KRÁLOVA PODVODNICE

Kapitola XXIX.

Počet popravených dívek: 54
Počet prodaných dívek: 13
Počet uvězněných dívek na hradu: 3
Počet nezvěstných dívek: 35

Našla ho na chodbě v prvním patře. Opíral se o nějakou skříň a čekal na ni.

"Daniely?" oslovila ho opatrně. "Jsi v pořádku?"
Nevesele se zasmál:" Záleží jestli po fyzické nebo psychické stránce..."
"Víš, že já..." začala Cameron, ale Daniel ji přerušil mávnutím ruky a vydal se pryč. "Musíme najít Nelly a Emmu. Není čas. Pojď."
To je ale arogantní blbec! Pomyslela si.
"Tvůj problém! Já to chtěla vyřešit," zamumlala otráveně.

Uraženě našpulila rty a následovala ho do barevných, zdobených dveří.  Ocitli se ve velkém sále, který připadal Cameron povědomý. Zamyšleně se rozhlížela a potom spatřila monumentální přepychový trůn.
No jasně! Tady byla ta divadelní zkouška po plese!

"Kudy teď?" špitla opatrně směrem k Danielovi. Ten si jen povzdychl:"To kdybych jen věděl. Zkusíme to tudy..."

Pak ho přerušil jiný mužský hlas, jenž zahřměl přes celou místnost:" Co tady pohledávate! Stráže!"

Cameron se zdálo, že ji snad leknutím zamrzla krev v žilách. Zírala na jejich narušitele postávajícího kousek od ní. Musela mít zrovna nějaké zatmění mozku, že vůbec nepřemýšlela a ihned skočila po muži, který je chtěl prozradit. Ruku mu přitiskla na ústa a druhou ho objala kolem hrdla.

"Uhhmmha!" zachrčel dotyčný a celkem úspěšně se jí pokoušel ze zad setřást. Sotva se držela. Ten má sílu! Házel s ní ze strany na stranu jako s pytlem brambor.

Potom se konečně vysvobodil z jejího sevření a Cameron bolestivě dopadla na zem. Z ruky se jí přitom vysvlékl prstýnek od prince. Drahý šperk se s cinknutím odrazil od podlahy a rozkutálel se někam pryč. Zastavil se u Danielových nohou. To tam hodlá dál postávat? Nepomůže mi?

"Co zíráš, Daniely! Uletěly ti včely? Dělej něco!" ječela celá rozčilená.

Potom promluvil znovu ten cizí muž:"Dost! Já volám stráže!"
Ten hlas! Zdálo se jí to? Vždyť je to přece...

"Keiro?" zkusila. Tazávě a podmračeně na ni pohlédl. Pak se mu ale rozsvítily oči.
"Slečna Jasmine de Bell! Naposledy jsme byly tak hrubě vyrušeni tím mladíkem. Á... to jste vy?" obrátil se na Daniela a opět se mračil.

"Co tu vlastně děláte?" Ptal se celý zmatený. Cameron se zakoktala:"Ehm, my-"
"- jsme byli na prohlídce zámku!" skočil ji do řeči Daniel a zářivě se usmál na prince. Dívka ze sebe vymámila nucený neupřímný úsměv a její pohled zabloudil ke spadenému prstýnku. Jestli si ho princ všimne, bude tu hodně k vysvětlování.

"Já vás přece znám!" uvolnila se princova tvář. Jeho prst mířil na blonďáka, který se pokoušel vypadat naprosto nad věcí.
"Ano?" Teď vypadal zmateně Daniel.
"Tenkrát jste byl na tom samém místě, kde pan Naro skočil pod můj kočár. A já tak získal Christophera, skvělého panoše!"
Cameron se to celé zdálo už tak dávno! A Chris? Toho od té doby neviděla.

Nenápadně zvedla zářivý prstýnek a schovala ho do dlaně. S úlevou si povzdychla. Neštěstí zažehnáno.
"Jasmine?"
"Ano, princi Keiro?" usmála se.
"Co to tam máte?" Ale ne! A mračí se! Proč se mračí?
"Ehm, nic?"
"Musíte mi stále odpovídat otázkami? Ukažte mi to!"
" Opravdu to chcete vidět?" vytáčela se.
"Nesnažte se mě rozčílit!" zahřměl. Copak je chce prozradit?

Neochotně natáhla ruku a podala mu prsten. Keiro si svůj šperk zamračeně prohlížel.
"Co to má znamenat? Kde jste to vzala? Znáte snad Camerona?" zasyčel. Jeho zelené oči ji propalovaly a rty měl sevřené do uzké linky.

Cameron vysíleně vydechla a sesunula se na zem. Jak elegantní.
Má mu říct pravdu, nebo se vyplatí zamotat do další složité lži?
Je lepší zase utíkat od pravdy, nebo si užít ten pocit svobody, který nastal, když všechno pověděla Danielovi?
Ohrozila kvůli své sestře již tolik lidí...

Zvedla oči a pohlédla na prince. Ze rtů se jí tlačila slova upřímného přiznání:"Jsem Cameron Naro. Chudá dívka z vesnice, co se převlékla za rytíře a splynula s davem. Jsem taky Jasmine. Ta okouzlující slečna z plesu, která toužila alespoň na chvíli být někým víc než ušmudlanou vesničankou...
A teď jsem tady, abych zachránila svoji sestru. Nenechám ji u vašeho tyranského bratra!"

Keiro ji celou dobu tiše pozoroval. A potom s nepřítomným pohledem zašeptal:" Teď už to konečně dává smysl."
Zvedl hlavu a podíval se na Cameron.
"Kdo je Vaše sestra? Zařídím to."
V tu chvíli se nejistě ozval Daniel:"Moje sestra je tu taky!"

Cameron se zasmála, ale hned na to zase zvážněla.
"Emma Naro." Popsala mu její vzhled, ale netěšil ji Keirův odmítavý výraz.
"Nikdo takový tu není. Jsem si jistý, že ze všech tří dívek vězněných zde na zámku ani jedna neodpovídá jejímu popisu. Jedině... že by nebyla tady, ale již u nějakého rytíře."

Cameron rázně zakroutila hlavou.
"Ne, psali tam, že ji král má tady."
"Pff... to je mi ale blbá zkouška mé paměti. Ale já si byl jist!" Keiro rozhodil bezradně rukama a zklamaně si povzdechl. Daniel se s bezmocným výrazem drbal v zadu v blonďatých kadeřích.

"Je mi to vážně líto, ale..." princ dál něco povídal, avšak Cameron ho už neposlouchala. Před očima se jí zatmívalo a v uších hučelo tak, že Keirova slova úplně zanikla.

V hlavě jí stále dokola znělo jen jedno slovo: ZKOUŠKA ZKOUŠKA ZKOUŠKA ZKOUŠKA ZKOUŠKA zkouška zkouška...

S naprostou panikou pohlédla na Daniela a téměř histericky zaječela:"Zkouší nás, jestli jsme oddaní králi, jestli podporujeme jeho rozhodnutí! Není to skutečné! Tohle byla ta poslední ZKOUŠKA!"

Wow! Páni!
Přes 900 slov! Jsem tak napjatá, jak to všechno dopadne 😊!

Překvapil vás fakt, že to je jen další zkouška? Myslíte si, že to zvládnou?

Cítím, že se blížíme do finále první části! Jen jedna kapitola a první část celého příběhu bude za námi!!!

Mějte se 😙

warca