21. Kapitola

437 47 12
                                    

"Aha to je mi líto " řekl jsem , a bylo mi ho líto . Vždyť pro mě by to bylo jako když by tu byl Louis . Bál bych se o něj , a ještě mnohem více , když je těhotný . "Vím , že není tak to nehraj na mě " řekl naštvaně a při tom tak smutně . Měl jsem chuť mu dát za jeho drzost facku , ale na jednu stranu ho chápu . Myslí si hold , že jsem bezcitný i když to tak není .
"Je také mám osoby které bych chránil , ale nejsou tu naštěstí " řekl jsem , a pokrčil rameny . "To máš štěstí ne každý to tak má " řekl a setřel si slzy kterému mu neustále stékaly  po tváři . "Jo to já vím , že mám štěstí " řekl jsem . "Co vlastně děláš za práci ve svém kraji ?" Zeptal jsem se raději abych změnil téma. 
"Dělám v továrně na kapesníčky " řekl mi rozzářeně , a šlo vidět že to tam má opravdu rád. Přikývl jsem , a on mi začal vyjmenovávat všechny možné druhy kapesníčků které vyrábí . Dost mě to nudilo , ale rozhodně to bylo lepší než abych se nudil navíc mi to nijak nevadilo a Niall přišel na jiné myšlenky takže to bylo výhodné pro obě strany .
 
"A tohle byla historie kapesníčků " řekl po nějaké době kdy mi vyprávěl vše o kapesníčcích . Podle toho jak o nich mluvil si začínám říkat , že s nimi něco má , ale raději jsem nic neřekl .  "Měli by jsme jít spát , a probudit ty dva na hlídku " řekl jsem po chvíli ticha a on se ušklíbl . "Ty jim opravdu věříš ? Ty věříš tomu , že nás ve spánku nezabijou ?" zeptal se mě pobaveně.  "Řeknu ti tajemství ano ? V aréně nemůžeš věřit nikomu. Takže nevěřím, ale vzhledem k tomu, že jsme spojenci tak musím. Navíc sami dva  v aréně by to nezvládli. Finální kolo hold bude dost zajímavý, ale to je už vedlejší . No a teď si pojď lehnout " řekl jsem , a vstal plus probudil ty dva , a lehl si do spacáku. Dříve než ke mě přišel ten Niall , tak jsem usnul, a upadl do říše snů. 

"Harolde vstávej !" křikla ta holka nepříjemně, a já jen něco zamumlal a zas usnul. Ten sen byl skvělý, a já si ho chtěl užívat naplno. Najednou jsem byl celý mokrý od studený vody.Vyplašeně jsem se začal rozhlížet ze srany na stranu, a vyskočil jsem na nohy. Vadil mi pocit být mokrý, a naštvaně jsem se podíval na tu holku. "Říkala jsem, aby jsi vstával " řekla jakoby nic, a odešla ven. Naštvaně jsem se svlékl jen do boxerek, a vlasy si rozpustil. S věcmi v rukou jsem šel ven, kde se na mě ty tři podívali pohledem který naznačoval jestli si z nich dělám srandu. Jen jsem jim zamával, a věci si dal na trávu kam mířilo slunce. Ještě jsem tam položil i můj spacák, a šel k nim, kde byla krabice s jídlem. Vzal jsem si nějaký pytlík s něčím, a začal to jíst. Musím uznat, že to něco opravdu nebylo špatné. "Za hodinu půjdu s Harrym na lov , a vy dva budete hlídat tábor" zavelel ten kluk z druhého kraje. "fajn " řekl jsem s nezájmem. Nemělo smysl nic říkat, prostě jsem se raději přizpůsobil což bylo o dost lehčí . Ti dva přikývli, a bylo rozhodnuto.

Snad se líbí :)

Hunger Games/ LarryKde žijí příběhy. Začni objevovat