Hunger Games/ Larry

27. Kapitola

Pohled Harryho :
Probudil jsem se ,  a slyšel z dálky nějaké hlasy . V rychlosti jsem se natiskl na zeď skály a stáhl jsem k sobě všechny mé věci a svíral je v náruči . Nemohl jsem prostě umřít , nemohl a ani nesměl . Zrychleně jsem dýchal , ale když jsem si uvědomil , že zrovna to by mě mohlo protradit jsem sklidnil svůj dech . Musel jsem i když to bylo dost težké ostatně ještě aby ne když jde o můj život .

Ty lidé se přiblížily více ke mě což jsem poznal podle toho , jak ty hlasy šli slyšet .
Polkl jsem a snažil se nezmatkovat .
"Sakra kde ten zatracenej Styles je " prskl nahlas hlas Nialla . Nečekal jsem , že kapesníčkový princ umí nadávat na kohokoliv a hlavně na mou osobu . Když by nebyl v přesile tak bych ho okamžitě zabil .
"Nevím , ale hledáme ho už dva a půl dne " řekla nepříjemně nějaká holka .
"Ano a právě proto si vychutnám pocit až ho zabiju " řekl . Viděl jsem jak Niallova hlava se podívala do mého úkrytu . Znervózněl jsem , a naprosto mi vyschlo v puse . Naštěstí tady byla tma takže mě vidět nemohl ale já ano i když ne tak extra dobře .

Natiskl jsem se na půdu země , a snažil se zachovat klid .
"Kam jsi dala ty brejle na to noční vidění ? Je tady tma " řekl Niall na tu holku , a hlavu otočil na ní . Víc jsem se natiskl k zemi a nehýbal se. "No Ni " začala nervózně "kam jsi je dala ?" Křikl a slyšel jsem plesknutí a bolestné syknutí díky čemuž jsem pochopil , že jí dal facku . "Ptám se tě ještě jednou " zavrčel na ní "já - já nevím kde jsou " šeptla , ale tak že jsem to slyšel . "Jak myslíš , že to nevíš ? Vždyť jsi je měla mít v batohu " křikl .
"Ano , ale já je asi nevzala " řekla "jsi neschopná " zavrčel a pak jsem slyšel její bolestný křik a výstřel z děla .
Vytřeštil jsem oči jelikož jsem si uvědomil , že jí zabil . Zabil jen kvůli tomu , že neměla u sebe brejle na noční vidění .

"A teď ještě najít Stylese a zabit ten zbytek " zamumlal a pak jsem slyšel kroky , které neznačovali tomu , že odešel pryč .
Padl mi kámen ze srdce když jsem věděl ten fakt , že jsem prozatím v bezpečí .
Ne nadlouho , ale zatím ano což je pro mě v tuhle chvíli hlavní .

Po nějaké době kdy jsem setrvával v mé poloze jsem se konečně pohnul . Bál jsem se , že by se Niall mohl vrátit ale díkybohu se nevrátil .  Sedl jsem si a do ruky jsem si vzal dva vrhací nože. Vykoukl jsem opatrně z mého úkrytu , a zjistil jsem situaci . Nic se nedělo a ani jsem neslyšel žádné kroky či hlasy . Prostě nic jen ticho .

Pohled Louise :

Po nějaké době kdy jsem se z toho všeho vzpamatovával jsem se zvedl z postele . Každý krok co jsem ušel  byl bolestivý . Bolelo mě celé tělo , a každou chvilku co jsem šel do koupelny jsem kňučel bolestí .

V koupelně jsem si stoupl před velké zrcadlo a zděsil jsem se pohledem na mě . Byl jsem celý zmlácený. Měl jsem dost modřín a na mém zadku byl obtisk pásku , kterým mě zmlátil . Ruce jsem měl díky poutům co mi před tím nandal od krve a měl jsem trochu roztrhlý ret . Byl jsem vyčerpaný a už od pohledu jsem vypadal hrozně a tak jsem se i cítil .
Steklo mi několik slz . Podíval jsem se na mé lehce vypouklé bříško a aspoň nad tím jsem se musel pousmát .  Aspoň miminko vevnitř mě a Harry který je sice vzdálený tisíce kilometrů a však je živý což je hlavní mi vždy dokáží vykouzlit úsměv na tváři .

Snad se líbí ❤️