Kapitola 17.

3.3K 227 13
                                    

Počet strávených dnů na zámku: 9
Počet záchráněných dívek: 0

V dálce odezněly Werenovi kroky a Cameron si v růžovém křesílku nervózně poposedla. Byla sama s falešnou Mabell. Neměla v plánu se s ní bavit a tak se prostě pustila do dalšího koláčku. Pod jejím zkoumavým pohledem se cítila dost nesvá, ale snažila se na její přítomnost nemyslet.

Co tady vlastně dělají jejich rytíři? Jeli snad celou dobu za nimi? Podle Renových slov tu už dávno měli být... Měli jet s nimi, ale asi je zmátla králova zkratka! Dívka rozvážně pokývala hlavou, protože tahle teorie byla dost pravděpodobná. Očí jí sklouzly na ženu před ní. Zamyšleně se zakousla do dobroty v ruce.

Královna ji dál nenávistně pozorovala skrz jantarové přivřené oči a Cameron se jí pokoušela ignorovat. Uvědomovala si, že to bylo nanejvýš neslušné, ale stále to bylo lepší, než slova, jenž by jí věnovala, kdyby promluvila.

Královna to nevydržela a protrhla ticho mezi nimi. "Pane Naro, myslíte si, že to nevidím? Že jsem si toho nevšimla? Já to ale poznala a věřte mi, že vám to neprojde!" osočila se na Cameron znenadání a napřáhla k ní zprudka ruku, až náramky zacinkaly.

"Co?" zahuhlala nevzrušeně Cameron s plnou pusou a pak si slízla drobečky z prstů. " Nevím, na co si to hrajete, Camerone!" Mabell vstala a začala rozčileně přecházet po salonku. Potom se na dívku obrátila:"Ale vězte, že to prostě nezměníte!"

Cameron si utřela ruce do kalhot, zavrtěla hlavou a nuceně se na královnu usmála:" Vaše Výsosti, já ale stále netuším, na co naražíte." Viděla, jak se ženě zablesklo v očích a pak přistoupila blíž k sedící Cameron.

"Laskavě mě přestaňte před králem ponižovat. Vím moc dobře, proč jste znehodnocoval moje prohlášení! A vězte, že náš sňatek s králem je uzavřen již dlouho. Nic na něm nezmění nějaký... hloupý rádce! Já si Jeho Výsost zkrátka vezmu a pak díky nové alianci bude Wesäs zase bohatý!" trochu šíleně se zasmála a po tváři se jí rozlil  vítězný úsměv.

Cameron to celé připadalo jako hloupý vtip. Ztěžka se zvedla a pak odstrčila královnu Mabell, aby kolem ní mohla projít. Cestou zašeptala:"Omluvte mě..." a pak byla konečně pryč z té růžové zrůdnosti.

Vyklopýtala na chodbu a opřela se o stěnu. Zhluboka se nadechla. Tohle nemůže být pravda! Vduchu se přesvědčovala, že jí tak vzal ten fakt, že ta potvora chce Duër dočista vymazat. Ale nějak tušila, že víc jí trápí ten sňatek. Všechno bylo špatně!

Vykročila a nechala se vést chodbami. Jen tak se procházela palácem a nikdo jí nezadržel. Snažila se zpracovat fakta. Potom jí úplně znenadání zavalily vzpomínky na domov. Už tak dlouho  si nevzpomněla na Emmu a Dorothy. Co asi teď dělají?  Chybí jim Cameron? Jsou obě v pořádkuMusí to pro ně být těžké, když tam není...

K uším jí dolehl Fregussův protivný hlas a Cameron si uvědomila, kde je. Vydala se ke dveřím, z nichž se linul. Bez ohlášení otevřela dveře a vešla dovnitř.

"Camerone, slušnost je klepat." zabručel král, aniž by se obtěžoval otočit. Jak věděl, že je to ona? Místnost byla něco na způsob modrého salonku a uprostřed se u malého stolu krčily tři postavy.
"Freguss a Železná pěst." přejela je Cameron očima a kývla na něj. Ti dva jen uctivě sklonily hlavu a pak se vrátili ke své práci.

"Co tu děláte?" Chtěla se ujistit, jestli je její domněnka pravdivá. Rytíři nic neřekli. Odpověď dostala od krále:" Přece si nemyslíš, že bych jel bez doprovodu!" Věnoval jí úsečný pohled a přidal se ke svým společníkům. Cameron to vytočilo. Proč se zase chová tak nadřazeně a arogantně? Zhluboka vydechla a padla do měkkého modrého křesílka.

"Jak to mám vědět? Za celou dobu jsme je nepotkali... A proč, Vaše Výsosti?" upřela na něj vyzývavý pohled a čekala, jestli král uzná svoji chybu. Ren ji však neposlouchal a dál něco řešil u stolku.

"Co to tam máte?" zvedla se Cameron a zvědavě přistoupila k nim. "Mapa? To je součástná situace?  Co dělají ty darkorské lodě u Tildelandu? Myslela jsem, že už je Darkorem dávno obsazený..."

Král na ni unaveně pohlédl:" Když jsem ti tenkrát říkal, že Darkor obsadil Tildeland, myslel jsem tím, že je v obležení. Ještě ho nezískali. Wesäs se přece umí bránit."

"Mají pro nás nabídku... když jim pošleme deset dívek a Wesäs svoji část, jsou ochotni se opět stáhnout." dodal Freguss a Cameron se na něj překvapeně podívala. "Deset dívek?  Zatím chtěli vždy jen jednu, dvě na nějakou dobu!"

"Wesäs s nimi prý nechce bojovat. Ty mladé lidi musíme poslat..." zabručel Železná pěst.
"Samozřejmě..." povzdychla si Cameron a zoufale se podívala na muže kolem ní. "Kdy tohle skončí? Jak to jen zarazíme?" vydechla zoufale.

Ren zajel rukou do svych vlasů, jako vždycky, když ho něco vykolejilo.
"Až zjistíme, proč Darkor tolik chce ten ostrov."
"Tys jí to nevěřil?" vytřeštila na krále oči překvapená jeho slovy. Po tváři se jí pomalu rozlil úsměv.
"Vlastně ze začátku ano..." povzdechl si Ren. "Ale tvoje otázky úplně zvyklaly mojí důvěru." Cameron se spokojeně zakřenila a zadívala se do jeho modrých očích,  které se najednou nezdály tak tak chladné.  Freguss si náhle odkašlal a zvedl ruku, aby upoutal jejich pozornost.

"To je sice fajn, ale jak teď zjistíme, jaká je vlastně pravda, Výsosti?"

Ahojte!
Jestli nevidíte žádnou novou postavu, neděste se! Přijdou za delší dobu. Využiju je podle potřeby. (A VŠECHNY!)

Vážně nemůžu uvěřit, že je tohle pravda... Že je KP tak úspěšný příběh ❤!

Dnes jsem skoro dopsala OUR WORLD a začala psát MY REASONS WHY NOT. Rozhodně si na to najděte čas!

Bylo by hezké opět hlasovat, komentovat a přežívat 😘

warca

KRÁLOVA PODVODNICEKde žijí příběhy. Začni objevovat