BTS- Revenge

22

Zaparkoval jsem v garáži, zamkl auto a běžel s kufry po schodech směrem k bytu. Vsunul jsem klíč do zámku a jemně jím otočil. Pomaličku jsem otevřel dveře a vešel do bytu.

Bylo tu naprosté ticho. Najednou vyšla z pokoje Lilien.

" Ahoj" Zašeptala a odhrnula si vlasy z obličeje.

"Ahoj" Odvětil jsem a můj úsměv opadl z mé tváře. Za Lilien se vynořil nějaký kluk, který byl do půl těla nahý. Sjel jsem jej pohledem a otázal se:" A to je kdo?" Nakrčil jsem obočí.

" To je Jimin." Vykoktala ze sebe. Byl jsem zaskočen. Naprosto šoková jsem kráčel do kuchyně, kde jsem se musel napít vody.  Za nedlouho se vykotil ze své nory Tae. Překvapivě byl jenom ve spodkách a smrděl jako lehká děva. 

"Ahoj Jine, ty jsi už doma?" Vyžmoulal ze sebe Tae a ospale si promnul oči. 

"Ano jsem doma a nemohu uvěřit co se tu za ty tři dny mé nepřítomnosti stalo." Řekl jsem s nad zdvihnutým obočím. 

"No já jsem většinu času byl v práci a Lilien..." Zastavil jsem jej a pronesl:" Ano a Lilien  si sem vodí kluky." Uznávám začínal jsem žárlit. Rozhodl jsem se, že již nebudu pokračovat ve své žárlivé řeči a raději si vybalím věci. Otevřel jsem dveře ložnice a měl pocit jako, kdybych nalezl oázu klidu. Ulehl jsem na své lože, zabořil jsem hlavu do polštáře a užíval si klid.  Vyrušilo mě hyhňání, které vycházelo od Lilien z pokoje. Naštvaně jsem vstal a rozrazil dveře jejího pokoje se slovy:" Je mi jedno co tu děláte za prasárny, ale já chci spát, takže.." Nedokončil jsem větu, protože jsem zpozoroval Lilien a Jimina nad učebnicí biologie. Nic hambatého tu nedělali. Rychle jsem zavřel dveře a zhluboka se nadechl. Jine, co to děláš! Plácl jsem se do hlavy. 

Minulý večer z pohledu Jimina:

Vyběhl jsem schody a zaťukal na dveře. Po chvíli otevřela Lilien. 

"Ahoj, pojď dál." Řekla s přátelským úsměvem. 

"Ahoj." Pronesl jsem a vešel dovnitř. Vyzul si tenisky a následoval Lil do jejího pokoje. Posadil jsem se na postel a vyndal si z batohu učebnici biologie. "Chceš něco na pití?" Otázala se mě po chvíli Lilien. 

"Ano,prosím." Odvětil jsem a široce se usmál. 

Lil odběhla uvařit čaj. Povšiml jsem si malého notýsku, který ležel na nočním stolku. Vzal jsem ho do rukou a otevřel. Byl to deníček. Jimine, to se nedělá, číst cizí tajemství.Pomyslel jsem si, ale nedalo mi to a přečetl jsem si dvě první dvě stránky od data 26. 10.

Strana první. 26.10.2015

Jsem nešťastná! Zamilovala jsem se do kluka u kterého si nejsem jistá jestli je skutečný. Jeho doteky cítím naprosto zřetelně, ale poté mám pocit prázdnoty, samoty. Bojím se, že je to jen výplod mé fantazie. Zjeví se vždy, když jsem sama. Vždy, když to nejméně čekám. Je to můj strážný anděl? 

Nad touto stranou jsem se nechápavě zakřenil. Ta holka je šílená. Pomyslel jsem si. 

Strana druhá. 28.10. 2015

Dnes jsem potkala Jimina. Je to moc milý kluk. Má nádherné oči. Svezl mě na svém novém motorovém vozidle. Dojeli jsem spolu do krásného parku, kde mě Jimin začal líbat. Nebránila jsem se. Bylo to příjemné a úžasné. Na první pohled jsem se do něj zamilovala. Ale nemám odvahu si připustit city, které k němu chovám. 

Poté jsem se šibalsky usmál a odložil deník, protože jsem uslyšel Lilien, která se blížila k pokoji.