Ten Elements *DOKONČENO*

"Poznámka pod čarou na stránce"

Hezký apríl! :D

"Kam jdeš?"

Dana odpověděla své sestře a našla si postel "někde na jezeře, tato oblast se jmenuje Queen Creek ..."

Před dvěma dny, před dvěma dny, se ona a ostatní vrátili z úžasného světa. Nemohli odolat škodám, které chtěla Eli, ale pořád byl šílený. Některé obrázky v telefonu, Joeova zpráva a služka oblečení, které Carol a Fxie tajně vynesli z restaurace v Reeboldu, ukázaly, že se všechno stalo.

"Kdy?" Chtěl jsem si promluvit s Vixie. Dana byla naštvaná a rozzlobená. "Řekl jsem to několikrát a počkám až do července."

Vixie vyskočila na okno a začala házet zmačkaný papír. „Ještě tomu nerozumím," začal náhle. "Jak může skvělá cestovní skupina?"

Dana také poznala odpověď. "Miluju své bratry a sestry, vše, co musíte udělat, je ..." Zastavil se v modlitbě

"Tak to přišlo," řekl Vichy. „Asistentka mámy," říká. "Slyšel jsem včera, jeho jméno je M, tam je holka, ale je vyšší než my, kdo je ona?" Měli byste občas vyzvědávat."

Dana se rozesmála a nemohla ji opustit, ani když byla místnost otevřená, Sinjura Asari oznámil, že Brock byl pozván na večeři. Po příchodu se trochu uklidnili. Sedí na střeše s Vixie a Trishou.

Složili nohy a otočili ruce k zábradlí. Takže Vixie začala házet papír.

"Carlos se mě snaží naučit kouzlo zmrzliny," řekla Trisha. "Nezlobil jsem se a chtěl jsem si říct, že nic nedělám."

"Ne, pokud nemůžete, ani dokonalý Carlos vám nemůže pomoci, dejte mi vědět."

Trisha ji obvinila z ublížení a vtipů s Danou a jejími vtipy.

Pak, bez varování, se Fixi rozesmála a odhalila Danu a Tricii. Nikdo z nich nevěděl, že se usmívá, ale byl přesvědčen.

Je dobré jít domů.

Carol a Ashley právě dokončili večeři. Rodiče si na dívky vzpomínají, jakmile se objeví a chtějí vědět, zda mají pravdu.

„Nevím, co se stalo v posledních dnech," stěžuje si paní Simmonsová.

Ashley viděla, jak se dívá na Carol. "Děláš si srandu, mami, jsem v pohodě."

„Já vím, ale i tak jsem opravdu šťastný, protože s tím nemáš nic společného," řekl jemně Simmons.

Naštěstí jsem došel do restaurací. Caroll ve svém pokoji vyskočila nad věží polštáře.

"Chybíš mi!"

Ashley tiše seděla na konci postele. Vezměte si sluchátka z krabice a vytáhněte svou oblíbenou píseň. Konečně, po té době, jeho hlava narazila na jeho tělo.

Mrknu. Ashley popadla telefon a zvedl obočí, aby ho viděla.

"Mluvíme o tom?"

„Už to možná neuděláme," řekla Ashley. „Nevíme, jak na to budeme reagovat, a když se o Aranedovi někdo před rokem bude bavit."

Carol několikrát opakovala odpověď. Nakonec zavrtěl hlavou. „Máte pravdu," souhlasila. "Moje matka a otec to nemohou udělat"

To, co jste právě přečetli, je první verze epilogu několikrát prohnaná google překladačem. Původně jsme ji chtěly smazat, až příběh dopíšeme, ale nakonec to tady necháme. :D

Takže znovu děkujeme všem, kteří náš příběh přečetli. ^_^