Hunger Games/ Larry

11. kapitola

Pohled Louise:

Dneska je den na který jsem se za žádných okolností netěšil. Dneska je den , kdy já a dalších dvacet tři splátců budeme předvádět co je v nás, a náš talent. Osobně bych řekl, že já na nic talent nemám, a už vůbec ne na to ,abych bojoval o svůj život s dalšími lidmi. Zas je na jednu stranu pravda, že Harry mi dost pomáhal a dal mi dost rad za což jsem mu vděčný. Dokonce jsem mu už odpustil to znásilnění a často se spolu bavíme, a nebudu lhát nějaké ty pusy či líbání v tom také bylo, a nevyvracím fakt, že by se mi Harry svým způsobem nelíbil . Akorát nechápu jednu věc. Jeho tělo je poseto několika tetováními, a já nechápu kde si je mohl nechat udělat, a budu muset se ho na to zeptat. Vstal jsem z vyhřáté postele, a převlékl jsem se do připraveného oblečení co tu bylo. Upravil jsem se, a šel jsem ke stolu kde byl jen Harry, a jakmile mě spatřil tak se usmál. "Tak co nervózní?" zeptal se a usmál se, a já jen přikývl. Neměl jsem ani chuť na jídlo. Kdo by na to také měl chuť , když mě za pár minut budou sledovat nějaký kapitolané , a pozorovat vše co dělám. Už jen z toho faktu jsem dost nervózní, a klepou se mi i ruce. "Princezno měl by jsi se uklidnit jen budeš pár minut předvádět co umíš " uklidňoval mě Harry,a já zavrtěl hlavou. "Nejde být v klidu. Jde mi o ty body. Bude trapný, když budu mít nejméně bodů" řekl jsem smutně. "Nebudeš mít málo bodů. Vždyť ti to jde.." chtěl pokračovat, ale já ho vyrušil. "Harolde co mi jde? Upřímně mi nic nejde" řekl jsem narovinu. "Loui maskování zvládáš opravdu skvěle, znáš jedlé a jedovaté plody, a umíš bojovat , vrhat noži a tak. Takže Tomlinsone hlavu vzhůru, a hlavně se najez" řekl, a nacpal mi do pusy koblihu díky které jsem se málem udusil, ale to je vedlejší. "Dobře díky za motivaci , a taky za koblihu " zasmál jsem se , když jsem jí vyndal z pusy, a začal jíst. "Ještě aby jsi nedával " uchechtl se.

"Harry já to nedám " začal jsem zmatkovat na místě , kde jsme seděli každý v kožených křeslech. "Loui už zase ?" povzdechl si "Dáš to, takže se neboj " usmál se, a pohladil mě po stehně na uklidnění, a já se na něj vděčně usmál. Najednou vyvolali moje jméno, a já začal zmatkovat, a vyplašeně jsem se na Harryho podíval. "Louisi klid pak se uvidíme " usmál se, a já jen němě přkývl, a vstal se plus se na mě všichni podívaly což jsem raději ignoroval, a šel jsem dovnitř místnosti, kde se dneska rozhodne o mých bodech. Poklonem jsem pozdravil porotu,a oni mě vyzvaly k tomu, abych začal předvádět moje dovednosti.

"Tak jak ti to šlo?" usmál se Harry na kterého jsem čekal u výtahu. "Asi dobře tedy mám z toho dobrý pocit co tobě?" usmál jsem se na něj. "Skvělý teda typl bych to tak , a to je dobře říkal jsem ti, že to zvládneš " usmál se , a plácl mě přes zadek, a tvářil se jako neviňátko což on rozhodně není. "Styles " vypískl jsem a bolel mě díky té ráně zadek který mám určitě díky němu červený. "Copak ? " usmál se nevinně "Ty víš moc dobře co" řekl jsem, a on se jen zasmál. "Dobře vím, ale já si nemohl pomoci " usmál se a já raději jen přikývl. "Budu ti raději věřit" usmál jsem se "To by jsi měl. Byla by chyba když by jsi nevěřil zrovna mě " přikývl, a mi šli ihned z výtahu do mého pokoje a sedl jsem si na postel, a on ke mě. Celkově se tvářil dost nadrženě, a mě bylo jasné co chce, takže jsem ho začal provokovat. "Loui neprovokuj mě " zakňučel, a jeho kamarád v uplých kalhotech opravdu nešel přehlédnout. "Já neprovokuji " namítl jsem i když to nebyla pravda. "Ale jojo " řekl, a svalil mě pod sebe a začal mě líbat na krku. Pak ze mě začal stráhavat oblečení, a nakonec jsem skončil nahý, a on se na mě s otázkou v očích zadíval, a mě bylo jasné že se mě ptá zda to vůbec chci, a já jsem jen oddaně přikývl, a my začali.

Ahoj tak nová kapitola :) . Snad se vám líbí a jste s kapitolou spokojený :)