Toxic // j.d.b // cz translate

25

Pomalu jsem otevřela oči hned co jsem nabrala vědomí. Zvenčí jsem slyšela silné hlasy, posadila jsem se a váhu držela na jedné své ruce.

"Justine!" Vyskočila jsem z postele a okamžitě se rozběhla, abych zjistila, co se děje. Hned co jsem se dostala do obýváku, přivítal mě obrovský nepořádek. "Oh můj--Justine!" Téměř jsem vykřikla.

Bylo až přílíš brzo na tyhle píčoviny - pomyslela jsem si. Opatrně jsem přešla mezi roztříštěnými sklenicemi, rozbitým nábytkem, které ležely na podlaze. Došla jsem do kuchyně, kde jsem našla Justina s hlavou zabořenou v dlaních na kuchyňském ostrůvku.

A samozřejmě poloprázdná lahev whiskey přímo vedle něj.

"Justine, co to ksakru?" Vydechla jsem. "Co se stalo? Mluv se mnou," Přešla jsem blíže k němu.

"Jen. Přestaň." Přísně mě varoval.

"Babe, myslela jsem, že se snažíš přestat-" Odmlčela jsem se, "s tímhle," Podíval se na mě svýma červenýma lesklýma mdlýma očima.

"Měl jsem dost," Odsekl. Bylo mi ho líto.

"Cože? Co se stalo?" Položila jsem svou dlaň na jeho teplé odhalené rameno. "Jsi v pořádku?"

"Řekl jsem, že kurva nejsem!" Vyštěkl, popadl můj krk a přirazil mě k lince. Můj dech se zadrhl, když jsem se snažila setřást jeho pevné sevření z mého krku.

"J-Justine, p-prosím," Chytila jsem jeho zápěstí, bojujíc s jeho silnějším já. V průběhu ani ne jedné sekundy uvolnil můj krk, okamžitě jsem se shrbila, abych popadla dech; nechala jsem vzduch volně proudit žílami - přesně jak jsem to potřebovala.

"Nemůžu takhle žít. Jsem unavený zadržováním té potřeby, Kenny," Jeho dech byl zrychlený. "Potřebuju to, jsem na tom závislý."

Nepřestávala jsem kašlat, přestože  jsem s ním chtěla jen mluvit. "Vím, že můžeš, babe. Nemusíš se snažit tak tvrdě, ale vím, že můžeš,"

Praštil pěstí do linky, ze strachu a překvapení jsem nadskočila. "Neříkej mi co můžu a co ne!" Vyštěkl. "Skončili jsme. Už tě nepotřebuju, už nás nepotřebuju. Skončili jsme," Řekl a rychlým krokem se vypařil z kuchyně.

"Justine? Co tím myslíš? Babe! Kam jdeš?" Všimla jsem si, jak si bral klíče. "Ne, Justine!" Běžela jsem ho zastavit a zablokovala dveře. "Takhle nemůžeš řídit. Ne, já tě nepustím,"

Svým obličejem se ke mě přiblížil a tvrdě popadl ten můj.

"Ustup." Potřásla jsem hlavou.

"Ne. Tak pojď, uhoď mě. Vymlať ze mě všechno, je mi to jedno. Ale nenechám tě řídit v takovém stavu a riskovat svůj zkurvený život," Polkla jsem.

"Řekl jsem, uhni!" Vyštěkl mi přímo do tváře.

"Ne!" Zakřičela jsem nazpátek. A on to udělal; na mé tváři přistála silná facka. "Ne, Justine. Nepustím tě." Hleděla jsem do jeho nádherných hnědých hypnotzujících očí. Znovu tvrdě popadl můj obličej a nuceně spojil naše rty.

Mohla jsem ochutnat whiskey, mezitím co svým jazykem kroužil v mých ústech. Dominoval ledabylým polibkům. Jemně skousl můj spodní ret a odtáhl se. Jazykem si navlhčil své napuchlé růžové rty. "Teď mě pusť," Jeho hlas stále naháněl strach, ale tentokrát byl o něco jemnější.

"Nezabírá to. Já tě nechci ztratit, chápeš?" Zakřičela jsem, mezitím co jsem ho odstrkovala od sebe. Mírně sebou zakolísal.

Ostře se zasmál. "Už mě dávno ztrácíš, babygirl," Svým pohledem jsem do něj vypalovala díry. "Nevzdám se toho jen kvůli kusu nějaké zbytečné děvky," Odsekl. Vím, že byl opilý, ale jednoduše jsem to už nezvládla.

"Zkurvená zrůdo!" Zařvala jsem a začala mlátit do jeho těla. "Jak se kurva opovažuješ? Byla jsem tady pro tebe celé ty zkurvené roky a ty si prostě odejdeš jen tak?" Nepřestávala jsem mlátit do jeho hrudi. "Kreténe!"

"Zavři kurva hubu!" Popadl mé zápěstí a pevně ho stiskl, byla jsem si jistá, že tam budu mít modřiny. "Kolikrát jsem to ti říkal, Kenny? Všechno to miluju tě, které vyšlo z mých střízlivých úst stejně tak jako z té tvé pěkné pusinky, už dávno nefungovalo,"

Vprskla jsem přímo do jeho obličeje. "Tak si běž. Už tě tady nedržím," Vytrhla jsem své zápěstí z jeho sevření. Protřel si obličej a zakřenil se.

"Co za sen se mi to splnilo." Potom odešel ke dveřím. "Oh, ale neboj," Znovu se otočil. "Určitě mi ta tvá zasraná kunda bude chybět. Myslím, že z tebe potřebuju vyšukat mozek, než odejdu, aye?" Potom práskl dveřma.

Zavřela jsem oči a z plných plic zakřičela. Nechala jsem volně téct slzy, které jsem zadržovala už od samého začátku. Milovala jsem ho neskutečně moc, ale nevěděla jsem co dělat, abych ho přiměla zůstat. A znovu, tak moc jak jsem chtěla, aby zůstal, tak moc jsem byla psychicky i fyzicky vyčerpaná na to, abych byla s ním byla v tomhle začarovaném kruhu.

Měla bych odejít?

***