Toxic // j.d.b // cz translate

28

Pochodovala jsem po koupelně, mezitím co jsem v rukou svírala těhotenský test. Žmoulala jsem vnitřní strany tváří, mým tělem procházela úzkost. Už to byly tři dny a já jsem si byla čím dál více jistá, že tohle je mnohem prevděpodobnější než obyčejná bolest žaludku.

Zaklepání na dveře koupelny mě donutilo poskočit. "Ano?"

"Baby, jsi tam celou věčnost, jsi v pořádku?" Byl to Justin. Už nebyl na vozíku, nicméně stále musel používat berle, které mu pomáhaly s chůzí a docházel na několik terapií.

"Jo, vteřinku, jsem na záchodě," Zakřičela jsem nazpátek, nacož už neodpověděl. Povzdychla jsem si, kapky potu stékaly po mých spáncích z těch zdrcujících pocitů. Začala jsem si okusovat nehty - staré zvyky neumírají.

Sakra.

Bylo to jako bolestné bodnutí do břicha, když se na testu objevil výsledek.

Byl pozitivní.

Těžce jsem polkla, nepřítomně zírajíc na ten zatracený výsledek. Něco ve mně rostlo - ne, někdo ve mně rostl. Chytila jsem se za břicho a jemně ho pohladila, mezitím co mé oči štípaly z nechtěných slz.

Byla jsem šťastná, smutná a vinná zároveň. Byla jsem tak šťastná být požehnaná tím uzlíčkem štěstí, ale zároveň jsem byla smutná, že jsem se nustále rozhodovala, jestli si to nechat nebo se toho zbavit a při téhle myšlence mě pohltila vina.

"Bože, pomoz mi." Zašeptala jsem. Uvědomila jsem si, že několik nocí zpět jsme s Justinem probírali dětská jména, ale to neznamenalo, že chtěl doopravdy dítě. Cítila jsem to - ještě nebyl připravený. Podle toho co udělal další ráno, nebyl by schopný vychovat dítě.

Setřela jsem si slzy, které si ještě stále nenašly cestu ven a vyšla z koupelny. Když jsem otevřela dveře, Justin seděl na kraji postele.

"Baby," Vydechl.

"Hey, copak se děje? Potřebuješ něco?" Zeptala jsem se kráčejíc k němu. Vypadal tak mazlivě ve vytahaných teplácích a s rozházenými vlasy. Postavila jsem se před něj a položila si jeho hlavu na svou hruď, hladíc ho ve vlasech. Nechala jsem ho poslouchat můj tlukot srdce, dávajíc mu najevo, jak rychle mé srdce bije v jeho přítomnosti.

Obmotal si ruce okolo mého pasu a povzdychl si. "Ne, jen jsem chtěl obejmout." Potom vzhlédl, utopila jsem se v jeho nádherných světle hnědých mdlých očích. Stále měl několik škrábanců na tváři, ale stále dokázal vypadat bezchybně a rozkošně.

Trochu jsem se sklonila a věnovala mu polibek na špičku nosu a on se nad tím uculil. "Co jsem udělal, že jsem si zasloužil takového anděla, jako jsi ty, Kenny." Nad jeho jemným hlasem a sladkými slovy jsem roztála a zahřálo mě to u srdce.

Vzala jsem jeho tvář do dlaní a obdivovala ho. Obdivovala jsem jeho krásu a nechala jsem sebe mu hluboce a bolestivě propadnout. Moje láska pro něj téměř dosáhla toho momentu, kdy bylo pro někoho skoro nemožné milovat někoho tak moc, jako já jsem milovala jeho.

Miloval mě, když jsem nedokázala milovat sebe.

"Můj anděl," Zašeptal, oči plné něhy a srdečnosti. A to bylo to, kdy jsem si uvědomila, že tohle byl ten muž, do kterého jsem se bláznivě zamilovala a stala se na něm kompletně závislá - ten muž, který nebyl nic víc než zlatíčko a ne alkoholický násilník.

Ten muž, který poskytoval bezpečí a lásku kdykoliv jsem to potřebovala. Ten muž, který nebyl nic než milovník a ne zrůda, ten muž, se kterým jsem si myslela, že bych mohla strávit všechny dny a noci po zbytek svého života.

Tohle byl muž, do kterého jsem se zamilovala a byla jsem šťastná, že ho můžu nazývat svým a mně jeho.

A tehdy jsem si uvědomila, že jsem byla závislá tak moc, jak on byl na alkoholu. Jeho láska, jeho přítomnost, jeho existence byla moje závislost. Zbláznila bych se, tak stejně jako on, kdybych něco z toho nemohla ochutnat - ochutnat jeho vřelé polibky a nekonečnou lásku.

Uvědomila jsem si, že to on byl můj jed.

***

Převalovala jsem se v posteli s Justinem, který neškodně spal. Podívala jsem se na něj, jeho teplá paže byla obmotaná okolo mého břicha a já jsem položila svou dlaň na jeho teplou potetovanou kůži. Bože, tak moc jsem tohohle muže milovala. Obejmutá jeho paží s jeho nádherně spícím já vedle mě, mě přimělo cítit se, jako bych přesně tam patřila.

Jeho dech byl stálý a když vydechl, několikrát nepatrně zachrápal. Uchechtla jsem se pro sebe nad sledováním spícího Justina. 

Pomalu jsem se vyvlékla z jeho sevření a vyklouzla z postele. Nemohla jsem spát a skončila jsem zíráním na pozitivní těhotenský test, který jsem nechávala schovaný.

Posadila jsem se na podlahu v koupelně, nohy si přitahujíc k tělu. Jak bych mu to měla říct? Měla bych mu to vůbec říct?

Na moment jsem to vytřásla z hlavy. Postavila jsem se, naklánějíc se nad umyvadlo, mezitím co jsem zírala na svůj odraz v zrcadle. Zírala jsem na své ploché břicho, které už brzy bude velké a připravené na porod. Nechala jsem svou ruku položenou na břiše, několikrát jsem ho jemně pohladila.

Bylo to jakoby se splnil sen. Být požehnaná dítětem bylo něco co jsem chtěla od doby, kdy jsem vyrůstala. Opravdu jsem chtěla mít děti, vychovávat je se svým manželem, nekonečně je milovat, ukazovat jim jak moc jsou chtění.

Za tohle jsem měla být pravděpodobně vděčná, ale nebyla jsem vůbec. Bála jsem se, co se tomu ditěti stane. Bála jsem se, co by se tomu dítěti mohlo stát. Byla jsem zmatená: hodně jsem tohle dítě chtěla, už teď jsem se do něj zamilovala. Cítila jsem to propojení, vzrostla ve mně láska k němu.

I přesto, že jsem byla stále mladá, byla jsem naplno připravená být matkou: ale co otec dítěte? Byl připravený?

***

Myslím, že tohle jsme všichni čekali 😄

Jaká si myslíte, že bude Justinova reakce na to, že bude otcem?

Představa Justina jako daddyho je hrozně rozkošná ❤