Mladý pár seděl na posteli a nechával čas jen tak plynout, zatímco si užívali přítomnost toho druhého po několika letech. Niall byl avšak zahloubaný ve svých myšlenkách a snažil se přijít na nějaký nápad, jak přesvědčit hnědovlásku vedle něj, že jí zase neublíží. Všechny myšlenky se točily jenom okolo ní, netušil však, že ona má úplně jiné starosti.
Danielle si procházela zásadním dilema. Vedle ní seděl Niall Horan, muž, kterého milovala a asi stále miluje, nejslavnější zpěvák světa a taky otec jejího dvouletého syna. A před ní stále otázka. Mám mu o Jamesovi říct?
V hlavě si dávala dohromady seznam všech pro a proti. V seznamu pro se jako nejvážnější argument nabízel fakt, že Niall je Jamesovým otcem a měl by o svém synu vědět. Jenže jak mu to chcete říct? Jo a Nialle, jen tak pro informaci, ten malý kluk co z tebe nemohl spustit oči, tak to je tvůj syn. Překvápko! No, tak takhle asi ne. Seznam proti byl taky docela dlouhý a měl stejně přesvědčivé argumenty jako druhý seznam. Hlavní důvody byly takové, že si ještě není jistá, jak by se k tomu Niall postavil a i když jí Niall teď řekl, že mu James vůbec nevadí, tak to byl ten problém. Jemu James nevadí. Nemá ho rád a taky se mu nemůžeme divit, když ho dnes potkal a vůbec o něm nevěděl, jenže v dívce dřímal strach, že by ho jako svého vlastního syna nikdy nepřijal. A to by malému Jamesovi zlomilo srdce a přesně před tím ho chtěla chránit.
Povzdechla si. Rozhodla se to nechat být do té doby, než si bude jistá, jak to mezi ní a Niallem vlastně dopadne.
„Možná bychom měli jít za nimi," navrhla a vymanila se z blonďákova objetí. On přikývl a postavil se, načež následoval hnědovlásku na zahradu. A nemohl si pomoci, jak šla před ním, tak pořádně oskenoval její postavu a musel uznat, že je pořád tak strašně nádherná jako před tím. Těhotenství jí konečně donutilo trochu přibrat a ne že by byla tlustá, byla pořád dost hubená, ale její ženské křivky se ještě zvýraznily. Nasucho polkl, musí se ovládat.
Dívka na svých zádech cítila dlouhý pohled a sama pro sebe ušklíbla. Jen ať se kouká.
Dveře na zahradu byly jenom jedny a to v kuchyni. Dívka je otevřela a skoro okamžitě se k ní vzduchem řítil fotbalový míč. Její reflexy naštěstí zafungovaly dost rychle, takže se jí podařilo míč chytit a i když si trochu zamazala tričko, jejímu obličeji se nic nestalo. S povytaženým obočím se podívala na kluky, kteří se tvářili, jako kdyby jim uletěly včely.
„Příště trochu rychleji, prosím. Když jsem vám to chytla já, tak jakýkoli brankář by to chytl taky," ušklíbla se a chodila míč zpátky do provizorního hřiště, které si Harry, Liam, Louis a James udělali. Louis ho získal a odkopl ho přímo do brány, kde stál Harry. Ten se nestihl připravit a tak mu míč proletěl přímo mezi rukama.
„Góóól!" vykřikl nadšeně malý James a nešikovně doběhl k Louisovi, co si ho vysadil na ramena a se smíchem s ním začal poskakovat. Harry se ale zamračil a začal se hájit, zatímco se ho Liam snažil uklidnit, že příště dají gól zase oni. Danielle se jim jenom smála a s dojatým úsměvem se dívala na svého syna, který měl na tváři od ucha a byl rád, že k němu na návštěvu zase přijeli strýčkové a co víc, jeho táta se konečně ukázal. Nemohl se dočkat, až si s ní zajdou do cirkusu, jak mu maminka dlouhá léta slibovala. Ale to ještě nevěděl, že na to si nějaký čas ještě počká.
Okolo dívčina pasu se ovinuly dvě silné paže a muž jí vtiskl polibek na spánek. Jestli má Danielle o něčem přesvědčit, musí začít teď.
Myslel si, že se bude bránit, jenže pro jeho překvapení se dívka jenom opřela o jeho hruď a šťastně zavřela oči. Sám pro sebe se usmál. Možná to nebude tak těžké, jak čekal.
ČTEŠ
That Life || One Direction FanFic
Fanfiction#pokračování That Girl a That Boy# Dva roky ode dne, kdy Danielle odešla. Dva roky ode dne, kdy si Niall ujasnil své city. Dva roky ode dne, kdy se všechno zkazilo. #### „Vzpomínky jsou štětec a city jsou barvy. Je jen na nás, jakou si s nimi namalu...