26- Zase začínám psát!

963 47 0
                                    

Rozhodla jsem, že zase budu psát tuhle story, takže tady máte další díl. Nějak mě to tu nebavilo psát, ale řekla jsem si, že by bylo dobré to dokončit. Bude sice možná trošku trvat, než se do toho zase dostanu, ale doufám, že to budete chápat. Ztratila jsem všechny zápisky k tomuto příběhu, takže ani nevím, jak jsem to měla vymyšlené, takže budu improvizovat.

Faith/Taylor:

"Taylor jsem dneska se mnou na pláž, říkala jsem si, že už jsme dlouho spolu samy nikdo nebyli?" Zeptala se mě Mia s jiskřičkami v očích. Je pravda, že jsem poslední dobou byla jen s Justinem a ji jsem zanedbávala, ale taky je pravda, že ona byla s Raynem. Dokonce jsem si už i zvykla na to, že mi všichni říkají Taylor. Nikdo mi už neřekne Fait a mě to strašně moc chybí.

"Jo to by jsme mohly" Odpověděla jsem s úsměvem. Ona se na mě zářivě usmála. Ten úsměv mi docela chyběl.

"Dobře, tak za půl hodiny dole u dveří" Zavelela a utíkala do své šatny Zasmála jsem se nad ní a šla do pokoje si najít nějaké plavky a oblečená, které bych si mohla obléct. Nějak moc jsem to neřešila a vytáhla si první plavky, které mi přišly pod ruku. Byli to černé Calvin Klein plavky a byla jsem ráda, za tenhle výběr.

 Byli to černé Calvin Klein plavky a byla jsem ráda, za tenhle výběr

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Na to jsem hodila černé kraťasy a modré tričko s potiskem kytek. Do kabelky jsem si hodila mobil, peněženku a klíčky. 

Seběhla jsem schody a Mia tam ještě nebyla. Té to zase bude trvat. Asi pět minut jsem čekala a potom jsem konečně slyšela dupání na schodech. Zvedla jsem hlavu a viděla ji jak má na sobě černo- kytkované plavky a na tom přehozený jemný, černý kardigen. 

Poté jsme pěšky vyrazily na pláž, kde jsme si lehly na ručníky a opalovaly se

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Poté jsme pěšky vyrazily na pláž, kde jsme si lehly na ručníky a opalovaly se. Začaly jsme konverzaci o ní a o Raynovy a potom začala konverzace já a Justin.

"Všimla jsem si, že spolu trávíte hodně času, to Sel nevadí?" Zeptala se zvědavě. Vím, že si Sel hodně oblíbila a staly se z nich dobré kamarádky, zatím co já si s ní až tak moc nerozumím. Nemáme si o čem povídat, ale pořád ji mám ráda.

"Ona neví, že spolu trávíme čas, myslí si, že chodí za kamarády. Prosím hlavně jí to neříkej" Poprosila jsem jí a ona s úsměvem kývla. Přece jen jsem její nejlepší kamarádka a nikdy by mi nic takového neudělala.

"Jo neboj, ale chci vědět jak to mezi vámi je" Řekla zvědavě a sedla si, aby na mě viděla. Taky jsem si sedla a povzdechla si.

"Nevím, co mezi námi je. Cítím, že to mezi námi jiskří. Strašně moc mě přitahuje a ten jeho roztomilý úsměv. Mohla bych se na něj dívat pořád a taky ty nádherné, karamelové oči, v kterých se pořád ztrácím. A tak-" Chtěla jsem pokračovat, ale ona mě přerušila.

"Ty jsi do něj zamilovaná" Zakřičela Mia přes celou pláž, až se na nás skoro všichni otočili. Nevinně jsem se usmála a oni se vrátili ke svým činnostem. 

"Nemusíš to křičet přes celou pláž" Zamračila jsem se na ni. "Ale jo, asi jsem se do něj zamilovala, ale on to nemá stejně. Bere mě jen jako kamarádku a má Sel" Řekla jsem smutně. Vážně ho mám strašně moc ráda, ale on mě nebude brát více jako kamarádku a ještě k tomu, kdyby se dozvěděl, že jsem Faith. 

"Myslím si, že tě má taky strašně rád a možná více než kamarádku" Řekla povzbudivě, ale já zakroutila hlavou.

"Ne, to ne. Přece by nebyl se Sel a chtěl by chod se mnou nebo, alespoň mít něco víc" Řekla jsem smutně. Ona jen smutně kývla, protože nevěděla co říct.

Zrovna sedím v pokoji a jsem strašně moc unavená. Dnešek jsem si s Miou moc užila. Pořád jsme byly v moři a bavily se tam nebo se opalovaly a povídaly si.

Je teprve sedm hodin a já jsem unavená a připravená na spaní. Jsem ve tričku od Justina. Přesně to co mi půjčoval, když jsem ještě bydlela u nich doma  já musela spát na gauči. Nechala jsem si ho a taky se divím, že mi ještě pořád je.

Vzala jsem si na sebe notebook a snažila se najít nějaký hezký film, který by mě zaujal. Hledala jsem už asi deset minut a nic jsem nenašla. Všechno bylo o tom stejném. Taky jsem viděla snad všechny filmy o autech a už nemám co vidět. 

Najednou se ozval domem zvonek, kterého jsem se strašně moc lekla, až jsem skoro spadla z postele i s notebookem. Naštěstí jsem to zvládla a rozešla se ke dveřím, jen v tom tričku. 

Soulmates II. Kde žijí příběhy. Začni objevovat