BTS- Revenge

31

Otevřela jsem oči a pohlédla na spícího Jungkooka. Byl  jako andílek. Pohladila jsem jej po vlasech, on se ošil a otočil se. Zpozorovala jsem nějaké divné hrbolky na jeho zádech. Vypadalo to jako dvě velké jizvy na lopatkách. Zhrozil jsem se a svou dlaní se dotkla jeho zad. Jungkook okamžitě procitl a se posadil. Zakryl své přednosti a otázal se mě:" Co to děláš?" 

"Nic, miláčku." Vtiskla jsem mu polibek na tvář a svou rukou zabrousila pod deku. "Nech toho Lilien!" Zavrčel a posadil se na kraj postele. Nechápala jsem ho. 

"Co to dělám? Neměl bych tu být!" Zašeptal a sklopil hlavu. 

"Copak to povídáš?" Řekla jsem a přitiskla se svým nahým tělem na jeho svalnatá záda. Začala jsem si pohrávat s jeho vlasy a při tom ho tiskla k sobě. 

"Lilien, s tebou se cítím, jako obyčejný smrtelník, ale bez tebe jsem nic. Jsem anděl bez křídel co se trápí sám sebou. Nemohu s tím nic dělat a tobě akorát ubližuji. Ničím tě. Nemyslím tím podlitiny, které ti způsobuji s nadcházející rozkoší, ale to, že tě spoutávám svou myslí. Nepřímo jsem tě očaroval a nemohu s tím nic dělat. Hraji si s tvou myslí, i když bych z ní nechtěl číst, protože chci být smrtelný stejně jako ty! " Při těchto slovech mu začaly téct slzy. 

"Ach... Jungkooku." Políbila jsem jej mezi lopatky a vší silou ho objala. "Miluji tě!" Zašeptala jsem a také se rozplakala.

"Lilien, já tě miluji. Miluji tě jako nic jiného na tomto zkaženém světě!" Řekl a uchopil mou tvář do svých studených dlaní. Pohladila jsem jej svými teplými končetinami po hrudi a vášnivě jej políbila. 

Poté vstal a oblékl se. "Jsi nádherná." Pronesl, když se znovu otočil směrem k lůžku a pohlédl na mé nahé tělo. Začervenala jsem se. " Přijdu brzy." Zašeptal a poté zmizel. 

Jungkook odhalil před Lilien své tajemství, které  ho tíží. Jak to Lilien přijme? Jungkook si bude přát být smrtelný, stejně jako je Lilien. Poprvé si uvědomil, že někoho miluje, ale dopustil se něčeho co nemůže odčinit.  Už je moc daleko na to, aby couvl zpět!