal se mě na tebe." Zamumlala.

Asi jsem se přeslechla?

     ,,Harry? Víš jak to teď máme." Kuňknu. Už jsem ji řekla všechno, co se za posledních pár dní stalo.

,,Jo." Odvrátila ode mě pohled. Tohle vypadalo jako "nekoukej na ni, nebo něco pozná" výraz. Na to vsadím svou novou GUCCI kabelku.

     ,,Anette, co to bylo?" Zvednu jedno obočí.

     ,,Co bylo co?" Usměje se nervózním úsměvem.

,,Proč se mi nepodiváš do očí?" Pobaveně se na ni podívám.

,,Víš, že s tím mám problémy. Je mi to nepříjemné." Vykroutila se z toho. Mohlo to být kvůli tomu. Nemá ráda oční kontakt. Byla jsem jen paranoidní. Nic by přede mnou netajila.

Naše povídání vyrušil zvonek na dveře.

     ,,Jdu otevřít." Přetočila očima Anette. Uchechtla jsem se nad její reakcí, která byla jako vždy vážně "milá".

Slyšela jsem jen nějaké hlasy a pak Anett, která si mohla vyřvat hlasivky, jen abych ji slyšela.

     ,,Je tu něco pro tebe!" Křikla na mě.

Pro mě? Nic nečekám.

,,Je to jen pár metrů z obýváku sem, nemusíš řvát jako umírající slůně." Odvětvila jsem. (Řvou sloni? Ikd)

Doběhla jsem ke dveřím, ve kterých stál poslíček s pugetem čevených růží.

     ,,Co to je?" Ukázala jsem na ně.

     ,,Kytky." Pohodila vedle mě drze Anette, kterou jsem hned zpražila pohledem.

     ,,Jste Lauren Grey?" Zeptal se a já kývla hlavou.

     ,,Toto je pro vás. Vše, co potřebuji je, abyste to tady podepsala." Ukázal na místečko na papíře, kde by měl být můj podpis.

     ,,Dobře." Převzala jsem si od něj propisku a hned po tom i puget růží.

,,Od koho je?" Zeptám se zvědavě.

,,To vám nemůžu říct." Usměje se.

,,Nevadí, mějte se a děkuju." Usmála jsem se a pomalu zalezla zpátky do domu.

,,Slečno!" Křikl ještě a já se otočila v naději, že by mi mohl říct, od koho růže jsou.

,,Tu propisku potřebuju." Ukáže na ni. Povzdychnu si a s omluvou mu ji vrátím.

Nohou zavřu dveře od domu, když do něj vejdu a hned se na mě valí Anett.

,,Co, co?!" Poposkočí.

,,Tento svět trpí velkým nedostatkem propisek." Převrátím očima a ironicky se usměju.

,,Myslím ty růže. Od koho jsou?" Vyzvídala.

,,Od Shawna Mendese." Pokrčila jsem rameny.

,,Ale vážně."

,,Vždyť jo."

,,Lauren beze srandy."

,,Vážně."

,,Tohle není vtipný."

,,Já vím."

,,Vážně od něj?"

,,Ano."

,,Jakto?!"

,,Jednou jsem ho potkala na ulici."

,,Děláš si srandu?!" Skoro zakřičela s nevěřícím výrazem v obličeji.

,,Jo, panebože." Začala jsem se ji smát. Její výraz byl k nezaplacení.

,,Ha Ha Ha." Ironicky se zasmála.

,,Tak od koho jsou?" Zvedla jedno obočí.

,,Nevím. Asi od Marka." Pokrčila jsem rameny a s úsměvem k nim přičichla.