"Jdeme do baru to oslavit" Řekl a chytil nás za ruce a táhl do baru, který tu máme.
"Au" Zaskuhrala jsem a chytla jsem se za za hlavu. Otevřela jsem oči a porozhlídla se. Začala jsem panikařit, když jsem neviděla svůj pokoj, ale něčí cizí. Koukla jsem se vedle sebe a tam ležel nějaký mě neznámý chlap. No spíše kluk, který vypadal tak na dvacet, víc ne. Měl hnědé delší vlasy a oči nevím jaké měl. Na sobě jsem neměla žádné oblečení a on byl také nahý. Musím říct měl božské tělo. Svaly a buchtičky, na tom já si ujíždím. Na zemi se válelo moje oblečení.
Pomalu a potichounku jsem si sedla a stoupla si. Rozešla jsem se pro svoje oblečení. Při každém kroku mě bolela hlava ještě víc. Kalhotky byli roztrhnuté tak jsem si dala jen kraťasy ze včerejška. Nikde jsem nemohla najít podprsenku. Nakonec jsem ji našla pod postelí. By mě zajímalo, jak se tam dostala. No nějak jsem to neřešila a oblékla si ji. Triko jsem našla hned, bylo hozené na stole. Předpokládala jsem, že budu mít boty někde u dveří.
Chtěla jsem chytnout za kliku, ale místo toho jsem se chytla za hlavu, protože mě v ní neuvěřitelně píchlo. Trošku jsem zasyčela, abych nevykřikla bolestí. Asi to bylo nahlas, protože se pan neznámí začal probouzet. Rychle jsem chytla za kliku a otevřela. Potichu jsem zavřela, aby nezjistil že jsem pořád tady. Po deseti minutách bloudění v tomhle obrovském baráku jsem našla vchodové dveře. Na zemi byli rozkopané moje boty. Rychle jsem si je obula a šla ven.
"Já toho Toma zabiju!" Zasyčela jsem si pro sebe nahlas. Za tohle může on, protože to on nás s Miou dotáhl do toho baru a nalíval nám panáky. Neměla jsem auto a ani jsem nevěděla kde jsem. Jsem v prdeli, protože nemám ani mobil. Mám dvě možnosti. Bud půjdu zazvonit na toho kluka a zeptám se kde jsem, nebo půjdu někam a možná si vzpomenu kde jsem. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodla pro tu první možnost. Možná budu za blbou krávu, ale já se chci dostat domů.
Otočila jsem se a šla ke dveřím. Zazvonila jsem a musela chvilku čekat než mi otevřel. Stál tam on. Kdo jiný asi. Měl nádherné zářivě zelené oči. Na sobě měl už normální oblečení. Koukl na mě nechápavým pohledem.
"Nejsi ty ta holka z baru?" Zeptal se svým chraplákem. Má úžasný hlas. Miluju na klucích chrapláky, je to strašně sexy. Cítila jsem jak se červenám. Kývla jsem.
"Můžeš mi prosím říct kde jsem. Nemám ani mobil" Řekla jsem stydlivě a sklopila hlavu. Dívala jsem se na svoje zelené tenisky.
"Jsi v Dunnellonu. Pojď dovnitř a můžeš si zavolat někoho na odvoz a rovnou tu můžeš počkat" Řekl a zářivě se na mě usmál. Kývla jsem a šla dovnitř. Počkat, však je to hodinu a půl hodiny od Orlanda. kde bydlím. Vyzula jsem si boty a následovala jsem ho asi do obýváku. Ukázal abych si sedla a já tak udělala. Podal mi mobil. Začala jsem naťukávat Miino číslo, protože nikdo jiný pro mě nemá jak dojet. Mohla bych zavolat Tomovy, aby pro mě dojel, ale on by pro mě nedojel. Chvíli to zvonilo a pak to zvedla.
"U telefonu Mia Blue" Řekla rozespalým hlasem. Já jsem ji vzbudila, ani sama nevím kolik je hodin. Potom se budu muset kouknout.
"Mio jsi v pořádku?" Zeptala jsem se ustrašeným hlasem. Mám o ni vážně strach. Je to moje nejlepší kamarádka a já ji beru taky jako sestru. Asi bych nepřežila kdyby se jí něco stalo. Za ty tři roky co ji znám, mi přirostla k srdci.
