Soulmates II.

40.

"Lásko, jestli si teď ze mě děláš srandu, tak tě asi uškrtím. Strašně moc bych chtěl dítě, i když ne tak brzo, ale chtěl jsem a hlavně s tebou. Jsem strašně moc rád, že jsme spolu a můžeme mít společnou budoucnost. Strašně moc tě miluji i s tím malým prcek, co v tobě roste. Budeme ho spolu vychovávat a budeme úžasní rodiče. Strašně moc tě miluji Faith"  Řekl to, tak hezky s láskou. 

Takovou reakci jsem, ale vůbec nečekala. Vlastně já čekala jen to nejhorší a on mě takhle okouzlí jeho slovy. Řekl to strašně krásně. 

Cítila jsem, jak mi teče slza po tváři ,ale musela jsem se usmívat. Jsem strašně moc ráda, že to takhle v pohodě vzal a řekl, že se mnou a tím malým chce být v budoucnu, což mě hrozně moc potěšilo. Nikdy jsem nevěděla, že je až takový velký romantik.

Justin se ke mě natáhl a setřel mi tu slzu. Pořád se taky usmíval, což asi znamenalo, že je šťastný. Když je šťastný on, tak i já. 

"Taky tě strašně moc miluji" To bylo jediné, co jsem ze sebe dokázala vydat. Už mě bolela pusa od toho, jak jsem se pořád usmívala, ale moc jsem to nevnímala. 

Justin si mě stáhl na sebe, takže jsem ležela a hlavu jsem měla na jeho nohách. Hladil mě ve vlasech, což bylo strašně moc příjemné. Zavřela jsem oči a ten pocit jsem si naplno užívala.

"V kolikátém jsi měsíci?" Zeptal se mě po chvíli ticha, když jsme každý přemýšleli o svém. Byla to strašně nádherná chvilka, kdy jsme si každý užíval, toho druhého.

"Skoro v druhém" Řekla jsem a otevřela oči. Jen kývl a nic neříkal. Možná počítal jestli to vycházelo, kdy jsme spolu spali. Stejně mu to vyjde. Neříkám, že jsme spolu nespali ani potom, ale na to první to vychází.

"Jdeme si lehnout do postele, ne?" Zeptal se po chvilce. On chce jít zase do postele? Však před chvíli z ní vylezl. To je ale spáč.

"Však jsi tam byl do teď. Nepůjdeme radši někam?" Vážně se mi nechce jen válet v posteli. Nejradši bych se šla někam projím nebo na nějakou párty. UŽ jsem strašně dlouho nikde nebyla a docela mi to chybí. 

Je mi jasné, že nebudu moct pít, ale chci si tam jít jen tak zatancovat. No, možná by to byl i špatný nápad. Jsou tam i drogy, které by mi někdo mohl hodit do pití, takže párty asi vynecháme. 

Tak by to asi vyhrál ten park nebo co by on vymyslel. No možná budu muset jít někam sama, že se jemu nebude chtít jít. Vzala bych někam na kávu třeba Miu. Dlouho jsme nikde nebyly.

Justin jen zakýval hlavou na náznak, že ne. On je vážně strašně moc líný. Má poslední dny pauzy a on je chce proležet doma. Ano dobře jste slyšeli. Justin za chvíli zase bude muset odjet do práce. 

Ještě jsme nemluvili o tom jak to bude, ale nejraději bych jela s ním, i když nevím, jak bych to s tím malým zvládala. Byla bych nejraději, kdyby tu se mnou zůstal, ale to nepůjde. Musí dělat to co miluje a jeho fanoušci na něj čekají. 

Nebo je tu taky možnost, že mě tu Juss nechá a bude za mnou jezdit, když bude mít čas. To by bylo, tak jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. To bych asi bez něho nedávala, chci ho mít u sebe. Kdyby se něco stalo a já chci aby mi byl oporou.

Bude to těžký rozhodování, co budeme dělat, aby nám to oběma vyhovovalo. Myslím, že oba dva nechceme být bez toho druhého a že by to ani jeden nezvládal. Asi bude nejlepší, když budu jezdit s ním.

"Tak já půjdu někam s Miou" Řekla jsem hned a zvedla jsem se, ale on mě stáhl zase k sobě. Tentokrát jsem na něm seděla obkročmo. Musela jsem nad jeho reakcí zasmát. On nechce, abych někam šla, ale já se taky nechci nudit. Myslela jsem si, že někam půjdeme a on je prostě líný.

"Nikam, budeš se mnou" Je strašně moc roztomilí, když je majetnický.

"Ale já se nechci nudit" Řekla jsem a vyšpulila spodní ret. 

"Půjdeme se projet, mám pro tebe překvapení, na které jsem tak trošku zapomněl" Jak někdo může zapomenout na překvapení. Jen jsem kývla a zvedla se. Justin se ještě odskočil převléknout a mohli jsme vyjet. Nasedli jsme do jeho auta a vyjeli jsme na cestu.

Už jedeme asi dvě hodiny a pořád nejsme na místě. Je něco okolo šesti hodin a já jsem celkem unavená. Opřela jsem se o okno a zavřela oči. 

"Nespinkej, za chvíli tam budeme" Hned jak to Justin řekla, tak jsem si sedla do původní polohy a dívala se před sebe.  Už mě docela bolela prdel, nejsem moc zvyklá tak dlouho sedět v autě a už se mi chce na záchod. 

Zanedlouho jsme zastavili v jedné z nejdražších ulicích. Nechápu co tu děláme, pokud vím, tak tady nemá žádnou rodinu a ani kamarády. Koukla jsem se na ty domy a všechny byly nádherné a luxusní. Takový nemám ani já dům.

Justin vystoupil a já taky. Stáli jsem před obrovským domem, no spíš vilou. Byla to jedna z největších tady v ulici a pro mě taky nejhezčí. Doufám,že to není to co si myslím, protože bych ho za tohle musela zabít.

"Jdeme dovnitř?" Zeptal se Justin s obrovským úsměvem. 

"Čí je to dům?" Zeptala jsem se zvědavě. Vážně bych ráda věděla, co zase vymyslel. Jen doufám, že mi neřekne, že ho koupil, protože musel být hodně drahý a bylo by mi to blbé, že jsem z toho ani malinko nezaplatila. Vždyť z tohoto bych nezaplatila ani půlku, tolik peněz nemám.

"Náš" Řekl s klidem a usmál se na mě. Zamračeně jsem se na něj koukla a on se na mě nevinně podíval. Natáhl ke mě ruku a já jsem za ni chytla. Vyšel k tomu domu a já byla nucena tam jít taky.