Ten Elements *DOKONČENO*

epilog

„Takže kam jedeme?"

„Někam k jezerům, jmenuje se to tam Queen's Creek a ten kemp je... Diamond, myslím," odpověděla Dana své sestře a spokojeně se natáhla na postel.

Dva dny. Před dvěma dny se spolu s ostatními vrátily z neuvěřitelného světa. Ne, že by všechno probíhalo podle plánu, naopak – největší nepříjemné překvapení bylo, že od jejich zmizení uplynul celý rok. A sice to tolik nevadilo, vzhledem k tomu, že si na ně do jejich návratu nikdo nevzpomínal, ale zvykání na takový časový posun patřilo k nejhorším věcem, které kdy kdo z nich zažil.

Jedna z pozitivních částí byla, že rok nemuseli chodit do školy. Nepříjemné aspekty ale převažovaly. Například se o plánovaném školním výletu dozvěděli až teď.

„A kdy?" chtěla vědět Vixi. Dana se vytrhla ze zamyšlení a zamračila se. „Říkala jsem ti to už několikrát. Až v červenci, počkej si."

Vixi se vyhoupla na okno a začala z něj házet zmačkané papírky. „Stejně nechápu," začala najednou, „jak je možný, že jede taková nesourodá skupinka."

Dana znala odpověď i na tohle: „Sourozenci měli přednost. Dává to smysl, jenom se nad tím musíš..." zmlkla uprostřed věty a s přimhouřenýma očima sledovala cestu vedoucí k jejich domu. Chvíli se jí zdálo, že vidí temnou postavu, jak běží směrem k silnici, ale pak se rozzářily lampy a postava zmizela.

Nesmím být paranoidní, opakovala si v duchu. Caino na nás nemůže.

Ale byla to pravda? Vixi, Tobiase a Carol přece jeho lidi unesli. Co jim bránilo udělat to znova?

Naštěstí na tuto otázku, na rozdíl od všech ostatních, odpověď existovala. Kouzlo, kterým je Xenia ve chvíli jejich opuštění Aranëd ochránila. Mělo by být dostatečně silné, aby je nikdo nemohl vytrhnout z jejich světa.

„Pokud teda Caino nepoužívá síly démonů," říkala tenkrát ironicky Samantha, „pak by vám k ničemu nebylo."

Teď ale nemělo smysl lámat si hlavu s Cainem. Ne, když pořád zbývalo tolik otázek.

Z Aranëd se sice všichni v pořádku vrátili, ale jejich dobrodružství neskončilo. Nakonec, pořád patřily k Elementkám, stejně jako Rivantha. Možná se její skupina rozpadla, ale Dana si vybavila další slova své sestřenice.

„Není důkaz, že jsou mrtvé. Rivantha přežila a v Historii se o jejich možné smrti nic nepíše. Nechtěla jsem to říkat jí, aby neměla planou naději, ale myslím, že je možné je zachránit."

A my je zachráníme, pomyslela si Dana odhodlaně. Zatím sice nevěděla jak, ale nebyla na to sama. Měla Vixi, svoje kamarádky, sestřenice a bratrance, Xeniu...

Svěřila se se svými myšlenkami sestře. Vixi jen dlouho mlčela, ale nakonec přece jenom zareagovala.

„Nejdřív by se hodilo zachránit Rivanthu," řekla. „S ostatními budeme mít určitě větší problémy. Ale máš pravdu, zvládneme to." Natáhla ruku z okna ke stromu a zapálila jednu z jeho větví, vzápětí ji ale uhasila sprškou vody.

„Jsme přece Elementky."