Dreaming? h.s

29. Are you okay, Harry?

,,Tak? Jaké bylo rande s poslíčkem?" Skočila mi do cesty Anette a usmívala se od ucha k uchu. - Vypadala trochu jako Mickey Mouse.

     ,,Fajn." Řekla jsem jednoduše a pokrčila rameny.

     ,,Fajn jako fajn, nebo fajn jako fajn fajn?"

     ,,Fajn jako fajn." Zasmála jsem se.

     ,,Jenom fajn? Děláš si srandu? Vždyť je pekelně se-"

     ,,Doufám, že mluvíš o mně, protože jestli ne, máš problém, mladá dámo." Skočil ji do řeči Niall.

     ,,Co ty tady zase děláš Horane?" Dám si ruce v bok.

     ,,Neříkej, že mě vidíš nerada." Našpulí provokativně pusu.

     ,,Já to neříkám, já to tak cítím." Řeknu bez emocí i když uvnitř se směji jeho obličeji.

     ,,Anette! Vidíš jak je na mě hnusná?" Ukáže na mě. Bože ten kluk je jak malé dítě.

Ale z naší "hádky" nás vyruší hluboký hlas.

     ,,Že sis nezvykl. Neznáš naši Lauren?" Uchechtne se.

     ,,Bože nevyjadřuj se Stylesi." Přetočím očima. Venku se ho zastanu a on bude držkovat? Nasrat.

     ,,Venku ses chovala jinak." Uculí se.

     ,,Venku jsem se tě zastala před svým klukem."

     ,,Počkat vy spolu chodíte?" Harry vykulí oči, div mu nevypadnou z ďulků. Je vtipé, jak má překvapený a naštvaný výraz zároveň.

     ,,No...mohli by jsme. Pozval mě na další rande." Začnu se culit a tlesknu Harrymu přes obličejem, protože stojí jako socha.

     ,,Copak Harry? Děje se něco?" Usměju se ironicky a Harry rychle zamrká, aby se vzpamatoval.

     ,,Ehh-ne? Mělo by?" Poškrábe se na zátylku.

,,Ne, jen si nemrkal. Aby se ti nevysušili ty tvoje zvědavá očka." Mrknu na něj a dojdu si do kuchyně pro něco k jídlu.

,,Lauren, nebyla jsi teď na večeři?" Zeptá se pobaveně Anette, která s Niallem i Harrym stojí u dveří do kuchyně.

Já si mezi tím nasypu cereálie do misky. Také si je naberu do dlaně a dám si je do pusy.

,,A?" Zeptám se s plnou pusou a tvářemi jako křeček, což rozesměje Nialla, který svým smíchem rozesměje Harryho, který se díky svému silnému smíchu praští hlavou o zeď, díky čemuž vyprsknu smíchy cereálie na Anette.

Tahle scénka je jak z nějaké rodiné komedie u které by se smál dokonce i můj táta...MŮJ TÁTA! Měla jsem si s ním domluvit schůzku, protože je ve městě. Jak jsem na tohle mohla zapomenout? Jsem příšerná dcera. Většinou.

Z mého tranzu uvědomění mě probudí zkuhrající Harry s rukou na svém temeni.

,,Harry jsi v pohodě?" Zmizí mi úsměv z tváře, když vidím, že ho to asi vážně bolí.

Přispěchám k němu sáhnu mu na hlavu, jestli mu třeba neteče krev, díky té obrovské ráně, kterou způsobil Niallův smích.

,,Krev ti neteče." Řeknu po zjištění, že je má ruka bez jakékoli červené barvy.

,,Máš jediný štěstí, kdyby si tu zeď zašpinil tak-" Nedořekla Anette, která byla celá od cereálií, protože jsem ji přerušila.

,,Anette!" Okřiknu ji potichu a dál se věnuji Harrymu.

,,Bolí to hodně?" Podívám se mu do očí, které mě nepřetržitě sledují a úplně se v nich ztratím. Chvilku jsme tam jen tak seděli, já na kolenou na zemi, on na židli a nevnímali okolní svět.

,,Ehh- ne- jo- jen trochu." Přeruší ticho koktající Harry a poškrábe se na hlavě. Na což hned sekne bolestí, protože to je to místo, kam se uhodil.

,,Vážně? Nechceš do nemocnice? Klidně tě tam dovezu a-"

,,Ne, v pohodě." Uchechtl se. ,,Budu v pohodě." Pousmál se s levým koutkem úst trochu výš, než druhým a zvedl se ze židle.

Podá mi ruku, aby mi pomohl se zvednout.

Pár vteřin váhám, ale podám mu ji. Když se to stane, mým tělem projede taková zvláštní vlna, kterou jsem doteď neznala.
Harry také vypadal, jakoby dostal ránu bleskem a hned po tom, co jsem se zvedla jsme se pustili.- Tak to bylo trapné.

Celou tuto situaci sledoval Niall s Anette se zvláštním úšklebkem na tváři.

,,Co?" Zeptáme se s Harrym najednou.

,,Co? Nic." Anette neopouští její pohled i když tahá Nialla pryč z obýváku. A nás dva tam nechá zmateně stát.

Opatrně se otočím na Harryho a spustím.

,,Být tebou, na chvíli bych si lehla." Oznámím mu. ,,Ale nespi, to není dobrý nápad po takové ráně do té tvé duté palice." Dodám a zasměju se.

,,Co když usnu? Někdo mě musí hlídat?" Uculí se.

,,Neboj, táta Liam se o tebe určitě dobře postará." Zašklebím se.

,,Fajn." Zamručí naštvaně a odejde pryč a tichým ahoj, které mu také tiše opětuji.

Už se nemůžu dočkat, až si dám sprchu a konečně se rozvalím do postele. - Ale nejdřív sním ty cereálie!

NEKONTROLOVANÉ!!!

Doufám, že se líbí❤❤