KRÁLOVA PODVODNICE

Kapitola XI.

Počet popravených dívek: 50
Počet prodaných dívek: 13
Počet uvězněných dívek na hradu: 3
Počet nezvěstných dívek: 30

Cameron zuřila.
Byl nový den a dnes se měla dozvědět, zda-li bude moc v soutěži o rytířskou hodnost pokračovat. Jenže první zpráva, co se k ní donesla, s turnajem vůbec nesouvisela.

Král dal popravit další tři dívky a k tomu ještě dvě zase zmizely a nikdo neví kam. Co je to za zvíře? Kdo něco takového dělá? Ale něco uvnitř ní váhalo, zda má novince vůbec věřit.

Stála opět v davu uchazečů na nádvoří a čekala na výsledky. Velitel vojska se tyčil před celým shromážděním ve své parádní uniformě a pomalu ale jistě začínal Cameron lézt na nervy. Jak dlouho se s ním bude muset ještě potkávat?
Bylo jí líto, že tu s ní už není Chris. Chybělo jí jeho povzbuzení a smysl pro humor.

"Drazí soutěžící, dovolte, abych se s vámi podělil o výsledky z prvního kola celého klání o titul rytíře!" velitelův hlas se nesl přes celé nádvoří zámku a všichni kolem tiše vyčkávali.
Tedy všichni ne. Vedle Cameron někdo otráveně zabručel:"No to je dost! Abychom do té doby nezestárli..."

Cameron cítila, jak jí v hrudi bublá smích. Nechtěně vyprskla a pak to rychle překryla kašlem. Blonďák vedle na ni pohlédl modrýma očima, ve kterých se odrážel jeho úsměv.

"Cítím to stejně, neboj." zašeptala Cameron a ušklíbla se. "Prokázali jste sílu ve třech disciplínách - lukostřelbě, šermu a jízdě na koni. S lukem nejlépe zacházel... pan Naro!" kolem se ozval bouřlivý potlesk a všichni se otočili tam, kam ukazovala ruka mistra - na Cameron. Ta zčervenala a uctivě zklopila hlavu.

"V šermu se pak vyzmenal... pan Bëhorn."
Blonďák vedle Cameron se pyšně napřímil a odhalil zářivě bílé zuby.

Ten kluk snad nemá na svém vzhledu žádnou chybičku! Povzdechla si v duchu a pak si vzpomněla na zelenoočka, jehož včera potkala u hospody. Kdo to jenom byl?

"A jako první do cíle na koni dojel pan Freguss!" Pozornost teď patřila jakémusi mladíkovi s orlím nosem a rty sevřenými do uzké linky.

Když utichl potlesk mistr začal číst seznam jmen lidí, kteří mohou pokračovat v dalším kole.

Cameron si nervózně kousala spodní ret a doufala, že se do té padesátky mužů vejde i ona.

Pak zaslechla jméno blonďáka a hned za ním přečetl velitel i orlího muže.
"Dýchej, kámo," drkl do ní blonďák, "viděl jsem, jak střílíš, rozhodně jsi tam taky."

Cameron si ani neuvědomovala, že zadržuje dech. A pak se ozvalo JEJÍ jméno a ona konečně ulehčeně vydechla a vděčně se na modrookého kluka usmála.

Nádvoří se pomalu vyprazdňovalo a zůstalo tu jen zbylých padesát mužů, jenž postoupili. Cameron byla zvědavá, jestli pasuje rytíře už nyní. Jestli už dnes spatří krále. Jestli se stane rádcem.

Ale místo toho mistr pokračoval překvapivě veselým hlasem:" Druhá část má opět tři úkoly. Ale bývá to taková odpočinková zkouška. Asi tušíte čeho se týká... pane Bëhorne?"

Cameronina bublina nadšení okamžitě splaskla. Další zkouška? Proč?
Blonďák se zazubil ještě víc (pokud to bylo vůbec možné).  "Je to umění, mistře!"

"Umění?" zaúpěla Cameron a rukou si zajela do krátkých kaštanových vlasů, které by si nejraději začala rvát.
"No jasně, umění!" Kluk se nepřestával usmívat. "Přece zpěv, obrazy a divadlo!"

Cameron měla pocit, že každou chvíli omdlí. A to že je odpočinková část? Zpěv? Obrazy a divadlo?

"Začneme zítra. Oddechněte si." Mistr se otočil k odchodu a společně se stráží zmizel do hradu.

"Tak to jdeme oslavit, ne?" blonďák bez zaváhání popadl Cameron za ruku a táhl ji směrem do hospody, kde včera potkala zelenoočka.

No nazdar...

Ahoj lidičky!
Jsem vždycky tak ráda, když vidím, že to někdo čte (a další hlasy 😊)!

Mějte se krásně!

warca