Lauren Grey je dívka, která si plní sen a dočasně se "stěhuje" se svou nejlepší kamarádkou Anette z České republiky do Los Angeles v Californii. Co se stane, když potká chlapce, se kterým si rozumí, jako nikdy s nikým jiným? Zůstane v LA nebo se vrá...
Ráno jsem se probudila s šílenou bolestí hlavy a břicha. Musela jsem zavolat paní Martinsonové, že nepříjdu.
Bolel mě žaludek...a když jsem jen pomyslela na to, co se včera stalo. Myslela jsem, že ze sebe vyhodím všechno, co v něm je. I kdyby to měla být jen žaludeční šťáva, protože do mého žaludku se od včerejška skoro nic nedostalo. Vlasně se tam nedostalo vůbec nic.
Když jsem se konečně vyhrabala z postele, ve které mi zrovna bylo nejlíp, opatrně jsem došla ke skříni, ze které jsem vyndala šedý, slabý svetr a černé tepláky.
Outfit:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si stáhla to vysokého culíku a jako duch se vydala ke dveřím.
Když jsem dveře otevírala, uslyšela jsem tlumené bouchnutí, doprovázené nadávkami.
Opatrně jsem se koukla za dveře od mého pokoje.
,,Harry?" Zabručela jsem. Byla jsem zaskočená, raněna, naštvaná i šťasná zároveň. Ale smutek a hňev převládal.
,,Co tu děláš?" Snažila jsem se, aby v otázce bylo co nejméně zájmu. I když ve mě byl veliký.
,,Byl jsem tu celou noc, od doby, co jsi utekla z narozeninové oslavy Gemmy." Poškrábal se na zátylku.
,,A- taky. J-já." Sklopil pohled.
,,Ty co, Harry." Přetočila jsem nad ním očima.
,,Promiň, za tu holku. Nechtěl jsem ji políbit." Kuňkl.
Oh, jistě.
,,Proč mi to cpeš, Harry? Myslíš, že mi to vadí?" Uchechtla jsem, přešlápla z jedné nohy na druhou a snažila se zahnat slzy, které se pomalu draly ven, z mých očí.
,,Já-" Nedořekl.
,,Ty nic, Harry. Jdi pryč." Podívala jsem se mu odvážně do očí.
,,C-co?" Zakoktal se.
,,Jdi pryč." Zopakovala jsem svá slova. Harry poslechl. Bez jediného dalšího slova, které by bylo stejně zbytečné, odešel.
Mé srdce se cítilo prázdné, i když šel jen do vedlejšího domu. Ale můj mozek mě utvrzoval v tom, že to je správně. Nesmím na něj myslet.
Bylo tak sobecké, chtít, abych žárlila. A i když spolu s Harrym nejsme pár, ranilo mě to. Hodně.
Ale ta představa, že tu seděl celou noc a- . Ne Lauren! Prosím nech toho. Nesmíš o něm takto přemýšlet a sama to víš.
S pokleslou tváří a prázdným žaludkem jsem se pomalu došourala do kuchyně. Na lednici byl magnetem připevněný papír s nějakým vzkazem.
Vzala jsem ho do ruky a začala číst.
"Jela jsem s Niallem do města, vrátím se snad večer." Na něm bylo napsáno. Povzdechla jsem si a vzkaz zmuchlala a hodila do koše vedle lednice.
Lednici jsem otevřela, a když jsem neviděla nic, co by se mi v tuto chvíli zamlouvalo. Rozhodla jsem se objednat si pizzu.
Při čekání na pizzu, která by tu měla být do půl hodiny, jsem si seběhla nahoru do pokoje pro notebook, který jsem si vzala do obýváku a posadila se s ním na gauč.
Chvíli jsem si jen tak prohlížel a své sociální sítě, když v tom mi začalo přicházet neskutečně moc upozornění na instagramu. Rozklikla jsem ho, většinou to bylo upozornění o tom, že mě začal někdo sledovat. Co se to panebože děje.
Podívala jsem se na jeden z komentářů pod mou fotkou.
,,Hrozně vám to s Harrym sluší, jste pár?" Zatajil se mi dech. O co tu kurva de?
Přečetla jsem si další. Ten už nebyl tak milý.
,,Jsi jen zlatokopka, které jde o peníze a slávu." Sakra o čem ta holka mluví?
První co mě napadlo, bylo podívat se na Harryho účet. Panebože.
Jako poslední jeho přidaná fotka, byla fotka se mnou. Kde jsme to fotili?
Já ho přetrhnu, pak ho sešiju naruby a zase ho přetrhnu!
Tato vlna negativních, i jiných komentů se určitě sklidní... Nebude to trvat dlouho.
Chvíli jsem si ještě s přiblblím úsměvem přihlížela společnou fotku mě a Harryho.
Ale z mého malého "tranzu" mě vyrušil zvonek.
Utíkala jsem ke dveřím s penězmi v ruce a rychle je otevřela.
,,Bude to-" Zadrhl se poslíček s pizzou, když mě viděl.
,,Zase vy?" Uchechtl se. Vypadal při tom jako bůh.
,,Je normální, že si lidé objednávají pizzu, ne?" Laškovně jsem zvedla obočí.
,,Ale je to moc nezdravé, nechtěla bys zajít spíš na oběd do normální restaurace?" Tak ten nestrácí čas a jde rovnou na věc.
,,Není to nevýhodné? Za rozvoz pizzy dostáváš peníze." Uchechtla jsem se. Strašně moc bych chtěla aby mě někam vzal, ale nutnost provokovat někoho je silnější.
,,Radši bych platil já za tebe, než ty za pizzu. Věř mi." Zasmál se.
,,To asi ano?" Znělo to spíše jako otázka.
,,Takže přijímáš mé pozvání?"
,,S radostí. A teď mi dej tu pizzu." Zasmála jsem se.
Po chvíli konverzace mi dal Mark, jak jsem po chvíli zjistila, své číslo.
Tohle nemůže být pravda. Že by někdo, kdo by mě donutil přestat myslet na Harryho?
Nebo?
Asi všichni víte, co se stalo. Louis, Lottie, Fizzy, Daisy, Pheope, Ernest a Doris přišli o mámu. 💔 Člověk, který toho dělá pro lidi nejvíc ( pomáhala charitám atd...) odejde první. #RIPJohannah
