Soulmates II.

39.

Zastavila jsem před jeho domem a vystoupila jsem. Třásly se mi strašně moc ruce, jak jsem byla nervozní. Pomalým krokem jsem se vydala po kamenné cestičce, která vedla hned k hlavním dveřím. 

Zazvonila jsem a při tom přešlapovala z jedné nohy na druhou. Čekala jsem asi dvě minuty, ale nikdo mi neotevíral. Je to celkem divné, neříkal mi, že by někam měl jít. Zazvonila jsem znovu, ale pořád nikdo neotevíral. 

Vzpomněla jsem si, že tu má zadní vchod, který nechává věčně odemčený, protože ho vždy zapomene zamknout. Musím to vyzkoušet a doufám, že budu mít štěstí.

Šla jsem kolem domu,po nově posekaném trávníku a objevila se na druhé straně domu. Měl tu neoplocenou velkou zahradu. Docela se divím, že mu sem nikdo neleze a nefotí si ho. Na zahradě má obrovský bazén a altánek. Vypadá to hezky. 

Došla jsem ke skleněným dveřím, do kterých jsem zatlačila a oni se otevřeli. Jemu by se sem mohl někdo vloupat a jemu by to bylo jedno. 

Rozhlídla jsem se po chodbičce a nikdo tu nebyl. Připadala jsem si jako nějaký zloděj nebo jako nějaký tajný agent. Potichu jsem šla do obýváku, kde taky nikdo nebyl. Je to celkem divné, že tu není. Skoro všechen čas tráví tady.

Pokrčila jsem rameny a vydala se nahoru po schodech, kde má svůj pokoj. Jestli nebude tam, tak už nevím, kde by mohl být. Po dlouhé chodbě jsem došla až úplně k poslednímu pokoji a pomalu otevřela dveře. 

Uviděla jsem Justina, jak spokojeně spal na posteli. Byl přes celou rozvalený a měl na sobě jen boxerky. Vsadím se, že ještě nevstal a skoro celý den spal. Je strašně moc líný, co jsem si všimla. 

Nevím jestli ho mám vzbudit nebo ho nechat v klidu spát. Přece jen by už mohl vstát, co by dělal v noci. 

Zavřela jsem dveře a potichounku šla k posteli. Sedla jsem si na okraj postele a pohladila jsem ho po tváři. Nic to s ním neudělalo, jen se na tom místě poškrábal. Ten musí mít tvrdé spaní. 

Dala jsem mu jemnou pusu na čelo a vrátila se do původní polohy. Jen se otočil na druhý bok a spal dál. Už by se konečně mohl probudit. 

Obešla jsem postel a sedla si na druhou stranu, abych mu byla čelem. Začala jsem mu dávat pusinky po celém obličeji. Viděla jsem, jak se začala usmívat a stáhl si mě k sobě. Ležela jsem vedle něj a on mě pevně objímal a dával mi pusy do vlasů. Bylo mi to příjemné, jen mi bylo za chvíli teplo. 

"Jussy je mi teplo" Řekla jsem se smíchem . Pustil mě a já jsem si sedla vedle něj. Pořád se usmíval a já taky. Byla jsem s ním strašně moc šťastná a doufám, že se nic nepokazí.

"Jak ses sem vůbec dostala?" Zeptal se Justin najednou. Určitě musel vědět jak jsem se sem dostala, jen si nebude chtít přiznat, že to zase zapomněl zamknout.

"Zadní vchod, zapomněl jsi ho zamknou, zase" Řekla jsem posměšně. Justin se zatvářil dotčeně, ale nakonec přikývl, že mám asi pravdu. Vždycky tuhle hádku vyhraji a teď by to nebylo jinak.  

Vstal a rozešel do koupelny. Nějak jsem to neřešila a odešla dolů do kuchyně. Mám docela hlad, takže si něco vezmu v ledničce. Nakonec to vyhrál ovocný jogurt, který jsem stihla sníst, ještě než ten můj spáč došel. 

Dal mi ruce na pas a přitáhl si mě k sobě. Dlouze mě políbil a já si to užívala. Trvalo to pár minut a potom se ode mě odtáhl. V očích měl radostné jiskřičky, které ho dělaly ještě roztomilejší, než je. Musela jsem se nad tím usmát a stoupla jsem si na špičky, abych mu mohla dát pusu.

"Co budeme dělat?" Zeptal se a pustil mě. Musela jsem zakňučet, on se tomu jen zasmál a dal mi pusu do vlasů. Otočil se a šel k ledničce. Vytáhl si slaninu a vajíčka. Myslím, že si dám taky, i když už jsem jedla. Jím za dva, takže musím jíst víc.

"Mě můžeš udělat taky" Usmála jsem se na něj a on pouze přikývl. Ani jsem mu nedopověděla na předešlou otázku, protože dneska mu to už vážně musím říct. Otočil se ke sporáku a já využila situace a objala ho ze zase. 

Užívala jsem se ten pocit a ještě víc ho zmáčkla. Objímala jsem ho celou dobu, co nám dělal jídlo. Pro něj to určitě snídaně a pro mě to je večeře. 

Musela jsem ho pustit, aby to mohl dát na talíře. Šlo z něj příjemné tělo a ještě k tomu byl bez trička, což bylo další plus. Ty jeho svaly jsou úžasné.

"Musíme si o něčem promluvit" Řekla jsem, když už jsme byli napapaní a seděli v obýváku u televize. Sedla jsem si bokem, abych mu viděla do obličeje. On udělal to stejné a čekal, až začnu povídal.

"Nebudu chodit kolem horké kaše" Na chvilinku jsem se odmlčela.

"Docela se bojím Faith" Řekl trošku se smíchem, ale bylo na něm vidět, že je nervozní.

"Jsem těhotná" Řekla jsem rychle a čekala jsem na jeho reakci. Chvíli bylo ticho, které mě zabíjelo. Jen se na mě koukal, ale nic neříkal. 

Už jsem se začínala bát a přemýšlet o tom nejhorším. Třeba mě teď vyhodí z jeho domu a řekne, že to dítě nechce. Nebo rovnou bude dělat, že mě nikdy neznal a nikdy se sem nevrátí a to dítě bude bez otce, kterého by nikdy nevidělo.

"Faith, jestli si teď ze mě děláš srandu, tak tě asi uškrtím. Strašně moc bych chtěl dítě, i když ne tak brzo, ale chtěl jsem a hlavně s tebou. Jsem strašně moc rád, že jsme spolu a můžeme mít společnou budoucnost. Strašně moc tě miluji i s tím malým prcek, co v tobě roste. Budeme ho spolu vychovávat a budeme úžasní rodiče. Strašně moc tě miluji Faith"