Stalkerka ✔

28.

,,Nenávidí mě." řeknu Eleanor a otřu si slané slzy. ,,Byla jsem jen další jeho holka na těch pár dní."

,,Byli jste spolu skoro dva měsíce. A ne, nenávidí tě. Pořád tě má rád, jen je na tebe naštvanej. To je toho." protočí nad de mnou očima El a přepne televizi na něco normálního.

,,A co Facebook?" řeknu vyděšeně. ,,Dal si tam status že volný. A to jen tak nezamluvíš."

,,Tak na to kašli, stejně to byl blbec." řekne mi a na obrazovce se objeví tenis.

Nebudu jí tady vyčítat že ještě před chvílí říkala že mě má rád. Ale je pravda, on z toho vyšel bez posvrnky a já to všechno snesla. Akorát že to já jsem ho sledovala, takže si to zasloužím.

Budu silná, odložím kapesníky a zmrzlinu, budu jiná. Už nikdy na něj nepomyslím, možná to bude ze začátku těžké, protože ho mám opravdu ráda. Ale budu si muset zvyknout. Život není rajská zahrada, je krutý a to obnáší oběti.

Nemůže mě z jedoucího vlaku vyhodit jen to, že jsem se zamilovala a on mě pak nechal. Ne, budu dál sedět ve vlaku a vysměju se mu do tváře. Mě jen tak nezlomí.

,,Eleanor. Jdeme vrátit zmrzlinu do mrazáku a kapesníky do koše." řeknu rázně a zvednu se na důkaz ze sedačky a výhodám papírové kapesníky do koše.

,,Co tak najednou? Rozsvítilo se ti v hlavě nebo jsi se rozhodla zhubnout? Doufám že to bude to první, já se té zmrzliny nevzdám!" řekne a kyblíček zmrzliny obejme.

,,Ne neboj nebudu hubnout, i když bych to asi potřebovala, ale ne. Vykašlu se na Felixe, tak to je." usměju se na ní a sledují její reakci. Dívá se na mě s otevřenou pusu a udiveným výrazem.

,,Ty? A vykašlat se na Felixe?" ujistí se, přikývnu jí na souhlas a pořád se usmívám jako měsíček na hnoji. ,,Nejspíš se ti v té hlavě rozsvítilo až moc. Myslíme obě dvě Felixe Doctora? Toho kvůli komu jsi tu asi hodinu brečela?" povytáhne obočí.

,,Ano bavíme se o té samé osobě, a to o Felixovi Doctorovi." potvrdím jí její slova. ,,A ano, zapomenu na něj."

,,Já snad špatně slyším. Můžeš mi to prosím zopakovat? Slyšela jsem od tebe že říkáš: zapomenu na něj. Slyšela jsem dobře?" ujistí se znovu.

,,Ano El, slyšela jsi dobře. Takže začneme tím, ehm… čím začneme?" zeptám se jí.

,,Možná tím, že se mu omluvíš a tadá, budete zase spolu. Prosím, prosím. Omluv se mu." prosebné se na mě podívá.

,,Ne! S Felixem jsem to ukončila. On už není." podívám se na ní a na notebook, který měla před sebou. ,,A mohli bychom začít tím." úkazů na mámin notebook. El se na mě nechápavě podívá. ,,Odeberou si ho z přátel." vysvětlím jí.

,,Wow! To uděláš opravdu hodně Emmo, určitě ho tím potrestáš." řekne mi ironicky. ,,A cokdyby ses mu omluvila?" navrhne znovu.

,,Ne, řekla bych že ten Facebook bude najlepší." stojím si za svým a vezmu si notebook na klín. Přihlásím se na svůj účet a udělám to co bych nikdy v životě neudělala.

,,Omluva." mele to své El. ,,Emmo, mohla by ses mu opravdu omluvit, tím toho uděláš mnohem víc. Vyříkáte si to-"

,,Tím že mě dáš dohromady s Felixem neznamená to že ty budeš s Thomasem." řeknu jí, protože jsem jí prokoukla.

,,Dobře, můžeš pokračovat." podpoří mě a lehne si na sedačnu a spokojeně si jí naší čokoládovou zmrzlinu. ,,Ale omluvit by ses mohla." začne znovu.

Vražedné se na ní podívám. ,,Nebo ne, no, to byl jen takový návrh. Jít k jeho škole, omluvit se mu do očí. Promluvit si a nějak se zbavit Thoma holky, už ani nevím jak se jmenuje. Jak se jmenuje?" zeptá se mě.

,,Nevím, já se s ní nebavím." pokrčím rameny a kliknutí na odebrat z přátel. Panebože, já jsem to udělala! ,,Eleanor!" křiknu a rychle se to snažím dát zpět. Bohužel už je pozdě.

,,Už jsi to udělala?" zeptá se bez zájmu.

,,Ano!"

,,Super." řekne a dá si do pusy zmrzlinu. ,,Tak jaký z toho máš pocit?" zeptá se mě.

,,PROČ JSEM TO SAKRA UDĚLALA?!"

,,Já ti říkala, omluv se mu. Ty né, ty jsi musela zrušit přátelství. To toho uděláš opravdu hodně." začne mi kývat na souhlas. ,,On si URČITĚ uvědomí že na tebe neměl být tak hnusný.
Tak se konečně rozhodni, buď na něj zaponeneš, možná ho taky vymažeš, nebo budeš plakat nad jeho fotkou. Vyber si." dá mi vybrat z její nabítky.

,,Zapomenu na něj."