20. Kapitola

476 49 6
                                    

Pohled Louise :
"Měl by jsi jít spát " poznamenala ta moderátorka , a já zavrtěl hlavou na nesouhlas. "Nechci musím koukat . Co když se něco stane Harrymu ?" Namítl jsem a ona se na mě podívala . "Louisi to by jsi musel koukat každý den  celých dvacet čtyři hodin denně což není možné . Harry se o sebe postará , a vyhraje " usmála se a já chtěl začít protestovat , ale ona se na mě přísně podívala . "Fajn dobře no " povzdechl jsem si , a vstal ze sedačky . Měl jsem přesezené nohy , takže jsem do nich dostal křeč . Nějakým způsobem jsem dorazil do své ložnice a sundal jsem ze sebe vše krom boxerek, a ulehl do postele . Nějakou dobu jsem se převaloval v posteli , ale nakonec se mi podařilo usnout .

"Harry rád tě vidím " řekl jsem , a uviděl před sebou svého dokonalého přítele a ihned jsem ho objal . On mě více natiskl na sebe , a po chvilce se ode mě odtáhl . Podíval jsem se mu do jeho očí , a on se naklonil a spojil naše rty . Prohloubil jsem polibek , ale chtěl jsem více . Najednou mě od sebe, ale odstrčil a rozhlédl se po louce kde jsme byli . Najednou jsem slyšel kroky nebo spíše dupání . Začal jsem se také vystrašeně rozhlížet co se děje , ale nikoho a nic jsem neviděl . Podíval jsem se zpět na Harryho , ale v ten moment kdy jsem se na něj podíval , tak spadl a v hrudi měl zapíchlou dýku . Zalapal jsem po dechu , a zem kolem něj se začala plnit jeho krví , a on ležel ve své krvi . Začal jsem brečet , a sklonil jsem se k jeho tělu . Objal jsem ho , a ignoroval jsem fakt , že moje oblečení a i já jsme od krve. "Louisi miluju jak tebe , tak naše miminko . Zvládněte to beze mě " šeptl a já začal kroutit hlavou na nesouhlas a brečel jsem u toho . "Harry také tě milujeme , ale neopouštěj nás " Vykoktal jsem ale on už nereagoval . Jeho tělo začínalo být studené , a ani nedýchal . Poznal jsem , že je mrtvý .

Vyděšeně jsem se probudil, a brečel jsem. Byl jsem v dost velkém šoku , a nevěděl co dělat . Celý jsem se klepal , a doufal že Harry je v pořádku . To je teď nejhlavnější aby byl Harry v pořádku . Když bude v pořádku Harry tak budeme v pořádku i my neboli já a moje a Harryho miminko . Nemohl jsem usnout , takže jsem vstal z postele a přes sebe přehodil deku kterou jsem našel v jednom šuplíku , a šel jsem do obýváku . Pustil jsem si televizi a díval se upřeně na obrazovku . Čekal jsem na moment , kdy se tam konečně objeví Harry a ukáže a potvrdí se mi fakt , že žije .

Pohled Harryho :
Ležel jsem v rohu hojnosti , a přemýšlel o tom co asi dělá Louis a jak se má . Také jsem přemýšlel o tom , jak se má naše miminko . Tedy vím , že zatím nijak ale stejně bylo fajn o tom přemýšlet . Podíval jsem se na Nialla , který seděl na jedné železné krabici a jedl sendwitch . Dneska už několikatý . Díval se upřeně do dálky , a já nechápal co ho na tom tak baví . Vstal jsem , a sedl si k němu . Podíval jsem se směrem kam se tolik díval , ale nic jsem neviděl . Prostě jen tma . "Nialle mám dotaz proč se takhle furt koukáš ? Nechápu co tam vidíš " zeptal jsem se ho , a on se na mě podíval . "Přemýšlím " řekl jenom . "Nad čím ?" Vyhrkl jsem a on se podíval zas do dá-li. "Co asi teď dělá holka , kterou miluju " řekl, a v jeho očích jsem uviděl slzy . "To nevím , ale asi se dívá na to , jak tady sedíš " snažil jsem se ho povzbudit , ale on se jen ušklíbl . "To pochybuju " namítl "proč ?" Zeptal jsem se zaraženě . "Jelikož ta holka je v téhle aréně " šeptl a setřel si slzy .

Tak snad se dnešní kapitola líbí 😊❤️

Hunger Games/ LarryKde žijí příběhy. Začni objevovat