Toxic // j.d.b // cz translate

07

Justin byl jako dítě zneužíván. Jeho táta ho nemilosrdně bil, mezitím co jeho matka měla několik zaměstnání, aby je oba uživila. 

Myslím, že jeho temná minulost byla to, proč jsem se jím na našem čtvrtém rande stala tak zaujatá. Máme ten stejný příběh; můj otec byl taky násilník. Bil mou mámu, Kelsey a mě na denním pořádku. Byl to alkoholik, také závislý na drogách.

Ale rozdíl mezi mnou a Justinem je ten, že on schovává své jizvy na srdci netknuté a nezahojené, mezitím co já jsem snažila co nejlépe zahojit svá zranění. Šla jsem na několik terapií, setkala jsem se s tuctem terapeutů a přihlásila jsem se do několika zaměstnání, které mě zbavily mého traumatu. 

Ale Justin, vybral si špatnou cestu. Začal se opíjet v sedmnácti letech a nepřestal do teď. Přesvědčil sám sebe, že mu nic od toho traumatu nepomůže, kromě alkoholu. 

"Říkal jsem ti, že máš být kurva trpělivá, do hajzlu!" Praštil pěstí do stolu, což mě donutilo sebou trochu cuknout. Byl opilý - znovu. Ryan, jeho nejlepší kamarád ho vzal na klučičí jízdu, která se trochu vymkla kontrole. 

"Jsem z těchto sraček unavená, Justine," Řekla jsem. "Musíš s tou závislostí přestat, jinak odejdu," Vyhrožovala jsem i přesto, že jsme oba věděli; tahle blbost by se nikdy nestala. 

"Ne neodejdeš," Pokroutil hlavou. "Ty mě neopustíš," 

"Proč bych neměla? Už mám dost, Justine," Postavila jsem se ze židle a odešla do našeho pokoje. Plánovala jsem dnes večer zůstat u Kelsey, byla jsem z toho všeho co se neustále dělo unavená. 

Sebrala jsem svou cestovní tašku z pod postele a začala si balit věci. "Kam jako kurva jdeš?" Následoval mě. "Odpověz mi!" Zařval. 

"Odcházím!" Zakřičela jsem poprvé za tu dobu tří let co jsme spolu. "Ty to nevidíš, Justine? Nikdo už to s tebou nemůže vydržet!" Ztratila jsem svou trpělivost. 

"Neopovažuj se se mnou takhle mluvit," Zasyčel. 

"Kdo si myslíš, že jsi? Můžu si mluvit jak budu chtít," Protočila jsem očima pokračujíc v balení věcí. Vystřelil z pokoje a nechal mě tam samotnou. O chvíli později se vrátil. 

A v ruce držel zatracený nůž z kuchyně. 

"Ty neodcházíš, Kenny," Roztřesenou rukou namířil nožem přímo na můj obličej. Strach proběhl celým mým tělem a zamrzla jsem na místě, na kterém jsem stála. 

"Justine, zlato, polož ten nůž, okay?" Držela jsem ruce před sebou a pomalu se k němu přibližovala. "Baby, odlož ten nůž, dobře?" Po tvářích mi začaly stékat slzy při uvědomění, že můj život dnes večer mohl skončit jeho rukou - osobou, které jsem věřila a upřímně hluboce milovala. 

Snažila jsem se mu z ruky nůž vzít, ale místo toho se nožem ohnal přes mou kůži, což mi rozřezalo ruku. "Já jsem tě kurva varoval, Kenny," Sledoval mě jak padám k zemi držíc si svou krvácející ruku. 

"Co se to s tebou sakra děje?" Brečela jsem. "Kdo jsi? Už tě vůbec neznám," V jeho tváři nebyl žádný výraz. Pustil nůž na zem a nechal mě samotnou. 

***