Stalkerka ✔

35.

Ne, vlastně nevíte, co jsem odpověděla. Určitě jste si všichni mysleli, že odpovím ano. Ale proč? Víte jak hrozně mi bylo? Pak si přijde a jen řekne jestli s takovým debilem jako je on nechci chodit. Samozřejmě, že chci.

On si mě nezaslouží, to mi mamka říkala milionkrát. Někdo jako on si tě nezaslouží, ty máš na lepší.

Možná mě oslabil tím polibkem, a kdyby se zeptal těsně po tom, tak bych jistě odpověděla ano. Teď?

,,Ne, nebudu." řeknu mu chladně a dívám se mu pronikavě do jeho modrozelených očí.

Nejdříve se usmívá, a pak mu úsměv povadne. Má výraz nechápavého malého dítěte.

,,Co?" ,,Co?" zazní dvě stejné odpovědi od dvou jiných lidí. Od mé kamarádky, Eleanor a od Felixe.

,,Možná jsi nerozuměla té větě." zamračí se Felix. ,,Emmo, budeš se mnou chodit?" zeptá se mě znovu a čeká jinou než zápornou odpověď.

,,Já rozuměla, to ty asi nedáš dohromady, že jsem řekla ne." založím si ruce na prsou.

Felix se nechápavě postaví, a tak je zase vyšší než já. Bylo lepší, když klečel. To jsem tu byla já, kdo rozhodoval.

,,Tak já si tady kvůli tobě klekám do kaluží a ty mi za to odpovíš ne?" začne si uvědomovat Felix, co mu tu říkám. ,,Neřekla jsi jo?" ujistí se.

,,Ne." ujistím ho. ,,Řekla jsem ne."

,,Ale proč?" nechápe.

,,Protože, ty jsi měl dost holek-"

,,Moment, to já jsem se rozešel s tebou! To ty mi máš vlastně dolejzat, ne já tobě." uvědomí si najednou.

,,No, ale já tě už nechci."

,,Ale já tebe ano."

,,No vidíš, proto tu jsi." usměju se na něj.

,,Emmo, proč se mnou nechceš být? Já ti to všechno odpustil. Proto jsem měl tolika holek, žádná o mě neznala tolik věcí jako ty. Uznávám nemusela jsi mě sledovat až domů." zasměju se jeho tónu hlasu jak mluví. ,,Ale i s tím tě mám rád."

Podívám se na El, která se na mě nedočkavě dívá až to řeknu. Ta z nás má větší radost než on.

,,I přes to, já ti to chtěla vysvětlit už v obchodě." ušklíbnu se, tak jak mě to naučil Max.

,,Protože jsem debil, to už jsem říkal." protočí očima. ,,Emmo, stalkerko moje." poprosí.

,,Ne, budeš se muset snažit. Nebudu jako ty holky, co jsi měl mávnutí prstu." řeknu mu radu od mé mamky.

,,Ale bylo by to rychlejší." zasměje se.

,,Snaž se, ať ti budou všichni kluci závidět, že to umíš s holkama." usměju se na něj a otočím se na podpatku svých bot. Odcházím pryč a El hned za mnou. Už čekám její výslech když tu-

,,Emmo!" zakřičí ještě za mnou.

Otočím se k němu a jdu pozpátku. El se také otočí a čeká co z něj vypadne zase za další blbost.

,,Miluju tě!" zakřičí nahlas až se nějaké dámy otočily. Zčervenám se a podívám se do země.

,,Taky tě miluju Felixi." to jsem ovšem nikdy neřekla nahlas.

,,Á, tady se nám někdo červená." neopustí si svou poznámku El.

,,Hej, já se ti taky nesměju když si píšeš s Thomasem a usmíváš se jako sluníčko na hnoji." vrátím jí to.

,,Hele, ale teď mi ty vysvětlíš proč jsi mu neřekla ano."

,,Copak se mě ptal jestli si ho chci vzít?" zeptám se jí tázavě.

,,Ne, ale ptal se jestli s ním nechceš chodit, to není od svatby moc daleko." mávne nad tím rukou.

,,Tak vidíš, a ne, není to skoro to samé. Jsou to dvě odlišné věci." vysvětlím jí.

,,Pfff." odfrkne si Eleanor naštvaně. ,,Tak proč jsi mu neodpověděla jo?" zeptá se znovu.

,,Jak jsem říkala, musí si mě zasloužit." usměju se na ní.

,,Ale to spolu budete, kdo ví za jak dlouho." řekne mi nešťastně.

,,Řeknu ti to znovu, to že budu chodit s Felixem, nemá vliv na to, abys ty chodila s Thomasem." řeknu jí, pro ní moc smutnou zprávu.

,,Možná trošičku." zkusí to.

,,Ne, to se budeš muset snažit sama. Pořád je s tou Dianou?" zeptám se jí.

,,Jak to mám vědět?"

,,Ty to víš."

,,Dobře, vím to, jsou pořád spolu." řekne naštvaně.