26.

3.4K 210 17
                                    

Pátek

Pátek, konečně je ten skvělý den. Konec školy a víkend před námi. Sobota a neděle, může být něco lepšího?

Ještě než půjdu domů, mám za úkol jako každý týden, nakoupit na víkend. Podle toho co koupím, poznám co se chystá. Sladké jídlo znamená den prosezený u televize. Ovoce a zelenina zas že přijede návštěva, nejčastěji příbuzní.

Dojdu si pro vozík a vjedu do dění obchodu. Vyndám si z kapsy nákupní seznam, pečlivě napsaným od mého táty. Mamka jen opravila pár věcí. Například místo 15 čokolád, napsala 10 čokolád (čím méně, tím lépe). S tím nesouhlasím.

Chodím kolem regálů a hledám potřebné věci. Někdy musím někoho požádat, aby mi podal něco na co nedosáhnu.

,,Prosím, pomůžete mi?" zeptám se mladíka otočeného ke mě zády. Mladík se na mě otočil a já nemohla uvěřit že předemnou stojí on v modrém oděvu, se značkou obchodu.

,,Emmo, tobě pomůžu rád." usměje se a jde ke mě, aby mi podal pytlík brambůrků. Slušelo mu to, sice mu to sluší ve všem, ale tohle mu opravdu slušelo. A to tu jen rovná regály.

,,Felixi, ty tu máš brigádu?" zeptám se ho.

,,Jo, potřebuju si na něco vydělat. A první co mě napadlo bylo tohle. Navíc máma se zná se šéfem." pokrčí nad tím rameny. ,,Jo když už jsme trochu u těch otázek, mám jednu." podívá se na mě vážně.

To nebude nic dobrého, moc ho neznám že by mluvil vážným tématem. On byl spíš ta smějící se ponožka.

,,Ptej se." řeknu nervózně.

Našel si někoho jiného? Vidí mě jen jako kamarádku? Nechce semnou být? Udělala jsem něco špatně?

,,Jeden kluk od nás ze třídy... Nebo takhle, bavil jsem se s ním o nás. Ptal se tě na jméno, aby si tě našel na Facebooku." odmlčí se. Poslouchám každé jeho slovo, nevím kam tím míří.

,,Našel tam dva profily s tvým jménem. Já vím jen ten jeden, který sis vytvořila nedávno. Ale on tam byl i ten druhý s tvou fotkou a mě něco došlo.'' trochu naštvaně se na mě podívá.

,,Tu fotku jsem znal, hlavně tu holku, protože mě neustále otravovala, ta holka mi pořád totiž psala ahoj. Neustále mi posílala žádost o přátelství. Když jsem si jí označil jako spam, tak byl chvíli klid. Ale ona našla i můj Instagram a Twitter, řekl bych že mě našla všude. A to všechno pod tvým jménem a tvou fotkou." řekne mi naštvaně.

Nic mu neříkám a jen se na něj dívám, přece jenom na to přišel. Ví to že jsem stalker, ví že jsem to byla já!

,,Felixi, já…"

,,Po roce mi zase poslala žádost o přátelství a začalo to znovu! Ano, mělo mě napadnout že si TU HOLKU zablokuju. Bohužel to mě nenapadlo. Jednou mi přes Instagram napsala že mě miluje." řekne a odfrkne si.

Začnou se mi kutálet slané slzy po tváři. Nevím co mu na to říct, byla jsem to všechno já.

,,To jsem ignoroval, ale pak zase začala éra ahoj, jednou jsem jí na to odpověděl Nazdar, aby mě už nechala být. Snad jí bylo jasné že o ní nemám zájem." řekne a začne kroutit jako by tomu nemohl uvěřit.

Stalkerka ✔ Kde žijí příběhy. Začni objevovat