Toxic // j.d.b // cz translate

12

Další ráno jsem se probudila docela brzo. Justin stále spal, jedna jeho ruka objímala můj pas. Otočila jsem se, abych mohla vstát z postele dostatečně ladně, abych nevzbudila moje zlato.

Jemně zasténal, když jsem jeho ruku položila zpět na matraci. "Kam jdeš? Je příliš brzy," Jeho ranní hlas se dostal do mých uší. Lehce jsem políbila jeho spánek a pohladila ho po jeho ranních vlasech.

"Hned jsem zpátky, babe,"

Odešla jsem dolů, snažíc se být o nejvíce potichu, abych nevzbudila ostatní. Šla jsem do kuchyně, s úmyslem dát si šálek kávy. Všimla jsem si, že světla v kuchyni už byly dávno rozsvícené.

Vešla jsem do kuchyně a našla mámu sedíc u stolu v rohu kuchyně. Odpíjela si z kávy, mezitím co si četla noviny s brýlemi na čtení visícími na kořeni nosu.

"Dobré ráno," Pozdravila jsem. Vzhlédla od novin a vřele se na mě usmála.

"Ahoj zlato," Šla jsem blíž k ní a objala ji zezadu. "Spala jsi dobře?" Zambručela jsem.

"A co ty?" Položila šálek na talířek a pokrčila rameny.

"Obstojně," Zachichotala jsem se a odtáhla se z objetí. Přešla jsem ke skříňce, abych si z ní vytáhla hrnek. "Justin ještě spí?" Znovu jsem zabručela, zalévajíc si kávu. Vzala jsem si horkou kávu a posadila se naproti mámě.

Upila jsem si a cítila, jak koefin zaplňuje celé mé tělo. Máma už stihla otevřít okno, takže svěží vánek foukal přímo do kuchyně a bylo to skvělé. "Omlouvám se, že jsem prošvihla minulé Díkůvzdání," Vypustila jemný smích a vzala mou ruku do své vřelé jemné dlaně.

"Zlatíčko, já to chápu. Na konci to dne to stejně budu jen já sama, s nikým jiným. Zestárnu, vlasy mi zšediví a nakonec opustím tenhle strašný život," Moje máma byla vždycky optimista a také perfektně chápající rodič.

"Jo," Přikývla jsem. Hleděla jsem do jejího klidného obličeje a najednou mě přepadl pocit viny; i přesto, že jsem nevěděla, co mě přimělo se takhle cítit. "Mami?" Zamumlala jsem jemně. "Milovala jsi tátu?"

Máma si povzdechla a usmála se s trochou bolesti na rtech. "Samozřejmě," Přikývla.

"I přesto, že ti-"

"Ubližoval?" Přerušila mě. "Drahoušku, ublížil mi ale konec konců jednou mě miloval a choval se ke mě hezky. Dal mi dvě ty nejzečí dcery, které jsem si kdy mohla přát a to je všechno, co potřebuju. Ty a tvá sestra jste pro mně požehnání. Ty a tvá sestra jste byli to, co mě drželo od odchodu,"

"Oh," Vypustila jsem nepatrný povzdech.

"O co jde, zlatíčko?" Zeptala se mě, její oči zaplnily obavy jakoby věděla, co se se mnou dělo.

"N-nic. Jsem jen zvědavá," Falešně jsem se usmála a ona opravdu uvěřila, že to je pravda.

***

Tak co myslíte, o co se Kenny snaží?