That Life || One Direction FanFic

chapter twenty

Dny utíkaly jako voda a věci mezi Danielle a Niallem se nemohly vyvíjet lépe. Chodili spolu už zhruba půl roku a za tu dobu se nepohádali. Teď nepočítám takové ty malé hádky například o jídlo, film a takové věci. Žádná velká či závažná hádka se mezi nimi ještě neobjevila a oba dva za to děkovali Bohu. I když všechno vypadalo strašně idylicky, tak se ani jeden z nich nemohl zbavit pocitu, že celé tohle půlroční klidové období je něco jako ticho před bouří.

Blížil se prosinec a ve vzduchu se vznášela nevyřešená otázka. „Jak se budou slavit Vánoce?“

A hlavně s kým. Danielle s Niallem chtěli být se svými rodiči, ale zároveň chtěli trávit ten magický čas spolu. Chápete, jejich první Vánoce jako opravdová rodina. Danielle, Niall a James.

Celá tato rodinka se momentálně nacházela v rakouských Alpách, kam si jeli zalyžovat. Danielle totiž absolutně odmítala možnost, že by její syn neuměl tak základní věc, jako je lyžování. Samozřejmě, podle někoho je na to ještě moc malý, ale ona se na lyže poprvé postavila v roce a půl, když letěla s rodiči navštívit nějaké otcovy známé do Česka a jeden z těch známých je všechny vzal na hory a osobně hnědovlásku seznámil s kouzlem lyží. Další roky celá rodina Felicity jezdila někam do hor, kde strávili celý týden na sjezdovce.

První setkání Nialla a lyží bylo k popukání a Danielle si je jistá, že na to jen tak nezapomene. Když blonďák vyjel na vleku na vrchol sjezdovky a pohlédl dolů, okamžitě si je sundával a přísahal na všechny bohy, že to nikdy nesjede. Jenom protočila oči, snášel to hůř než James, který právě v tu chvíli trávil svůj čas dětském koutku. Jeho matka tak nějak tušila, že to s Niallem bude složité a kdyby k tomu všemu měla ještě dávat pozor na Jamese, tak by to nedopadlo dobře.

„No tak, Nialle,“ konejšila ho, „nic to není, hezky obloučky, jak jsme si to zkoušeli,“ snažila se mu nějak pomoci, jenže blonďák pořád nejel. Povzdechla si: „Lásko, všechno je v pořádku. Jen podřepni a trochu se předkloň. Špičky do domečku a jedeme,“ navigovala ho a její přítel se pomaličku začínal rozjíždět. Dívka se usmála, konečně došlo k posunu. S jejími radami se Niall pomaličku sunul dopředu.

„To bolí,“ zaskuhral zmoženě, když už byli v polovině kopce. Dívka se zasmála, ale pak mu věnovala chápavý úsměv. Sama tu bolest znala.

„To se musí přejezdit,“ obeznámila ho s řešením, „ve svalech ti teď vzniká kyselina mléčná, potom dole ti ukážu, jak to zmírnit.“

„Pochybuju, že se dolů dostanu,“ podíval se Niall před sebe a nasucho polkl, když si uvědomil, kolik kopce ho ještě čeká. „Tohle není nic pro mě. Nemůžeme jít radši na golf, nebo do wellness?“

Danielle skrčila obočí a z toho jak se mračila, se jí vytvořila vráska mezi obočím. „V žádném případě. Neplatili jsme tak obrovský peníze, abychom de na to tady všechno vykašlali a zalezli do vířivky. Teď, kolena víc k sobě a pokrč nohy, jinak fakt nepojedeš.“

„Já myslel, že jsme platili tak velký peníze za hotel s wellness,“ mumlal si Niall sám pro, ale dál už radši neodporoval. Asi za dalších patnáct minut už konečně dosáhli cíle a Niall okamžitě sundal lyže a plácl sebou do sněhu. Chytil se za lýtka a začal skuhrat bolestí.

„V pohodě?“ ptala se Danielle, a i když jí ho bylo líto, v duchu se smála. Ještě nepotkala člověka, co by si s lyžováním tak nesedl. „Postav se, takhle akorát nastydneš.“

„Opečovávala bys mě?“ navrhoval Nialla a na tváři mu tancoval úsměv společně s rošťáckými jiskřičkami v očích. Dívka zavrtěla s úšklebem hlavou a pomohla mladíkovi na nohy.