Ten Elements *DOKONČENO*

Meantrick

„Takže... Říkal jste, že jich je deset?" Cainův tichý hlas se rozléhal po místnosti jako sykot hada. Trpělivě vyčkávající, avšak o to nebezpečnější.

Dva muži, sedící u velkého stolu, vzhlédli. Nad nimi stál jejich velitel a v ruce držel něco, co připomínalo mimořádně tenký jezdecký bičík – ve skutečnosti to však byla kouzelná hůlka. Hrál si s ní mezi prsty, jak nad něčím uvažoval.

„Ano," potvrdil jeden ze sedících a druhý, mladík s šedýma očima, hlasitě nasucho polkl. Cainova přítomnost tak blízko a ještě s bičíkem ledabyle v ruce ho viditelně znervózňovala. Jeho společník se ho už několikrát pokoušel nenápadně upozornit, aby to nedával tak znát.

„Snad si nemyslíte, že..." Oba hleděli na svého vůdce.

Caino jim pohledy oplatil nezvykle pronikavýma očima. „Ne, to určitě ne. Thaliiny děti jsou problém, ale tak dobří být nemůžou."

„Musíme zvážit všechny možnosti, pane, jestli chce být připravení," konstatoval jeden z mužů.

„Připravení jsme," odvětil Caino ostře a v očích mu na okamžik vzplály plameny.

Muž sklonil hlavu, a aby zakryl svou opovážlivost, napil se z poháru na stole.

Poté polohlasem pokračovali v konverzaci.

„Neměli bychom si to celé nějak ověřit? Vyslat někoho?"

„V této záležitosti si musíme být jistí, pane."

Caino přikývl.

„Pane..." přerušil je skřípot dveří a něčí hrubý hlas.

Všichni tři se otočili ke dveřím. Tam stál další člen jejich spolku. Vysoký muž se zvláštním tetováním na bledém obličeji. Říká se – a on sám tuhle pověst podporuje –, že si tam vytetoval značku pokaždé, když někoho zabil.

Caino mu pokynul, ať mluví. Muž tiše postoupil vpřed, přičemž přítomné přejížděl vypočítavýma očima. Lehkost, s jakou se pohyboval, byla znepokojující. „Mám plán a chci ho s vámi probrat, co nejdříve to bude možné. Týká se vniknutí do Foreyees, nebo přímo do Taliosu."

„Promluvím si o něm s tebou, až to tady dokončím," oznámil mu Caino a v duchu doufal, že ten nápad bude stát za to, když už ho takhle neslušně přerušil. Ale na druhou stranu, konečně je někdo schopen jednat...

S hlavou plnou hlubokých myšlenek poslal Caino muže s tetováním k jednomu z opodál stojících stolů z tmavého dřeva a objednal mu steak. Věděl, že teď od něho bude mít klid.

„Jaký nápad máte vy?" obrátil se zpět ke svým společníkům.

Ti si vyměnili pohledy, ale zůstali zticha. Pokud se snažili, aby to vypadalo, že mají pravě v hlavě nějaký zcela převratný a bezchybný plán, se kterým se však ještě nepochlubili, nebylo to vidět.

Caino vyčkal ještě chvíli a když na tvářích mužů pořád hrály ony zaražené nejisté výrazy, odvrátil se od nich. Idioti, pomyslel si. Jsem jimi obklopen.

„No dobře. Poslouchejte." Začal zvolna přecházet sem a tam a svýma ledovýma očima se čas od času zadíval na své poskoky. „Není to tak, že by ty dívky představovaly nějakou velkou hrozbu. Ale i přesto bude lepší, když tomu neponecháme volný průchod. Musíme je dostat sem."

„A... Jak to chcete udělat?"

„Dejte mi čas, vymyslím to... a až se tak stane, chci, abyste ihned jednali," pronesl Caino závěrem.