Toxic // j.d.b // cz translate

29

O dva měsíce později

Mé bříško každým dnem rostlo. Nosila jsem vytahaná trička a nenechávala jsem Justina se se mnou v noci mazlit, abych to zakryla. Stále jsem o mém těhotenství nikomu neřekla a ani se nerozhodla, co s tím budu dělat.

Justin se - na druhou stranu - zlepšoval. Občas si dal pár drinků, ale ne nějak moc. Vkládala jsem v něj obrovskou důvěru.

"Babe," Z ničeho nic mě chytil za ruku. Zrovna jsme jedli večeři, přičemž mě neustále rozptylovaly myšlenky o těhotenství. Vzhlédla jsem od svého jídla, abych čelila Justinově strachující se tváři. "Jsi v pořádku?"

Usmála jsem se, "jo, proč?" a pokračovala v přehrabování se vidličkou v těstovinách.

"Já nevím - připadáš mi odtažitá. Jsi si jistá, že jsi v pohodě?" Přikývla jsem uklidňujíc ho. Lehce jsem pohladila jeho ruku.

"Justine, je mi fajn. Neměj strach, dobře?" Stiskl rty k sobě a jen přikývl. Vzdychla jsem si úlevou, když pokračoval v jídle.

Tiše jsem ho sledovala zpoza mých řas, obdivujíc jeho krásu. Pořád měl na tváři jizvu z té nehody, ale i přesto mi připadal bezchybný. Bylo pro mě šilené jen pomyslet na to, jak bylo vůbec možné, aby někdo opravdu miloval někoho tak, jako já.

Najednou jsem pocítila nepřijemný pocit v břiše a ještě než jsem si stihla stěžovat, jídlo, které jsem ještě nestihla zpracovat, si našlo cestu zpět. Rychle jsem běžela do koupelny, naklonila se nad mísu co nejvíce to šlo, abych to vše nevyvrátila na podlahu.

"Kenny," Justin běžel hned za mnou a tak byl tady, sledujíc jak vyvracím obsah svého žaludku. Pomohl mi s mými vlasy, mezitím co jsem stále vyprázdňovala svůj žaludek. "Bože, babe co se stalo?" Svou rukou hladil má záda.

Zakašlala jsem z toho svědivého pocitu v mém už suchém krku, když jsem ze sebe všechno dostala. Přesunula jsem se k umyvadlu a umyla si ústa vodou. Otočila jsem se, abych čelila svému ustrachanému snoubenci, ruce měl založené na bocích a nervózně si kousal ret.

Zády jsem se opřela o umyvadlo, mezi námi na malý moment zavládlo ticho.

"Justine," Nakonec jsem promluvila. "Vlastně, je tady něco, co bych ti chtěla říct." Vydechla jsem, můj hlas byl tichý až skoro neslyšitelný.

"Baby, co se děje?" Zeptal se. "Vyděsila jsi mě. Jen mi řekni, co se děje." Přišel blíž a obě své ruce položil na má ramena.

"J-já tě nechci zklamat nebo vyděsit, proto jsem si to nechávala pro sebe několik měsíců,"

Jeho husté obočí se zamračilo.

"Hey," Svým prstem mi zdvihl bradu a na čelo věnoval letmý polibek. "Můžeš mi říct cokoliv, babe. Jsem tady pro tebe."

Potřásla jsem hlavou. Mé srdce kleslo z jeho jemného hlasu a vážnosti slov. Hlavu jsem si složila do dlaní a vzlykla.

"Oh ne ne, prosím, neplač, babe." Vtáhl mě do objetí a nechal mě brečet do jeho hrudi. Obmotal si kolem mě ruce, dávajíc mi ten pocit, který jsem potřebovala. "Jsem tady, jsem tady, babe. Neměj strach, jsem tady a miluju tě." Přiložil své rty na vrch mé hlavy, mezitím co jsem si vyplakávala oči.

"Nemůžu ti to říct teď," Řekla jsem. "Nechci ti to ztěžovat."

Odtáhl se, ale stále mě držel. "Nikdy jsi mi to neztěžovala, Kenny. Vůbec takhle nemysli," Pokroutil hlavou, oči naplněné zklamáním a smutkem.

Stále jsem vzlykala, několikrát se zadusila slzami. Znovu jsem potřásla hlavou, "Ne, mám hrozný strach ti tohle říct."

Místo toho, aby se naštval, znovu mě vtáhl do objetí, které jsem mu tentokrát opětovala. Držel mě pevně a opatrně - nejspíše mě nechtěl zlomit ještě více.