Minulou hodinu jsme měli německý jazyk a Eleanor si vzpomněla na to jak jsem jednou napsala Felixovi. Teď je hodina zpěvu, což znamená volná hodina.
Všichni to milujeme, učitel nás nechá na mobilu a pouští přitom hudbu, kterou máme probírat. Někdy si zazpíváme a hrajeme hry. Prostě pohodová hodina.
,,Dneska si něco povíme o moderní hudbě. Začneme tím, že každý řekne co poslouchá." usměje se na nás učitel Robinson. Takové hodiny by chtěl každý. Jediné pravidlo je, nebýt moc hlučný a na to někdy zapomínáme.
Mezitím všichni říkají své oblíbené zpěváky, kapely a další. Kluci ze srandy říkali Justin Bieber.
,,Emmo?" nahne se ke mně a podívá se mi do sešitu, kde si kreslím srdíčka a do nich píšu písmeno F.
,,Ano?" zeptám se jí a dodělám druhou polovinu srdíčka. Nejsem moc dobrý malíř, ale tohle se mi povedlo.
,,Hádej na jaký tvůj trapas jsem si znovu vzpomněla?" zasměje se mi a loktem mi strčí do žeber.
,,To nevím, já udělala takových trapasů, že je ani nedokážu spočítat. Takže jaký máš právě teď na mysli?" odpovím jí na otázku otázkou.
,,Jedno slovo, zubař."
,,Ne, to ne. Tam jsem se, tak ztrapnila až to není možné." zakryju si obličej dlaněmi. To je jedna z věcí na co chci zapomenout, to jsem tak hodně zamotala až... uh, k tomu není co říct...
... Bylo pondělí a já šla s mojí mámou k zubaři, mohla jsem jít sama, ale máma se zná s těmi sestřičkami.
Další den na to jsme měli psát z Historie Francie. Opakování je matka moudrosti.
Šla jsem s mámou rovnou do ordinace. Ony začali hned mluvit o tom, jak moc se dlouho neviděli, zatím co já si spokojeně seděla na lehátku a četla si výpisky z hodiny.
Zapomněla jsem na drobný detail.
,,Emmo, proč máš na sešitě všude napsáno Felix?" zeptá se mně zvědavě mamka a ukáže do rohů sešitů.
,,Ehmm..." vypadne z mích úst mezitím co se můj mozek snaží najít výmluvu na to proč mám po celém sešitě napsáno Felix. Mysli, mysli, mysli...
,,Je to můj spolužák." řeknu jí po dlouhé odmlce až jí mohlo být podezřelé, že tak dlouho přemýšlím. ,,No, a ten spolužák Felix mi pořád píše po sešitě. Jen tak si vezme můj sešit a všude píše Felix, Felix, Felix, Felix, Felix, Felix, Felix než ho to přestane bavit." řeknu chytře. Máma se na mně široce usmívá.
,,Takže on má naoplátku ve svém sešitě napsáno Emma, že?" zeptá se znovu a dívá se do mého sešitu. To že to písmo je úplně stejné asi neřeší.
,,Ehmm, no má. Taky mu ten sešit někdy vezmu." usměju se na ní. To by se mi líbilo, kdyby měl všude napsané mé jméno. Ani by mi nevadilo, kdyby mě sledoval a měl udělaný rozpis o tom kdo jsem.
,,Felix... asi myslíš toho Felixe Doctora." ozve se má dentistka. Dívám se na ní jako by byla přízrak z nějakého horroru.
,,Jo toho myslím." řeknu nervózně a kousnu se do rtu.
,,To je zvláštní, já si myslela že chodí na gymnázium. A on chodí s tebou do třídy. To mu zítra řeknu." zasměje se.
,,Z-zítra?" zeptám se nejistě.
,,Ano, zítra jde na kontrolu." usměje se.
Měla jsem sto chutí říci mojí mámě: ,,Mami, zítra chci ještě jednou k zubaři ať se ti to líbí nebo ne!" ale raději jsem držela jazyk za zuby.
,,Můžeš mu pak říct že jsi byla u mně. Je to jeden z mích oblíbených pacientů. Hraje fotbal a má malou sestru." takže nakonec má malou sestru. Já to věděla.
,,Ehmm... jo já mu to řeknu."
,,A jestli chceš, tak se ti o tobě zítra zmíním. Přece jenom mu musíme vynadal že ti píše do sešitu..." zasměje se mi. Problém je v tom že nechodí s semnou do třídy ani do školy a ani mi nepíše do sešitu. Krásně jsem řekla lež, ale jak z toho ven?
,,Nemusíš mu o mě nic říkat."
,,To víš že řeknu. Tady není moc věcí o čem bych se s ním bavila." zasměje se a dál připravuje věci pro mojí hygienu.
,,Ne, to není nutné..."
,,Jak myslíš." zasměje se...
,,To byl takový trapas, to mi ani nepřipomínej." řeknu do dlaní. ,,Jen doufám, že mu to neřekla. Nejenže by si říkal o čem mluví, ale říkal by si, i kdo tuto lež vymyslel."
,,Chybami se člověk učí. Hlavně si založ ten nový účet." připomene mi a zapojí se do debaty o tom kdo má nejvíce fanoušků.
Opravdu doufám, že mu to neřekla. I když to bylo asi před čtyřmi měsíci.
ČTEŠ
Stalkerka ✔
Teen Fiction,,Ne, nejsem stalkerka!" ,,Ale jsi." odpoví mi moje kamarádka Eleanor. ,,Jsi do něj až takový blázen, že víš, kdy mu končí kroužek, kdy chodí domu a nebo, co je jeho oblíbené jídlo." ,,Ale to je normální, že jeho holka ví, co má rád a kde je." řeknu...