Dreaming? h.s

37. I like to throw things away!

Nevím, jak Anette hodlá Niallovi říct tu radostnou novinku, ale jediné co vím je to, že je mi ho vážně líto. Byl na ni tak hodný, byl vtipný a záleželo mu na ni. Nejradši bych ho teď objala, ale nemůžu. Nemůžu, protože mu to Anette ještě neřekla...nevím jak dlouho ho hodlá tahat za nos.

Niall k Anette přijde a dá ji pusu do vlasů. Anette se na něj nuceně usměje a Niall ji úsměv oplatí.

Cítím na sobě něčí pohled, který mě donutí se otočit a zjistit, kdo mě sleduje. Spatřím pár zelených očí, které mě ustaraně sledují. Usměju se na něj, aby věděl, že jsem v pohodě.

Chci odtud co nejrychleji vypadnout.

,,No tak nic...v práci už na mě čekají." Řeknu opatrně do trapného ticha.

     ,,Ale...je neděle." Řekne Liam zaskočeně.

     ,,Já vím." Řeknu vážně a rychle se rozejdu pryč z toho tichého pekla. Vidím jejich zmatené pohledy, ze kterých je mi do smíchu, ale déle bych tam už nevydržela.

Ve svých adidas teniskách vyjdu do krásných ulic Los Angeles. Do očí mi udeří silné světlo a já hned lituji toho, že jsem si nazvala sluneční brýle.

Rozhodnu se projít na pláž, na které jsme jednou s kluky a Danielle posedávali u ohně.

Je skoro až neuvěřitelné, že se tohle stalo zrovna nám. Nečekala jsem, že si tu vůbec nějaké přátele najdeme, vážně jsem nečekala, že by pomalu nejznámější skupina světa právě sedala na naší sedačce v obýváku a jedla naše jídlo.

Když jsem se dostala na pláž, přišla mi zpráva.

Harry: Jsi v pořádku?

Me: V nejlepším.

Harry: Kdyby něco, tak mi zavolej.

Me: Jistě.

Trochu mě zmátla Otázka "Jsi v pořádku?" Neměla bych snad? Ale to, že se zajímá je sladký. Harry je slad- Sakra ticho Lauren. Není ti čtrnáct.

Protočím očima, když mě z klidné procházky po zalidněné pláži vyruší vyzvánění mého telefonu. Vytáhnu ho z kapsy od kalhot a podívám se, kdo volá.

,,Sakra!" Zakleju, když vidím Markovu fotku na displeji, díky čemu se na mě otočí pár lidí, na které se jen usměju a přijmu hovor.

,,Haló?" Řeknu opatrně a čekám na odezvu.

,,Ahoj Lauren!" Řekne plný energie. ,,Neměla bys na mě dneska čas? Mohli bychom někam zajít a tak." Zeptá se. Sevře se mi žaludek. Nemám srdce na to, abych mu řekla, že už se s ním nechci scházet.

Proto řekneš věc, která ti znepříjemní den? Dobrá práce Lauren.

,,Vlasně...nechtěl bys dnes ke mně domů? Můžeme být u bazénu a tak." Doufám, že si to nevyloží jinak, než jsem myslela. Sakra Lauren proč někdy nemůžeš držet jazyk za zuby?

,,To zní skvěle! Budu tam ve tři!" Oznámí a típne hovor.

A co takhle se zeptat.: "Kdy můžu přijít?" Ty kasanovo?

Nafouknu si vzduch do tváří a poté ho otráveně vydechnu.

Potřebuju si zlepšit náladu. Sednu si do písku kousek od vody a zavolám Harrymu.

Telefon chvíli vyzvání, ale hned potom hovor přijme.

,,Coje? Něco se ti stalo? Jsi v pohodě?" Zapomňela jsem, že mi napsal, ať mu zavolám, když se něco stane. Achjo.

,,Ne mami, nejsem v pohodě, žralok vyplaval na břeh a ukousl mi nohu." Řeknu ironicky a Harry nad tím něco zabručí do telefonu.

,,Chtěla jsem se jen zeptat, jestli ze mnou neprijdeš na pláž, ale jestli nechceš, je tu hodně pěkných kluků jen v plav-."

,,Hned tam budu!" Vyhrkne a zavesí hovor, což mě rozesměje. Jen jsem si z něj utahovala.

* * * *
Při čekání na Harryho jsem jen seděla v písku a sledovala vlny, když mi najednou na hlavě přistál volleyballový míč.

Chytnu se za hlavu a uslyším se někoho smát, otočím se a vidím partu frajírků, kteří se smějou tomu, že mi trefili balón do pracně učesané hlavy!

,,Hoď sem ten míč, puso." Zakřičí jeden z nich.

,,A co kdyby sis pro něj přišel sám, ať můžu z blýzka vidět toho imbecila, který mi zničil účes!" Zařvu na něj zpátky.

Kluk ztichne a rozejde se ke mně.

,,Jo, jak jsem si myslela. Jako blbec se chováš, jako blbec vypadáš!" Vyprsnu ostře a hodím po něm míč.

,,Hele slečinko, jak vidím, jsi tu sama, takže si nehraj na hrdinku, nebo něco zažiješ!" Zamumlá zrovna když se do našeho menšího sporu zapojí další člověk.

,,Dej si odstup, frajere." Řekne hlubokým hlasem Harry, který teď stojí vedle mě. Je bez trička, což mu přidává na jeho drsném vzhledu díky mnoha tetování na jeho těle.

,,Jo tak ty máš i bodyguarda? Pěkný." Řekne ironicky a hned na to začne zase mluvit. ,,Ta malá čubka mě uráží!" Jen co to dořekne, Harry drží lem jeho trička a drtí ho v ruce.

Já rychle vyskočím na nohy a sleduju je.

,,Nerad bych vybuchl vzteky, protože když jsem naštvanej, hodně řvu a házím věcma a jediná věc, kterou bych teď mohl odhodit jsi ty, takže táhni, než ti něco zlomím." Řekne zkrz zaťaté zuby a kluka v bílém tílku pustí. Ten rychle i se svým míčem odběhne ke klukům, kteří nás celou dobu sledovali.

,,Jsi magor." Zasměju se a jemně ho boucnu do nahé hrudě.

,,A ty jsi docela drsná, frajerko!" Zasměje se naoplátku on a také mě jemně bouchne do ramene, hned na to mi dá ruku okolo ramen.

,,Jak dlouho jsi tu byl?" Zeptám se a usedám zpátky do písku.

,,Od tý chvíle, co ses s nim začala hádat, jen jsem chtěl vědět, jak si to s nim vyřídíš." Řekne se smíchem a já se k němu přidám.

Líbí se mi tahle drsná stránka Harryho.

!NEKONTROLOVANÉ!
OMLOUVÁM SE, ŽE DLOUHO NIC NEVYŠLO, ALE JSEM LÍNÉ PRASE.
Moc mi nejdou takové ty "drsné" scény, ale jsem ráda, že jsem vůbec něco napsala ❤❤😂