3.

1.3K 47 0
                                    

Prudce jsem otevřela dveře a tam stál/a....

 Stála tam Mia, byla otočená zády ke mě. Na sobě měla svou kombinézu na jezdění. Vždycky jsem jí záviděla tu nádhernou postavu. Nemá skoro žádné boky. Já mám celkem velké boky. Její zeleno-černá kombinéza ladila s jejími hnědými vlasy. Mia je prostě nádherná holka. Otočila se ke mě čelem.

"No konečně,  už jsem si myslela, že ani nedojedeš." Vřískla na mě pisklavým hlasem. Má normální hlas, ale když je naštvaná tak má pisklavý hlas, vždy se jí musím začít smát a tentokrát tomu nebylo jinak. Koukla jsem se na ni a místo jejích krásných hnědých očích byli černé, hned mě zavraždila očima, když si všimla, že jsem se na ni koukla.

 Přestala jsem se smát a šla ke skřínce, ze které jsem si vzala svou celou černou kombinézu. Vyslékla  jsem se do spodního prádla, bylo mi jedno že je tu Mia. Nestydíme se před sebou. Na rychlo jsem se oblékla, protože jsem slyšela, že přichází Tom. Zapnula jsem si zip a v tu dobu došel do šatny.

"Takže, Faith pojedete nejhorší okruh" Řekla a já si povzdechla. Nemám ten okruh ráda. Je tam písek, ve kterém se kola zabořují docela hluboko. Pak tam je led. Ano led, to klouže jak něco. Možná si říkáte, že když je léto, tak se to roztopí. Musí se to chladit. Dál tam je normální betonová cesta, to je v pohodě. Ještě je tam štěrk, což tak klouže a zabořujete se. Cesta trvá tak deset minut, když jedete dvě stě kilometrovou rychlostí. Já jedu vždy okolo 300-370 km/h. To je nejvyšší rychlost co z toho umím dát, jinak jede rychleji. Je to prostě nejhorší okruh. " A pojede vás deset a i s Lukasem, takže mu to natři" Dořekl a mrkl na mě. Bez dalších slov odešel. Nemám strach. Už jsem jela tuto trať asi dvacetkrát a vždy jsem dojela do konce.

Koukla jsem se na Miu a ta měla docela ustrašený výraz. Nemá tuhle trať ráda, protože se jednou vybourala a skoro to nepřežila. Nedivím se jí. Došla jsem k ní a objala ji. Do ucha jsem jí zašeptala To dáš a povzbudivě se na ni usmála. Ona kývla, úsměv mi opětovala a šla ven.

Šla jsem hned za ní. Rozhlídla jsem se a viděla asi sto lidí na tribuně a asi dvě stě lidí vedle u zábradlí. To je tady, ale lidí. Zahlédla jsem Lukase, nahodila jsem na rty úšklebek. Nemám ho vůbec ráda. Koukl se na mě a hned měl taky na rtech úšklebek, jako já. Odvrátila jsem od něj pohled a vydala se ke svému druhému miláčkovy. Byl nádherně vyleštěný a zářil.

Došla jsem k němu a otevřela dveře. Vlezla jsem do něj. Ruce dala na volant a pevně ho stiskla. Zavřela oči a pořádně se nadechla. Tohle dělám vždy, abych se uvolnila a nebyla nervozní. Otevřela jsem oči a koukla se na pravou stranu. V autě seděl nějaký černoch v bílém Ferrary a myslím, že to byl typ 458 Spider. Hezké auto. Koukla jsem na levou stranu a tam seděla Mia. Taky se na mě koukla a usmála se . Úsměv jsem jí opětovala a koukla se před sebe. Nejsem skoro vůbec nervozní, ale trošku jo. Přece jen mám trošku strach, aby se mi nestalo to co Mii.

