Soulmates II.

45.

"Lásko probuď se, za chvíli dojede moje máma a její přítel" Cítila jsem, jak mě jemně hladí po tváři a bylo to strašně moc příjemné.

Musela jsem se trošku usmát a pomalu jsem otevřela oči. Vůbec se mi nechce vstávat, protože jsem šla spát až nějak okolo třetí, protože jsem nemohla zaspat, jak jsem byla nervozní.

"Dobré ráno" Usmála jsem se na něj a sedla jsem si. On už byl oblečený do obyčejných šedých tepláků a tričkem s výstřihem do véčka.

Zvedla jsem se a přešla ke skříni. Nevím, jestli si mám dát jen obyčejné tepláky nebo leginy, abych aspoň trošku vypadala, když dojedou. Rozhodla jsem se, že si dám nakonec šaty, které mám na doma. Jsou volné, modré a jsou z materiálu, jako tepláky. Jsou strašně moc pohodlné a protože je mám ráda.

Přešla jsem do koupelny, kde jsem se trošku namalovala, aby se mě nelekli. Dala jsem si řasenku a malinkou vrstvu make-upu, kterou jsem zapudrovala. Vlasy jsem si vyčesala do vysokého drdolu a byla jsem hotová. Vypadal jsem alespoň trošku jako člověk.

"Faith, pojď se najíst" Zakřičel na mě Juss ze zdola z kuchyně. Vzala jsem si ještě mobil a seběhla schody a šla do kuchyně. Na svole už byl talíř s mými oblíbenými míchanými vajíčky.

Hned jsem si sedla k talíři a čekala až si sedne i on. Popřáli jsem si dobrou chuť a já jsem se do toho konečně mohla pustit. Chutnalo to strašně moc výborně.

Odnesla jsem talíře do myčky, kterou jsem zapnula. Chtěla jsem si vzít mobil a jít si sednou do obýváku, ale slyšela jsem zvonek, tak jsem šla otevřít, protože Juss tu nebyl.

S nervozitou jsem otevřela dveře a naskytl se mi pohled na poslíčka. Trošku jsem si oddechla, že to nejsou oni. Nejsem na to ještě připravená. Podal mi malou krabičku a já musela podepsat nějaký papír. Zavřela jsem dveře a i s krabičkou jsem šla do obýváku.

Sedla jsem si na gauč a držela pořád v rukách krabičku. Vůbec nevím od koho by to mohlo být. Rozvázala jsem mašli, která na ní byla a chtěla to už otevřít, ale zase někdo zazvonil. Položila jsem ji teda na stůl a šla otevřít.

Viděla jsem, že už je Juss u dveří a s někým si povídá. Šla jsem tedy za ním a přede dveřmi se mi naskytl výhled na jeho mamku a jejího přítele. Ano přiznávám se, trošku jsem si ji vyhledávala.

"Mami a Tylere, tohle je moje snoubenka Faith. Faith, tohle je moje mamka Pattie a její přítel Tyler" (Nemohla jsem najít jestli má nějakého přítele, tak jsem si to musela vymyslet) S úsměvem jsem natáhla ruku k jeho mamce, která ji s úsměvem přijala. Potřásly jsme si jí a to stejné jsem udělala i u něj.

Oba se na mě usmívali, takže si myslím, že to nebude zrovna nejhorší. Pozvala jsem je dál a ustoupila ode dveří, aby mohli vejít. Vyzuli si boty a šli jsme si sednout do obýváku, aby jsme si mohli trošku popovídat.

"Já vám jdu odnést kufry do vašeho pokoje" Řekl Justin a hned byl pryč. Je od něj docela hnusné, že odešel, i když ví, že jsem hodně nervozní. Měl tu být pro mě.

"Já mu jdu pomoct, aby se s tím netahal sám" Usmál se na Pattie Tyler, dal jí pusu na čelo a odešel ven. Zůstaly jsme tu sami a bylo trapné ticho. Nevěděla jsem co říkat, ale ona to díky bohu zachránila.

"Slyšela jsem o tobě toho hodně a jsem ráda, že si bereš zrovna ty mého syna. Jsi krásná a už od pohledu milá a sympatická. Jsem ráda, že si vybral tebe a ne Selenu" Usmála se na mě. Vůbec jsem nečekala, že řekne něco takového.

Myslela jsem si, že se začne vyptávat, jak jsme poznali, i když to moc dobře ví. Je strašně moc milá a hodná a ani se nedivím, že ji Juss tak moc miluje. Ji si prostě musí každý oblíbit.

Ona nemá ráda Selenu? Myslela jsem si, že ji má ráda, jak se vždy psalo na internetu. Ano vím, že se internetu nedá věřit.

"Děkuji. Ani se nedivím, že vás každý miluje. Jste strašně moc milá a hodná. Doufám, že si budeme rozumět a nebudeme mít mezi sebou nějaké problémy. Chci mít se všemi s Justinové rodiny dobré vztahy" Řekla jsem trochu tišeji, než mluvím normálně, ale to je proto, že se bojím, že řeknu něco špatně.

"Drahoušku, můžeš mi tykat" Mile se na mě usmála a já kývla. Slyšela jsem bouchnutí dveří, takže už to mají nejspíš všechno donesené. "Nechci, aby ses cítila v mé přítomnosti nervozně. Můžeš za mnou vždycky dojít, když budeš něco potřebovat nebo s něčím pomoct" Dodala a sedla si ke mě a objala mě. Trošku s údivem jsem jí to opětovala.

"Vidím, že jste se už sblížili" Trošku jsem nadskočila, protože jsem to vůbec nečekala. Podle hlasu jsem poznala, že je to Justin a odtáhla jsem se od ní. Obě jsme kývly a potom se na sebe koukly a usmály. Myslím, že mi dvě budeme mít hodně dobrý vztah.

Myslím, že bude něco jako moje máma, kterou teď už nemám.

Nakonec dorazil i zbytek jeho rodiny a měli jsme skoro plný dům. Zjistila jsem, že má docela velkou rodinu a polovinu jmen si ani nepamatuji. Únavou jsem padla do postele. Jsem vyčerpaná z toho seznamování. Povzdechla jsem si.

Dorazila i babička s dědou, které jsem neviděla už strašně moc dlouho, takže jsem ráda, že je mám teď u sebe. Jediný kdo mi tu chybí je Mike. Ještě pořád nedorazil a měl dojet dneska odpoledne. Doufám, že dojede zítra, protože ho tu vážně chci.

Vzpomněla jsem si na tu krabičku z rána. Seběhla jsem schody, vešla do obýváku, popadla krabičku a šla zpátky do ložnice. Chci mít chvilku pro sebe. Celý den jsem byla s lidmi, kteří jsou sice moc milí, ale taky mi to už leze na mozek. Ty neustálé otázky, které mě už otravují.

Otevřela jsem tu malou krabičku a nemohla jsem uvěřit svým očím. Byl tam nádherný modrý náramek. Vzala jsem ho do rukou, vážně je krásný.

Naspodu krabičky byl složený papírek. Vytáhla jsem ho a rozdělala. Bylo tam něco naspané, tak jsem začala číst.

Moje malá Faith...