Stalkerka ✔

32.

Zvoní. Tentokrát, ale nezvoní na hodinu, ale díky bohu na přestávku. Všichni popadneme své tašky a jdeme se podívat na dnešní rozvrh, protože nám naše třídní řekla, že se změnil.

Už zase, proč máme skoro pořád změnu rozvrhu, ale když píšeme, tak to zůstává, a nebo dokonce posune o jeden den dopředu.

Všichni se naženem k nástěnce u ředitelny a snažíme se najít rozvrh. Ti kteří byli ve předu si jen povzdychli, to není nic dobrého. Procpu se kolem lidí a nevěříctně se dívam před sebe.

Máme tělocvik. Tělocvik! Otráveně protočím očima a podívám se na Eleanor.

,,Hádej co máme." řeknu otráveně. Ne že bych neměla ráda tělocvik, ale naše škola je zapojená do projektu, aby se britské děti hýbali. A tak někoho napadlo, proč by děti nemohli skákat do písku, šplhat a běhat na čas? A pak by za to dostali španou známku, koho to mohlo napadnout.

,,Fyziku?" zkusí první pokus.

,,Ne, tělocvik."

,,Hurá, tak dlouho už jsme nebyli venku, a navíc je to mnohem lepší, než abychom tvrdli na židlích ve škole." zaraduje se El.

Zapomněla jsem, ona je tak trochu sportovec. Je líná, to ano, ale má ráda dělání něco za co dostane dobrou známku. Zato když jí řeknete, půjdeme si zaběhat? Tak na vás čučí jako byste byli blázni.

,,El, neprovokuj. Ještě pořád jsem nezapomněla na včerejšek." propálím jí pohledem.

,,Tak promiň, já nevěděla, že tam bude louže, že do ní spadneš, že zakopneš, že se ti budou smát a další a další věci." začne vyjmenovávat všechno, co se mi stalo.

,,Raději buď ticho, ano?"

----------------------------

,,Děvčata, dnes si zaběháme dvanácti minutovku. Kolik uběhnete koleček, takovou dostanete známku." řekne nám třídní a zároveň naše tělocvikářska.

Ozve se oboje zareagování. Znudění a nadšení. Já patřím k té první skupině. Rozcvičíme se a dáme si jedno kolečko na zahřátí.

,,Emmo, tak poběž. Jsi strašně pomalá." začne na mě křičet Eleanor, která je už asi deset až dvacet metrů předemnou. Běháme na veřejném stadioně, takže sem může přijít každý.

,,Já s-si šetřím sílu." řeknu a dál pokračuju ve svém běho-chůzi.

Děláme další věci, abychom hned po prvním kolečku neumřeli. Až to přijde, budu ráda když dám pět koleček.

,,Na start! Honem!" křikne a začne nás popohánět na bílou čáru. ,,Máte na to dvanáct minut, tak chci vidět dobré výsledky!" znovu začne s tím, že když nemůžeme, tak máme přidat víc. ,,Dobře. Ke startu, připravit, pozor, teď!" tleskne a zapne stopku.

My vyběhneme s El jako první, i přesto že vím, že mě stejně ostatní předběhnout.

Běžíme už nevím jak dlouho, ale zrovna proběhneme kolem vchodu. Ale ne, jde sem další třída. Nechci běhat před někým cizím!

,,El, je tu další třída." řeknu jí, už teď je kousek před de mnou.

,,No a? Tak uviděj naše krásný zadky. Navíc to jsou jenom kluci. To je dobrý." zasměje se a začne kroutit zadkem.