Stála tam holka která vypadla s prominutím jako děvka. Jako vždy. Měla upnutý crop-top a krátkou sukni. Hodně krátkou. Měla v ruce kostkovaný šátek. Většinou tak ty holky vypadají, aby upoutali pozornost závodníků. Dala ho nad hlavu a pustila ho. Hned jak dopadl na zem tak jsem dupla na plyn. Rozjela jsem se nehoráznou rychlostí. Byla jsem třetí. Přede mnou byl Lukas a nějaký blonďatý kluk.

 Před námi začínal písek. Vjela jsem tam a hned jsem cítila jak se zabořuji. Zpomalila jsem, ale jela jsem pomaleji než předtím. Viděla jsem, že se cesta rozdvojuje. Všichni jeli doprava, protože ví že je to kratší cesta, ale já vím, že ta levá je rychlejší. Vyhnu se písku a budu na asfaltu. Vjela jsem na levou cestu a než jsem se nadála tak jsem jela strašnou rychlostí. Miluju to. Byla prudká zatáčka, ale já nezpomalovala. 

Jela jsem po rovince a viděla před sebou led. Takže už jsem zase na normální trase a nikde nikdo. Řekla jsem si v duchu. Rychlostí blesku jsem vjela na led a už jsem cítila jak se to klouže a že nemám kontrolu nad koly. Držela jsem pevně volant, až jsem měla bílé klouby na rukách. Ve zpětném zrcátku jsem viděla, že za mnou jed Lukas. Byl na začátku ledu a já v půlce. Nemá teď šanci mě dohnat.

Sjela jsem s ledu a cítila jak zase beru na rychlosti. Neskutečně jsem si oddechla. Koukla jsem se do zrcátka, ale Lukase jsem nikde neviděla. Koukla jsem se na levou stranu a tam jel vedle mě Lukas. Jak já ho nesnáším. Dupla jsem na plyn. Trošičku jsem mu ujela, ale ne moc. Zahleděla jsem se do dálky a tam byl štěrk. Teď nebo nikdy. Řekla jsem si a dupla na to. Rychlost stoupala neuvěřitelnou rychlostí. Vjela jsem na štěrk, ale nějak jsem to nevnímala. Byla jsem ráda, že jsem to dala tak hodně. Vyjela jsem ze štěrku, teď už jen dlouhá rovinka. Šlápla jsem zase na plyn a jela. Ve zpětném zrcátku jsem viděla jak se Lukas a Mia snaží předjet. Pomůžu jí. Pomalu jsem zpomalovala a jela na dráhu kde byl  Lukas. Tlačila jsem ho do vzadu a Mia zatím jela plnou rychlostí. Byla první, ale ně na dlouho. Před cílem jsem ji předjela.

Prudce jsem zabrzdila ruční brzdou, takže jsem udělala smyk. Tak jako pokaždé. Vystoupila jsem z auta a viděla Miin zářivý úsměv. Přiběhla ke mě a objala mě. Objetí jsem jí opětovala. Odtáhla jsem se od ní a koukla se na Lukase. Na tváři měl rozzlobený výraz. Rychlím krokem se vydal ke mě. Docela jsem se začínala bát. Byl skoro u  mě a přede mě si stoupl Tom. Oddechla jsem si.

"Lukasi dej si pokov" Řekl tvrdým hlase. Lukas si odfrkl a odešel. Tom se na mě otočila usmál se. "Gratuluji Faith, i tobě Mio" řekl milým hlase. Ano Tom je mladý a taky pohledný muž. Vždy se mi líbil. Měl krátké blond vlasy a modré zářivé oči. Vypracovaná postava chybět nemohla.

"Děkujeme" Řekly jsme s Miou zároveň. Koukly jsme na sebe a usmály se. Tom se nahlas zasmál. Už jsem říkala jak má nádherný smích. Nemůžu sním nic mít , protože je to můj šéf.

"Jdeme do baru to oslavit" Řekl a chytil nás za ruce a táhl do baru, který tu máme.

Mia:

Mia:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Soulmates II. Kde žijí příběhy. Začni objevovat