KRÁLOVA PODVODNICE

Kapitola 6.

Počet strávených dnů na zámku: 5
Počet záchráněných dívek: 0

Ledová voda, do níž dopadla, jí vyrazila dech a pronikla pod oblečení, kde Cameron bodala po celém těle jako jehličky jinovatky. Slyšela, jak Yogobell vyděšeně ržála a kopyty bušila kolem sebe ve snaze dostat se na břeh.

Dívka mezitím bojovala se silným proudem, jenž ji strhával pod hladinu. Do nohy ji udeřil kámen a Cameron bolestivě sykla. Na chvíli ji bolest vystřelující z nohy ochromila.

Nemohla se pořádně nadechnout a pořád prskala vodu, která se jí dostala do pusy, oči ji slzely a... Cítila, jak ji opouštějí síly. Jestli nenarazí na nějakou kládu, brzy se utopí...

Před očima se jí zatmívalo z nedostatku kyslíku, pomalu to vzdávala. Nechala se proudem unášet dál. Ocitla se pod hladinou a vše ztichlo a zpomalilo se. Nechala se kolíbat vlnami. Jen na malou chvíli zavřela oči... a celý svět zčernal.

...Všude byla tma a pokojné ticho...

Ucítila silné ruce, které ji popadly a vytáhly ven z ledové vody...

Záblesk světla a vyděšený hluboký hlas volající její jméno...

Ale ona byla moc unavená, víčka  těžká a tak se nechala unášet dál temnotou....bylo to tak jednoduché...

Zase tma...

Z dálky se ozývaly hlasy.
"Cameron!"
"Myslím, že se probouzí!"
"Už bylo na čase. Je to skoro den..."
"Neděs nás holka..."
...
"Co tady ještě děláte? Nechce ho odpočívat!"
"Jistě, Výsosti."
"Už jsme skoro pryč, brácho."
...
"Ach, Camerone, kdybych jen dával větší pozor... Neměl jsem se chovat jako děcko...Tohle už se nesmí nikdy opakovat!"

Vodu! Potřebuju vodu!
Cameron měla pocit, že jí shoří hrdlo. Otevřela oči, ale hned je zase zavřela, protože jí oslepilo ostré světlo slunečních paprsků, dopadajících na  postel. Kde to jsem? Zamžourala na nebesa nad postelí. Zámek. Jsem na zámku. Ale co tady dělám?
Pokusila se posadit, ale byla příliš zesláblá a tak dopadla opět na postel. Pak si všimla muže, který seděl vedle na židli a oddechoval. Na tmavých vlasech měl položenou korunu, která mu pomalu sklouzávala dolů. To je král?
Ááá, ta rytířská soutěž, rádce...
Vyjížďka s Renem. Pád do vody a tma...

Její pohyb ho musel probudit, protože se narovnal a sejmul si padající korunu. Rukou si promnul oči a prohrábl vlasy. Pak vyskočil na nohy.
"Jsi vzhůru." konstatoval a narovnal jí pokrývku. "Potřebuješ něco?"

Cože? Král mě chce obskakovat? Ano, prosím! To si nechám líbit...
"Vodu." zachrapěla a zavřela oči. Slyšela, jak král odchází. Za chvíli přišla její služebná Trista a přinesla jí džbánek.

"Jak dlouho..." Tristě to stačilo, jen přikývla a odpověděla:" Včera odpoledne se to stalo. Za chvíli bude oběd..."
"Byla-byl jsem mimo celý den?" zašeptala zděšeně. Doufala, že Trista její chybu bude brát za následky nehody. Služebná se otočila a rovnala závěsy u okna. Byla to dívka malé postavy a špinavě blonďatých vlasů, které měla schované pod čepcem.

"Paní, někdo vás přece musel usušit a převléknout. A já nejsem slepá, ani blbá, ale mlčet dovedu. Vaše tajemství je u mě v bezpečí." Cameron  si hlasitě oddechla a Trista se na ni s úsměvem otočila. Dívka však byla stále nesvá. Jestli to půjde takhle, za chvíli její tajemství bude znát každý.

Utěšovala se, že dokud nic netuší král, je všechno v pořádku. Dneska si musí ještě odpočinout, ale zítra?
Zítra začne pořádně se záchranou dívek.

Vypadá to, že těm na zámku se nic neděje a jsou spokojené, ale co všechny ty ostatní? Musí je najít. Kdyby jen existoval nějaký soupis jmen, list...
Seznam... Ano, potřebuje seznam!
Zítra najde seznam usnesených dívek!

Ahojte!
Myslíte si, že se Cameron zvládne zachránit alespoň někoho?
A jak se vám líbí Weren teď?

6K přečtení! Chápete to? To je naprosto neuvěřitelný! Díky! 😮😘

PS: Nevím, jak budu zvládat psát i s učením 😕...

Tak hlasujte, komentujte a přežívejte!

warca