"Faith? Kde jsi? Já jsem v pořádku" Řekla taky ustrašeným hlasem. Je hezké, že se taky bojí o mě. Jsem ráda že mám za kamarádku zrovna Miu. Nikdy bych ji za nikoho nevyměnila.
"Jsem v pořádku, ale je tu jeden problém. Jsem v Dunnellonu a nemám se jak dostat domů" Řekla jsem smutně a vyšpulila ret, i když to nemohla vidět. Určitě si to dokáže představit, protože to dělám skoro pořád před ní.
"Do SMS mi pošli adresu, dojedu pro tebe" Řekla ještě pořád unaveně a šlo slyšet jak vstává z postele.
"dobře. Miluju tě" Řekla jsem, zasmála se a zavěsila. Poslala jsem jí SMS, když mi ji pan neznámi nadiktoval. Sedla jsem si pořádně na gauč. Koukla jsem se před sebe a zkoušela jsem si vybavit něco ze včerejška, ale na nic jsem si nemohla vzpomenout. Měla jsem úplně vymeteno.
Když jsem se koukla směrem, kde předtím seděl neznámí, tak teď už tam nebyl. Proč taky nenechat cizí holku, aby si dělala v domě co chce že. Koukla jsem se na televizi a byli tam hodiny. Ukazovaly půl jedenácté. Měla jsem neskutečný hlad a strašně mě bolela hlava. Myslela jsem, že už to nevydržím.
Slyšela jsem jak zatroubilo auto před domem. Vykoukla jsem z okna a stála tam Mia. To zvládla nějak rychle. Myslela jsem si, že je to nějak dvě hodiny cesty, ale ona tu byla tak za hodinu a půl. Možná je to kratší cesta, nevím. By mě zajímalo jakou rychlostí jela. Šla jsem ke dveřím se obout. Sáhla jsem na kliku a cítila jsem na sobě pohled. Otočila jsem se a tam stál ten kluk.
"Děkuji, že jsem si mohla zavolat" Řekla jsem nervozně a zase stydlivě. On jen kývl, ten toho asi nenamluví. Vzala jsem za kliku a otevřela dveře. Vyšla jsem ven a šla k Mie. Stála před autem a já jsem ji hned na to pevně objala. Jak jsme se odtáhly a sedly si do auta.
"Žádné otázky. Nevím ani jak se jmenuje a jak jsem se k němu dostala. Můžeš mi prosím zajet do lékárny. Potřebuji prášek na hlavu" Řekla jsem dřív něž stihla ona něco říct. Kývla a vyjela asi dvě stě kilometrovou rychlostí. To je moje holka. Koukla jsem se na ni. Měla na sobě obyčejné letní bílé šaty a sandálky. Vlasy měla stažené do culíku. Zastavily jsme u první lékárny, kterou jsme viděly.. Celou cestu jsme poslouchali rádio. Začaly hlásit novinky o celebritách.
Prví říkali něco o 1D, ale nějak jsem to neposlouchala, protože mě to nezajímalo. Nelíbí se mi o nich ani ty písničky.
Ale druhá zpráva, mě už zaujala.
Slavný popový zpěvák se vrátil ke své staré lásce. Ano tipujete správně. Je to Selena Gomez. Naši lidé je zahlédli na pláži při vášnivém polibku. Poté jsem je viděli v restauraci, kde za ni Justin platil a vyšli ruka v ruce. Takže Justine, přejeme vám to a ať vám to tentokrát vyjde.
Já osobně jsem vždycky fandila Jeleně. Vždy jsem chtěla, aby jim to vyšlo a vydržely spolu dlouho. Myslím, že se k sobě hodí a rozumí si. Beliebers by to měli pochopit, že chce být šťastný, když je šťastný se Sel tak ať s ní je. Když ji potom hejtují nejsou pravý Beliebers. Musí přát Justinovy jen to nejlepší a nemůžou si ho nechat je pro sebe. Jen paparazi jim to musí kazit. Já bych nemohla žít svůj milostný život na veřejnosti. Mít někoho pořád za prdelí. Musí to být strašné.

ČTEŠ
Soulmates II.
FanficPokračování příběhu Soulmates I. Ona je nejlepší jezdkyně na okruhu v rychlých autech. Miluje to, ale chybí jí starý život a lidi v něm. On je nejmilovanější kluk na světě. Slavný Bieber. Miluje svůj život a taky ho nenávidí.